Jaderná elektrárna Columbia
| Jaderná elektrárna Columbia | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Umístění | Richland, Washington (stát) |
| Stav | V provozu |
| Začátek výstavby | 1. srpna 1972 |
| Zprovoznění | 13. prosince 1984 |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 1 × 1190 MW |
| Typ reaktorů | BWR |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1190 MW |
| Souřadnice | 46°28′15,96″ s. š., 119°20′2,4″ z. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Columbia (anglicky Columbia Generating Station) je provozní jadernou elektrárnou ve Spojených státech. Leží poblíž města Richland ve státě Washington. Byla vybudována pro provozovatele Washington Public Power Supply System, který se v roce 1999 přejmenoval na Energy Northwest a pod tímto názvem ji stále provozuje. Reaktor dodala a vybudovala společnost General Electric. Elektrárna čerpá vodu z řeky Columbia.
Historie technické informace[editovat | editovat zdroj]
Reaktory[editovat | editovat zdroj]
Výstavba jaderné elektrárny započala roku 1972. Výstavba prvního bloku pod označením WPPSS-2 započala dne 1. srpna 1972. Jedná se o varný reaktor typu BWR-5 o hrubém výkonu 1190 MW a čistém výkonu po odečtení vlastních potřeb bloku 1107 MW. Do sítě byl reaktor připojen 27. května 1984 a do komerčního provozu přešel 13. prosince 1984.[1] Reaktor je chlazen šesti nízkoprofilovými chladicími věžemi s ventilátory.[2] Aktivní zóna reaktoru pojme až 764 palivových souborů a 185 regulačních tyčí.[3] Původní provozní licence NRC měla vypršet v prosinci 2023. V lednu 2010 podala společnost Energy Northwest u NRC žádost o prodloužení licence na 20 let, tedy do roku 2043. V květnu 2012 byla licence schválena. Součástí budovy reaktoru je kontejnment typu Mark II.[4][5][6]
Výstavba druhého bloku pod označením WPPSS-1 započala 1. srpna 1975. Jednalo se o tlakovodní reaktor typu System 80 od Combustion Engineering. Jeho výstavba však byla z ekonomických důvodů zrušena 1. ledna 1983 ve stavu, kdy byl blok téměř dokončen.[7]
Výstavba třetího bloku pod označením WPPSS-4 započala také 1. srpna 1975. Jednalo se o identický tlakovodní reaktor, jako blok 2. Jeho výstavba však byla z ekonomických důvodů zrušena 1. ledna 1982.[8][9]
Zvláštní označení bloků spočívá v tom, že bloky WPPSS-3 a 5 leží v jaderné elektrárně Satsop. Zkratka WPPSS označuje bývalého majitele elektrárny, společnost Washington Public Power Supply System.
Okolní obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[10][11][12]
Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru 1 ku 47 619.[13]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Columbia (WPPSS-2)[14] | BWR-5 251-764 | 1107 MW | 1190 MW | 1. 8. 1972 | 27. 5. 1984 | 13. 12. 1984 | |
| Columbia (WPPSS-1) | CE System 80 | 1259 MW | 1339 MW | 1. 8. 1975 | Výstavba zrušena 1. 1. 1983 | ||
| Columbia (WPPSS-4) | CE System 80 | 1250 MW | 1340 MW | 1. 8. 1975 | Výstavba zrušena 1. 1. 1982 | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku АЭС Колумбия na ruské Wikipedii.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Energy Northwest. web.archive.org [online]. 2006-07-17 [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-07-17.
- ↑ Used Fuel [online]. Energy Northwest [cit. 2013-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Columbia Generating Station - License Renewal Application [online]. Nuclear Regulatory Commission (NRC), May 22, 2012 [cit. 2012-05-29]. Dostupné online.
- ↑ http://ansnuclearcafe.org/2015/11/02/hanford-one/ Article about Hanford One and the N-Reactor
- ↑ Long outage scheduled at Hanford nuclear plant [online]. 2011-03-15 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Power Reactor Details - WPPSS-1. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Economic Analysis of Columbia Generating Station [online]. [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Power Reactor Details - WPPSS-4. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2023-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02.
- ↑ Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
- ↑ DOE plans seismic analysis at Hanford [online]. Tri-City Herald, April 12, 2012 [cit. 2013-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 7, 2012.
- ↑ Columbia Generating Station Flood Protection Final Report [online]. Nuclear Regulatory Commission, October 25, 2012 [cit. 2012-09-17]. Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Columbia na Wikimedia Commons
