Jakob Wosky von Bärenstamm
| Jakob Johann Josef Wosky von Bärenstamm | |
|---|---|
| děkan, apoštolský prefekt, biskup | |
| Církev | římskokatolická |
| Sídlo | Budyšín |
| Jmenování | 4. dubna 1743 |
| Předchůdce | Johann Freyschlag von Schmiedenthal |
| Nástupce | Carl Lorenz Cardona |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 2. dubna 1718 |
| Biskupské svěcení | 24. června 1753 |
| Osobní údaje | |
| Země | Horní Lužice |
| Datum narození | 26. července 1692 |
| Místo narození | Crostwitz, Horní Lužice |
| Datum úmrtí | 3. prosince 1771 (ve věku 79 let) |
| Místo úmrtí | Budyšín |
| Povolání | katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup |
| Alma mater | Lužický seminář Univerzita Karlova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakob Johann Josef Wosky von Bärenstamm (hornolužickosrbsky Jakub Jan Józef Wóski z Baerenstamma; 26. července 1692 Crostwitz – 3. prosince 1771 Budyšín) byl lužický a německý duchovní, v letech 1743–1771 budyšínský děkan a apoštolský prefekt, první s biskupským svěcením.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jakob Wosky se narodil v lužickosrbské rodině bohatého sedláka Wóski v Crostwitz (lužickosrbsky Chrośčicy). Ves náležela k panství kláštera Marienstern, díky čemuž rodina zůstala i po reformaci katolická. Základní vzdělání absolvoval na vesnické škole v rodné vsi, poté navštěvoval katolickou školu při katedrální kapitule v Budyšíně. Od roku 1712 studoval teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Zde žil jako alumnus v lužickém semináři na Malé Straně. Na konci roku 1717 se stal jáhnem a roku 1718 byl vysvěcen na kněze. V následujících letech sloužil na několika místech v Horní Lužici jako kaplan a posléze jako farář, až zakotvil u katedrální kapituly v Budyšíně.
Roku 1743 byl zvolen děkanem namísto zesnulého Johanna Freyschlaga von Schmiedenthal (1669–1743), po kterém zároveň převzal funkci apoštolského prefekta. V roce 1745 obdržel od papeže Benedikta XIV. (1675–1758) pro sebe a své následovníky pontifikálie, mohl tak biřmovat a světit nové kněze. Pod Woskyho vedením zažívala apoštolská prefektura Míšeň rozkvět. Podporován katolickými kurfiřty sídlícími v Drážďanech založil nové farnosti a dal postavit nové kostely (například v rodném Crostwitz/Chrośčicy). Velmi podporoval úctu ke svatému Bennovi. Roku 1746 dal vybudovat v budyšínské katedrále oltář zasvěcený tomuto světci a ve vsi Ostro sám financoval výstavbu kostela svatého Benna. Na panství budyšínské kapituly nechal rozšířit řadu škol, zlepšil životní podmínky učitelů a zařídil výstavbu nových škol. Roku 1753 byl Wosky jmenován titulárním biskupem pergamonským a biskupské svěcení přijal v Praze. V souvislosti s povýšením na biskupa obdržel Wosky od císaře Františka I. Štěpána Lotrinského (1708–1765) šlechtický přídomek „von Bärenstamm“ spolu se znakem, který vyobrazoval velikonočního beránka s vlajkou (znak původní míšeňské diecéze), medvěda s úlem a šest stříbrných kuliček.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob Wosky von Bärenstamm na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Siegfried Seifert: Niedergang und Wiederaufstieg der katholischen Kirche in Sachsen 1517–1773. (= Studien zur katholischen Bistums- und Klostergeschichte 6). Leipzig 1964
- Sic transit gloria mundi… Trauerschrift auf Jacob Wosky von Bärenstamm. Budissin 1771
