Vladimír Procházka (politik KSČ)
| Prof. JUDr. Vladimír Procházka, DrSc. | |
|---|---|
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | realistická str. pokroková str. KSČ |
| Narození | 12. září 1895 Přerov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. června 1968 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Příbuzní | Jaroslav Procházka (sourozenec) |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik, pedagog, spisovatel, diplomat, redaktor, překladatel, vysokoškolský učitel, právník a publicista |
| Ocenění | Řád republiky Řád 25. února |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Procházka (12. září 1895 v Přerově[1] – 25. června 1968 v Praze) byl český právník, překladatel, politik Komunistické strany Československa (poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR), pedagog a akademik ČSAV, bratr Jaroslava Procházky, profesora a rektora Univerzity Karlovy.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
V mládí byl stoupencem tzv. realistů a členem České strany pokrokové. Patřil do křídla okolo Zdeňka Nejedlého, které se ve 20. letech 20. století přiklonilo ke komunistům.[2]
Zaměřoval se na ekonomiku a právo Sovětského svazu, od roku 1922 publikoval. V roce 1925[2] vstoupil do KSČ. Pod pseudonymem J. Mach vydal sborník Deset let diktatury proletariátu (1927), do kterého přispěl částí Hospodářský systém diktatury proletariátu. Publikoval v Levé frontě či TASSu. Za okupace překládal, především z angličtiny, ruštiny a němčiny, například Steinbeckovy Hrozny hněvu, díla Jamese Joyce, G. B. Shawa aj. Od roku 1945 profesor Univerzity Karlovy se zaměřením ekonomie a právo SSSR; ústavní právo.
V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Zasedal zde do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[3][4]
Vedl práce na Ústavě Československé republiky z roku 1948. KSČ ho totiž po roce 1946 prosadila na post generálního zpravodaje parlamentní subkomise pro přípravu ústavy.[5] Podobně se podílel i na přípravě textu Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960. Zastával četné stranické, státní a akademické funkce. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa (funkci zastával v letech 1949–1954). Mezi lety 1951 a 1952 byl velvyslancem ve Spojených státech. V období let 1955–1965 byl členem presidia ČSAV. Od roku 1959 řídil encyklopedické práce ČSAV, díky čemuž vyšel čtyřdílný Příruční slovník naučný (1962–1967). V roli vystřídal Bohumila Němce, bývalého šéfredaktora doplňků Ottova slovníku, který nebyl členem KSČ.[6] Též byl tajemníkem pětičlenného týmu který začal přípravy Velké československé encyklopedie které se ale moc daleko nedostaly[7]. Za svoje dílo byl oceněn v roce 1949 stříbrnou medailí Řádu 25. února a dvakrát v roce 1955 a 1965 Řádem republiky.[8]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Hospodářský systém diktatury proletariátu in Deset let diktatury proletariátu, 1927
- Sovětské státní právo; Státní právo Československé republiky, 1953
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
- ↑ a b Studia historica, 50–52. [s.l.]: Univerzita Karlova v Praze, 2003. 313 s. Dostupné online. ISBN 9788024605111. S. 123.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 308, 371.
- ↑ WINTERS, Stanley B. Sto let českého encyklopedismu (1860-1959) : od F.L. Riegera a Jana Otty k T.G. Masarykovi a Bohumilu Němcovi.. Časopis Matice moravské. 2002, roč. 121, čís. 2, s. 339–400.
- ↑ Příruční slovník naučný sv. 1 A-F. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1962. Kapitola Předmluva.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Příruční slovník naučný. Svazek 3. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. 959 s. cnb000279018. S. 725. Heslo Procházka Vladimír.
- TAUCHEN, J., Osudy Vladimíra Procházky, tvůrce Ústavy 9. května. In: GÁBRIŠ, T. - HORÁK, O. - TAUCHEN, J. (eds.), Školy, osobnosti, polemiky. Pocta Ladislavu Vojáčkovi k 65. narozeninám. Brno: The European Society for History of Law, 2017, s. 556-565 (ISBN 978-80-87475-51-5)
- Akademik Vladimír Procházka zemřel. Rudé právo. 26. 6. 1968, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Procházka (politik KSČ)
- Vladimír Procházka v parlamentu
- Čeští právníci
- Čeští překladatelé
- Čeští akademici
- Členové České strany pokrokové
- Členové České strany lidové
- Členové KSČ
- Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa
- Českoslovenští politici české národnosti
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Velvyslanci Československa v USA
- Čeští encyklopedisté
- Diplomaté Československa
- Pedagogové na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
- Čeští překladatelé z angličtiny
- Čeští překladatelé z němčiny
- Překladatelé do češtiny
- Čeští překladatelé z ruštiny
- Spisovatelé píšící česky
- Nositelé Řádu republiky
- Nositelé Řádu 25. února
- Narození v roce 1895
- Úmrtí v roce 1968
- Narození 12. září
- Úmrtí 25. června
- Narození v Přerově
- Úmrtí v Praze