Ján Hollý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ján Hollý
Ján Hollý (Jan Vilímek 1885)
Ján Hollý (Jan Vilímek 1885)
Narození 24. března 1785
Borský Mikuláš
Úmrtí 14. dubna 1849 (ve věku 64 let)
Dobrá Voda
Povolání lingvista, básník, spisovatel a katolický kněz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Hollý (24. březen 1785, Borský Mikuláš, Uhersko14. duben 1849, Dobrá Voda, Uhersko) byl slovenský básník a překladatel, povoláním katolický kněz. Ottův slovník naučný ho označuje za „nejznamenitějšího básníka slovenského ze školy Bernolákovy“, ve slovenském prostředí je někdy označován za „slovenského Homéra“.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rolnické rodině v Borském Mikuláši v dnešním okrese Senica jako třetí ze čtyř dětí. Gymnázium absolvoval ve Skalici a Bratislavě, v Trnavě studoval v letech 18021804 filosofii a v letech 1804–1808 teologii. Zde se setkal se slovenskými vlastenci (Jur Palkovič, Martin Hamuljak, Juraj Fándly) a začal se také věnovat poezii (zprvu latinské, po sporu s Jurajem Fándlym v roce 1805 začal psát i slovensky). V roce 1808 byl vysvěcen na kněze a stal se kaplanem ve vsi Pobedim. Údajně plnil své povinnosti velmi horlivě, věnoval se také literární činnosti (nedochovaná idylická lyrika, překlady Vergilia) a od r. 1812 v Hlohovci.

V roce 1814 se stal farářem ve vsi Madunice. Okolní příroda na něj velmi zapůsobila a věnoval jí mnoho svých přírodně lyrických básní (Mlieč, o dubu, pod nímž napsal většinu svých děl). Zde také vytvořil vrcholná díla své tvorby. V roce 1824 vydal své překlady antických básníků včetně překladu Vergiliovy Aeneis. Pod vlivem tohoto překládání vytvořil také vlastní velkomoravské eposy: Svatopluk (1833), Cyrillo-Medhodiada (1835) a Sláv (1839). Všechny tyto básně, a také idylické "selanky", ódy na historii slovanských zemí, katolické duchovní písně a další básně se staly velmi populárními, stal se jednou z nejvýznamnějších literárních osobností své doby.

V roce 1843 ho o všechen majetek připravil požár madunické fary, při tomto požáru byl také zraněn. Uchýlil se proto na odpočinek do Dobré Vody, kde se dále stýkal s představiteli slovenské kultury. Setkal se dokonce s tvůrci nové (štúrovské) slovenštiny, Štúrem, Hurbanem a Hodžou. Při jejich návštěvě vyslovil podporu nové štúrovské slovenštiny, byť sám až do smrti mluvil a tvořil v bernolákovštině.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hlavní částí jeho díla jsou už zmiňované tři velkomoravské eposy, psané po vzoru Vergilia: Svatopluk (popisovaný jako "víťazská báseň ve dvanásti spevoch"), líčící návrat knížete Svatopluka ze zajetí a jeho boj proti uchvatiteli Slavomírovi. Jde zároveň o idealizaci křesťanského Svatopluka jakožto bojovníka proti pohanům. Cyrillo-Methodiada je líčením cyrilometodějské misie a Sláv je básnickou rekonstrukcí pohanského slovanského pravěku a bojů Slovanů proti jakýmsi Čudům. Všechny spisy Jána Hollého jsou psány v bernolákovštině a až na několik duchovních písní všechny využívají časoměrný verš, který Hollý v tomto jazyce vytvořil a dovedl k dokonalosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Hollý (spisovateľ) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]