Jaderná elektrárna Beaver Valley
| Jaderná elektrárna Beaver Valley | |
|---|---|
 Pohled na jadernou elektrárnu a její chladicí věže | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Umístění | Shippingport, Beaver County, Pensylvánie |
| Stav | V provozu |
| Začátek výstavby | 26. června 1970 |
| Zprovoznění | 1. října 1976 |
| Vlastník | Energy Harbor |
| Zhotovitel | Westinghouse |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 1 × 958 MW 1 × 959 MW |
| Typ reaktorů | PWR |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1917 MW |
| Souřadnice | 40°37′23,88″ s. š., 80°25′50,16″ z. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Beaver Valley (anglicky Beaver Valley Nuclear Power Station) je provozní jadernou elektrárnou ve Spojených státech. Leží poblíž města Shippingport ve státě Pensylvánie, zhruba 43 kilometrů od Pittsburghu. Elektrárna je vlastněna a provozována společností Energy Harbor. Zařízení mělo být odstaveno v roce 2021, ale díky rozhodnutí guvernéra Thomase Wolfa zůstala v provozu.[1][2] Elektrárna se rozkládá na pozemku o ploše 400 hektarů.
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Reaktory[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna provozuje dva tlakovodní čtyřsmyčkové reaktory Westinghouse M412, z čehož vyplývá, že každý z nich má v primárním okruhu čtyři parogenerátory.[3]
Výstavba prvního bloku započala 26. června 1970.[4] Hrubý výkon reaktoru činí 959 MW a čistý výkon putující do sítě po odečtění potřeb bloku činí 908 MW.[4] Do sítě byl připojen 14. června 1976 a do komerčního provozu přešel 1. října 1976.[4] Výstavba druhého, technicky identického bloku začala 3. května 1974.[5] Hrubý výkon reaktoru činí 958 MW a čistý výkon je 905 MW.[5] Do sítě byl blok připojen 17. srpna 1978 a do komerčního provozu přešel 17. listopadu 1987.[5]
Okolní obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[6][7][8]
NRC také odhaduje každoroční riziko zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivních zón reaktorů v Beaver Valley. Takové šance u prvního reaktoru jsou 1 ku 20 833 u druhého reaktoru 1 ku 45 455. Studie byla zveřejněna v roce 2010.[9][10]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Beaver Valley-1 | Westinghouse M412[11] | 908 MW | 959 MW | 26. 6. 1970 | 14. 6. 1976 | 1. 10. 1976 | |
| Beaver Valley-2 | Westinghouse M412[11] | 905 MW | 958 MW | 3. 5. 1974 | 17. 8. 1987 | 17. 11. 1987 | |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beaver Valley Nuclear Power Station na anglické Wikipedii.
- ↑ LITVAK, Anya. Beaver Valley nuclear plant will remain open past 2021, owner says. Post-Gazette. Pittsburgh: March 13, 2020. Dostupné online.
- ↑ GOUGH, Paul. FirstEnergy could deactivate Beaver Valley Nuclear Operating Station. BizJournal. Pittsburgh: March 28, 2018. Dostupné online.
- ↑ Thèse, publiée sur internet, de FOASSO Cyrille (Université Lumière Lyon2 - 2003) "Histoire de la sûreté de l'énergie nucléaire civile en France (1945-2000)" Le concept de centrale de référence : assurer les conditions d'un transfert de technologie optimum - "Dans cet apprentissage de la technologie des réacteurs à eau légère, EDF s'appuie sur le concept dit de «centrale de référence», adopté pour suppléer à son manque de connaissances en profondeur de ce type de réacteurs. Le concept de centrale de référence marque une étape fondamentale dans l'opération de transfert de technologie depuis les Etats-Unis vers la France." "pour Fessenheim c'est la centrale de Beaver Valley qui est choisie comme référence"
- ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02.
- ↑ NRC: Emergency Planning Zones [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
- ↑ Bill Dedman, "What are the odds? US nuke plants ranked by quake risk," NBC News, March 17, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42103936 Accessed April 19, 2011.
- ↑ Archived copy [online]. [cit. 2011-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-25.
- ↑ a b Liste der Kernkraftwerke – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Beaver Valley na Wikimedia Commons
