Jan Bednář (novinář)
| Jan Bednář | |
|---|---|
 Jan Bednář 2016 | |
| 11. předseda Rady České televize | |
| Ve funkci: 17. června 2015 – 26. března 2020 | |
| Předchůdce | Jaroslav Dědič |
| Nástupce | René Kühn |
| Člen Rady České televize (v roce 2015 také místopředseda rady) | |
| Ve funkci: 26. března 2014 – 26. března 2020 | |
| Narození | 1. února 1953 (71 let) Praha  Československo |
| Rodiče | Otta Bednářová |
| Alma mater | VŠE v Praze (nedokončil) University of Oxford |
| Ocenění | Cena Ferdinanda Peroutky (2011) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Bednář (* 1. února 1953 Praha) je český rozhlasový novinář a komentátor, chartista, v letech 1985 až 1992 člen československé redakce BBC v Londýně. Je nositelem Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2011, od června 2015 do března 2020 předsedal Radě České televize.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jeho matkou byla novinářka a disidentka Otta Bednářová. Po srpnové okupaci v roce 1968 odjel s ní a bratrem do Vídně a zvažovali emigraci. Po dvou měsících se však rozhodli pro návrat do Československa. Následně absolvoval gymnázium a začal studovat na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na začátku roku 1977 podepsal Chartu 77, odmítl odvolat podpis a nebylo mu tak dovoleno složit závěrečnou státní zkoušku (později byl ze školy vyloučen).
Střídal různá zaměstnání - fotograf, strojník ve vodárně nebo noční hlídač. Navštěvoval bytové semináře, dodával informace Ivanu Medkovi do Vídně. V roce 1981 se rozhodl pro emigraci. Vzdal se československého občanství a v červnu 1982 odjel do Velké Británie.[1]
Na podzim 1982 získal stipendium na Oxfordu, který vystudoval. Po ukončení studií nastoupil v roce 1985 do československé redakce BBC v Londýně. Příležitostně spolupracoval s Hlasem Ameriky. V BBC pracoval do roku 1992, kdy se vrátil do Československa.
Pracoval v různých českých médiích, krátce působil i na Pražském hradě. V září 1994 pak nastoupil do Rádia Svobodná Evropa, kde komentoval zahraniční i domácí události.
Od 90. let také působí jako komentátor v Českém rozhlase, podílí se na přípravě pořadu Názory a argumenty pro Český rozhlas Plus (dříve Český rozhlas 6).[2]
V březnu 2014 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou PČR členem Rady České televize.[3] Do Rady ČT jej navrhla Rada pro mezinárodní vztahy, získal 148 hlasů od přítomných poslanců.[4] V lednu 2015 se stal místopředsedou rady.[5] V červnu 2015 byl zvolen jako jediný kandidát předsedou Rady ČT, získal 12 ze 14 hlasů.[6] Funkce člena i předsedy Rady ČT vykonával do března 2020.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jan Bednář (1953) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2014-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Jan Bednář, komentátor [online]. Český rozhlas [cit. 2014-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Rada České televize je už kompletní, u rozhlasu ale poslanci zvolili jen dva radní [online]. iHNed.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Vzácná shoda: radní na jeden zátah doplnili Radu ČT všemi šesti lidmi [online]. Mediář.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Místopředsedou Rady ČT zvolen Bednář. Médiář.cz [online]. 2015-01-21 [cit. 2015-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Rada ČT má nového předsedu. Stal se jím dosavadní místopředseda Jan Bednář. iHNed.cz [online]. 2015-06-17 [cit. 2015-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Poslanci volili členy televizní a rozhlasové rady, uspěli Bradáč, Kysilka, Šlégr a Pokorný. Zbývají 4 místa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-11 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
