Janáčkovo stromořadí
| Janáčkovo stromořadí | |
|---|---|
 Průhled Janáčkovým stromořadím | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | Třebíč |
| Část obce | Jejkov |
| Poloha | 49°12′43,1″ s. š., 15°53′35,17″ v. d. |
| Začíná na | na Purkyňově náměstí |
| Končí na | u lávky přes Sportovní ulici |
| Napojené ulice | Sportovní |
| Historie | |
| Datum vzniku | 30. léta 20. století |
| Pojmenováno po | Leoš Janáček |
| Další údaje | |
| Délka | 500 m |
| Šířka | 5 metrů |
| Počet adres | 0 |
| PSČ | 674 01 |
| Kód ulice | 605697 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Janáčkovo stromořadí je ulice a malý městský park v Třebíči na Jejkově. Nese jméno Leoše Janáčka. Jeho historie sahá do 30. let 20. století,[1] na přelomu 80. a 90. let téhož století však jeho značná část vzala za své z důvodu výstavby přeložky silnice č. I/23 Radostínem.
Historie a umístění
[editovat | editovat zdroj]
Ve svém původním rozsahu se stromořadí táhlo v délce asi 500 m od železničního přejezdu na Purkyňově náměstí na východ k fotbalovému stadionu, ze severu přiléhajíc k areálu nemocnice a z jihu k železniční trati. Janáčkovo stromořadí obklopovaly dvě cesty: severní, která se zcela dochovala dodnes, a jižní – cesta, která stromořadím pokračovala až k Lorenzovým sadům a která v současnosti viditelně pokračuje až u areálu agility za lávkou přes silnici kolem železniční trati. Budování přeložky silnice č. I/23 si mimo zábor původní jižní cesty a jejího nejbližšího okolí z obou stran vyžádalo též přeložení 750 m železniční trati,[2] rozsáhlé odstřely žulového skalního podloží směrem do Lísčí a k řece Jihlavě a přeložky inženýrských sítí.[3] Do svého přeložení vedla železniční trať místy dnešní křižovatkové rampy ve směru z ulice Hrotovické do ulice Sportovní. Plně funkční je přeložka silnice od roku 1996.
Ve 30. letech 20. století (1931–1935) si orlové zbudovali na pozemku přilehlém k parku na východ od nemocnice vlastní stadion. Výstavba si na svažitém terénu vyžádala navážek a opěrných zdí. Stadion měl kapacitu tisíc až půldruhého tisíce cvičenců, závodní dráha měřila 250 m. Slavnostně byl stadion otevřen župním sletem v roce 1936. Po roce 1948, kdy byla činnost Orla ukončena, přestal prostor orelského stadionu sloužit tělocvičným účelům. V padesátých a šedesátých letech 20. století do tohoto prostoru zasáhla výstavba související s komplexem třebíčské nemocnice – tzv. Gigant.[4] V současnosti prostory vlastní kraj Vysočina, jehož jménem je spravuje třebíčské pracoviště Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina.
Časově souběžně bylo budováno fotbalové hřiště Sportovního klubu Horácké Slávie. To v daném místě přetrvalo dodnes, kdy je provozuje Horácký fotbalový klub Třebíč.
Vlastní park Janáčkova stromořadí, jakkoliv pozbyl svůj dřívější klidový charakter, je nadále hodnotný jako podpůrná zelená clona nemocničního areálu a jako pěší promenáda[5] z centra města k fotbalovému stadionu, k Lísčí a Lorenzovým sadům.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Spolek pro sadbu a ochranu domoviny v Třebíči. Připomínky k plánovým pomůckám. Třebíč: [s.n.], 1930.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče. 11. 1988, čís. 11, s. 10.
- ↑ Město Třebíč. Kronika města Třebíče. Příprava vydání Joura, Jiří. Třebíč: [s.n.], 1997. 115 s. S. 50.
- ↑ JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. S. 163.
- ↑ URBÁNEK, Petr. Janáčkovo stromořadí. Zpravodaj města Třebíče. 12. 1995, čís. 12, s. 46.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janáčkovo stromořadí na Wikimedia Commons
