Jan Berzin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Berzin
Bierzin 1937.jpg
Narození 13. listopadu 1889
Jaunpils
Úmrtí 29. července 1938 (ve věku 48 let)
Kommunarka
Ocenění Řád rudého praporu
Leninův řád
Řád rudé hvězdy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Karlovič Berzin (lotyšsky Jānis Bērziņš, rusky Ян Карлович Берзин, 13.jul./ 25. listopadu 1889greg.29. července 1938) byl sovětský vojenský i politický činitel, v letech 1924 - 1935 šéf sovětské vojenské rozvědky (GRU).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Pēteris Ķuzis v rodině nádeníka. Roku 1905 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Byl aktivním účastníkem revoluce roku 1905.

V roce 1907 byl za vraždu policisty odsouzen k 8 rokům těžkých prací, trest mu však byl zmírněn na 2 roky. V roce 1911 byl znovu zatčen za revoluční činnost a poslán do Irkutska, odkud roku 1914 utekl.

Během první světové války působil v armádě, brzy však dezertoval. Pracoval v Petrohradských závodech. Aktivně působil při únorové revoluci.

Berzinova známka z roku 1989

Během bolševického povstání byl členem Petrohradského sovětu. Koncem roku 1917 vstoupil do řad Čeky.

Roku 1921 se stal velvyslancem ve Finsku a následovně zůstal v diplomatických službách jako zástupce velvyslance v Londýně a jako sovětský velvyslanec v Rakousku v letech 19251927. Po uchopení moci Stalinem ztratil Berzin místo na zastupitelských sborech a stal se vedoucím vládních archivů a šéfredaktorem historického časopisu Rudýý archiv.

V letech 1936 - 1937 byl hlavním vojenským poradcem v Rudé armádě během španělské občanské války.

Roku 1937 byl zatčen z důvodu údajného protisovětského spiknutí. Dne 29. července 1938 byl popraven. Rehabilitován byl v roce 1956.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jānis K. Bērziņš na anglické Wikipedii a Берзин, Ян Карлович na ruské Wikipedii.