Jaka Avšič
| Jaka Avšič | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Svaz komunistů Jugoslávie |
| Vojenská služba | |
| Přezdívka | Branko Hrast |
| Služba | Jugoslávská královská armáda Národněosvobozenecká vojska Jugoslávie Jugoslávská lidová armáda |
| Hodnost | generálpodplukovník |
| Vyznamenání | Řád národního osvobození Řád partyzánské hvězdy |
| Narození | 24. duben 1896 Kleče u Lublani, Rakousko-Uhersko (dnes Slovinsko) |
| Úmrtí | 3. leden 1978 Lublaň, SFRJ (dnes Slovinsko) |
| Národnost | slovinská |
| Choť | Tatjana Sernec Avšič |
| Profese | diplomat, politický komisař a politik |
| Ocenění | Partyzánská pamětní medaile 1941 Řád partyzánské hvězdy Řád národního osvobození |
| Commons | Jaka Avšič |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaka Avšič (pseudonym Branko Hrast, 24. dubna 1896, Kleče u Lublani – 3. ledna 1978, Lublaň[1]) byl generálpodplukovník Jugoslávské lidové armády a účastník národněosvobozeneckého boje.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Jako člen Preporoda (Obrození) byl vyloučen ze všech škol a odsouzen za velezradu. Výkon samotného trestu nenastoupil, neboť začala první světová válka, a tak byl poslán na ruskou frontu. V roce 1916 přeběhl, nejprve byl v táboře v Taškentu, poté vstoupil do dobrovolnického oddílu zřízeného v Oděse, který se zúčastnil bojů na soluňské frontě.[1] V roce 1928 dokončil Vojenskou akademii v Bělehradě a studoval právní vědu.[1][2] Po okupaci v roce 1941 se vrátil do Lublaně, kde se spolu s dalšími bývalými důstojníky jugoslávské armády zapojil do Osvobozenecké fronty. Ve stejné době je Dražou Mihailovićem jmenován velitelem Slovinska. Avšič se však této funkce vzdal. V květnu 1942 se připojil k partyzánům a v listopadu 1942 již byl zástupcem náčelníka hlavního štábu národněosvobozeneckých vojsk ve Slovinsku. Již v roce 1943 byl zvolen členem Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS) a zástupcem při AVNOJ. V říjnu 1945 byl jmenován vedoucím jugoslávské vojenské mise v Berlíně. Poté zastával funkci jugoslávské velvyslance ve Vídni. V letech 1949 až 1951 byl ministrem lesnictví Lidové republiky Slovinsko a poté ředitelem Hlavní správy lesnictví LR Slovinsko.[1] V letech 1951 až 1953 byl starostou (předsedou městského lidového výboru) Lublaně.[3]
Od roku 1946 byl poslancem republikové skupščiny, v letech 1953 až 1958 pak i federálního parlamentu.[1]
Díky své hodnosti generálpodplukovníka patřil mezi nejvýše postavené Slovince v JNA. Byl nositelem Řádu národního osvobození a Řádu partyzánské hvězdy.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaka Avšič na slovinské Wikipedii.
- ↑ a b c d e Arhiv Republike Slovenije. Avšič Jaka: 1943-1973. Osnovni podatki o fondu [online]. [1997] [cit. 2010-04-09]. Dostupné online. (slovinsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Ko je ko u Jugoslaviji. Příprava vydání Janković, S., Milanović, M. Beograd: Sedme sile, 1957. 810 s. S. 30. (srbochorvatsky)
- ↑ Mestna občina Ljubljana. Jaka Avšič 1951 [online]. C2009 [cit. 2010-04-09]. Dostupné online. (slovinsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaka Avšič na Wikimedia Commons - (slovinsky) Arhiv Republike Slovenije. Avšič Jaka: 1943-1973. Osnovni podatki o fondu [online]. [199?] [cit. 2010-04-09]. Dostupné online. (slovinsky)[nedostupný zdroj]
- (slovinsky) Mestna občina Ljubljana. Jaka Avšič 1951 [online]. C2009 [cit. 2010-04-09]. Dostupné online. (slovinsky)
