Józef Szujski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Józef Szujski
Józef Szujski
Józef Szujski

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1868 – 1869

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1883

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1881 – 1883
Stranická příslušnost
Členství Stańczycy

Narození 16. června 1835
Tarnów
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. února 1883 (ve věku 47 let)
Krakov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Rakownický hřbitov
Alma mater Jagellonská univerzita
Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Józef Szujski (16. června 1835 Tarnów7. února 1883 Krakov[1][2][3]) byl rakouský historik a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho matka pocházela ze zchudlého šlechtického rodu.[3] Působil jako historik a literát. Byl majitelem panství Kurdwanów.[4] Vystudoval gymnázium v Tarnówě[3] a gymnázium sv. Anny v Krakově. Studoval filozofii a právo na Jagellonské univerzitě a Vídeňské univerzitě. Zapojil se do polského povstání v roce 1863.[1] Vydával tehdy list Naprzód, napojený na radikální liberální levici. Kvůli svému povstaleckému angažmá nezískal post gymnaziálního učitele.[3] Po porážce povstání se obrátil k pragmatické, umírněné politice.[1] I ve svém pojetí polských dějin kritizoval sklony k romantickému násilí a anarchii.[3] Od roku 1863 žil trvale v Krakově a habilitoval se na tamní univerzitě na docenta historie. Roku 1869 byl jmenován profesorem.[2] Jako historik patřil mezi hlavní postavy krakovské historické školy. V roce 1869 usedl do čela nově zřízené katedry polské historie na Jagellonské univerzitě. V letech 1875–1877 působil jako děkan fakulty a v roce 1878/1879 zastával též funkci rektora této vysoké školy.[3] Od roku 1871 až do své smrti byl generálním tajemníkem krakovské akademie věd.[3] Kromě historiografie působil i jako spisovatel beletrie a básní.[2]

Politicky byl orientován konzervativně a náležel do skupiny tzv. Stańczycy.[1] Roku 1867[3] byl zvolen na Haličský zemský sněm za velkostatkářskou kurii. Zemský sněm ho roku 1868 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, tehdy ještě volený nepřímo zemskými sněmy). 22. října 1868 složil slib, rezignoval v roce 1869 během přestávky mezi IV. a V. zasedáním sněmovny.[5] Od 16. ledna 1881 byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[2] Až do své smrti rovněž zasedal na zemském sněmu.[2]

Zemřel v únoru 1883 po delší plicní chorobě.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Józef Szujski — kim był? [online]. malopolska.pl [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b c d e f Politický přehled. České noviny. Únor 1883, čís. 32, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 14. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Szujski, Józef (1835–1883), Historiker, Politiker und Schriftsteller, s. 176. (německy) 
  4. FRAS, Zbigniew. Protokoły Koła Polskiego w wiedeńskiej Radzie Państwa. [s.l.]: Towarzystwo Wydawnicze "Historia Iagellonica", 2001. 221 s. Dostupné online. S. 197. (polsky) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.