Jaderná elektrárna Sequoyah
| Jaderná elektrárna Sequoyah | |
|---|---|
 Pohled na jadernou elektrárnu | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Umístění | Hamilton County, Soddy-Daisy, Tennessee |
| Stav | V provozu |
| Začátek výstavby | 27. května 1970 |
| Zprovoznění | 1. července 1981 |
| Náklady na výstavbu | 3.455 miliardy dolarů (2007) |
| Vlastník | Tennessee Valley Authority |
| Zhotovitel | Westinghouse |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 1 × 1221 MW 1 × 1200 MW |
| Typ reaktorů | PWR |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2421 MW |
| Roční výroba | 17 654 GWh (2021) |
| Koeficient využití | 91,38% (2017) |
| Souřadnice | 35°13′35,04″ s. š., 85°5′30,12″ z. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Sequoyah (anglicky Sequoyah Nuclear Plant) je provozní jadernou elektrárnou ve Spojených státech. Leží poblíž Soddy-Daisy v Hamilton County ve státě Tennessee. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Tennessee Valley Authority. Reaktory elektrárně dodala a vybudovala americká společnost Westinghouse. Areál elektrárny se rozkládá na pozemku 212 hektarů. Elektrárna je technicky shodná se sesterskou jadernou elektrárnou Watts Bar. Jde o druhou největší elektrárnu v Tennessee.[1]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Reaktory[editovat | editovat zdroj]
Jaderná elektrárna Sequoyah provozuje celkem dva jaderné reaktory o celkovém hrubém výkonu 2421 MW.[2] Budovány byly společně s identickými reaktory elektrárny Watts Bar. Na rozdíl od ní však byla elektrárna Sequoyah dokončena relativně brzy, protože Watts Bar byla spuštěna až v roce 1996 kvůli finančním potížím. Tato jaderná elektrárna dostala licenci jako první po havárii Three Mile Island.
Elektrárna byla 22. srpna 1985 z bezpečnostních důvodů uzavřena. Bylo totiý zjištěno, že TVA postrádá dokumentaci dokazující, že jsou všechny bezpečnostní systémy v případě havárie funkční. Vzhledem k tomu, že další jaderná elektrárna, Browns Ferry byla v březnu 1985 také odstavena z bezpečnostních důvodů, TVA přišla dočasně o veškerou jadernou energii. Dne 22. března 1988 byla TVA pověřena NRC restartovat oba bloky elektrárny Sequoyah a ještě toho roku byly opět uvedeny v plný výkon.[3]
Blok 1[editovat | editovat zdroj]
Výstavba prvního bloku byla zahájena dne 27. května 1970. Jedná se o čtyřsmyčkový tlakovodní jaderný reaktor M412 od Westinghouse o hrubém výkonu 1221 MW a čistém výkonu po odečtení vlastních potřeb systémů bloku 1200 MW. Přifázování k rozvodné síti poprvé proběhlo dne 22. července 1980, provozní licence od NRC byla udělena 17. září 1980 a zahájení komerčního provozu následovalo 1. července 1981.[4]
Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 17. září 2040.[5][6]
Blok 2[editovat | editovat zdroj]
Druhý blok začal být budován současně s prvním blokem, dne 27. května 1970. Jde o technicky shodné dvojče s prvním blokem o hrubém výkonu 1200 MW a čistém výkonu 1139 MW. Přifázování k rozvodné síti bylo poprvé uskutečněno 23. prosince 1981. Do komerčního provozu přešel 1. června 1982[4]
Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 15. září 2041.[7]
Okolní obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[8][9][10]
Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru, 1 ku 19 608.[11][12]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Sequoyah-1[13] | Westinghouse M412 | 1152 MW | 1221 MW | 27. 5. 1970 | 22. 7. 1980 | 1. 7. 1981 | |
| Sequoyah-2[14] | Westinghouse M412 | 1139 MW | 1200 MW | 27. 5. 1970 | 23. 12. 1981 | 1. 6. 1982 | |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sequoyah Nuclear Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ Tennessee - State Energy Profile [online]. U.S. Energy Information Administration, May 17, 2018 [cit. 2018-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Securities & Exchange Commission filing. Available at https://www.sec.gov/
- ↑ Securities & Exchange Commission filing. Available at https://www.sec.gov/
- ↑ a b Sequoyah Nuclear Plant [online]. Tennessee Valley Authority, 2018 [cit. 2019-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Sequoyah Nuclear Plant, Unit 1. NRC Web [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Securities & Exchange Commission filing. Available at https://www.sec.gov/
- ↑ Sequoyah Nuclear Plant, Unit 2. NRC Web [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02.
- ↑ Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
- ↑ Securities & Exchange Commission filing. Available at https://www.sec.gov/
- ↑ Bill Dedman, "What are the odds? US nuke plants ranked by quake risk," NBC News, March 17, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42103936 Accessed April 19, 2011.
- ↑ Archived copy [online]. [cit. 2011-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-25.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Sequoyah na Wikimedia Commons
