Janáčkovo stromořadí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Janáčkovo stromořadí
Průhled Janáčkovým stromořadím
Průhled Janáčkovým stromořadím
Umístění
Město Třebíč
Městská část Jejkov
Poloha
Začíná na na Purkyňově náměstí
Končí na u lávky přes Sportovní ulici
Napojené ulice Sportovní
Historie
Datum vzniku 30. léta 20. století
Pojmenováno po Leoš Janáček
Další údaje
Délka 500 m
Šířka 5 metrů
Počet adres 0
PSČ 674 01
Kód ulice 605697
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janáčkovo stromořadí je ulice a malý městský park v Třebíči na Jejkově. Nese jméno Leoše Janáčka. Jeho historie sahá do 30. let 20. století,[1] na přelomu 80. a 90. let téhož století však jeho značná část vzala za své z důvodu výstavby přeložky silnice č. I/23 Radostínem.

Ve svém původním rozsahu se stromořadí táhlo v délce asi 500 m od železničního přejezdu na Purkyňově náměstí na východ k fotbalovému stadionu, ze severu přiléhajíc k areálu nemocnice a z jihu k železniční trati. Janáčkovo stromořadí obklopovaly dvě cesty: severní, která se zcela dochovala dodnes, a jižní – cesta, která stromořadím pokračovala až k Lorenzovým sadům a která v současnosti viditelně pokračuje až u areálu agility za lávkou přes silnici kolem železniční trati. Budování přeložky silnice č. I/23 si mimo zábor původní jižní cesty a jejího nejbližšího okolí z obou stran vyžádalo též přeložení 750 m železniční trati,[2] rozsáhlé odstřely žulového skalního podloží směrem do Lísčí a k řece Jihlavě a přeložky inženýrských sítí.[3] Do svého přeložení vedla železniční trať místy dnešní křižovatkové rampy ve směru z ulice Hrotovické do ulice Sportovní. Plně funkční je přeložka silnice od roku 1996.

Ve 30. letech 20. století (19311935) si orlové zbudovali na pozemku přilehlém k parku na východ od nemocnice vlastní stadion. Výstavba si na svažitém terénu vyžádala navážek a opěrných zdí. Stadion měl kapacitu tisíc až půldruhého tisíce cvičenců, závodní dráha měřila 250 m. Slavnostně byl stadion otevřen župním sletem v roce 1936. Po roce 1948, kdy byla činnost Orla ukončena, přestal prostor orelského stadionu sloužit tělocvičným účelům. V padesátých a šedesátých letech 20. století do tohoto prostoru zasáhla výstavba související s komplexem třebíčské nemocnice – tzv. Gigant.[4] V současnosti prostory vlastní kraj Vysočina, jehož jménem je spravuje třebíčské pracoviště Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina.

Časově souběžně bylo budováno fotbalové hřiště Sportovního klubu Horácké Slávie. To v daném místě přetrvalo dodnes, kdy je provozuje Horácký fotbalový klub Třebíč.

Vlastní park Janáčkova stromořadí, jakkoliv pozbyl svůj dřívější klidový charakter, je nadále hodnotný jako podpůrná zelená clona nemocničního areálu a jako pěší promenáda[5] z centra města k fotbalovému stadionu, k Lísčí a Lorenzovým sadům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spolek pro sadbu a ochranu domoviny v Třebíči. Připomínky k plánovým pomůckám. Třebíč: [s.n.], 1930. 
  2. Zpravodaj města Třebíče. 11. 1988, čís. 11, s. 10. 
  3. Město Třebíč. Kronika města Třebíče. Příprava vydání Joura, Jiří. Třebíč: [s.n.], 1997. 115 s. S. 50. 
  4. JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. S. 163. 
  5. URBÁNEK, Petr. Janáčkovo stromořadí. Zpravodaj města Třebíče. 12. 1995, čís. 12, s. 46.