Ivan Kamenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ivan Kamenec
Narození 27. srpna 1938 (79 let)
Nitra
Povolání historik
Alma mater Univerzita Komenského v Bratislavě
Ocenění Cena Egona Erwina Kische (1999)
Řád Ľudovíta Štúra (2017)
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PhDr. Ivan Kamenec CSc. (* 27. srpna 1938, Nitra) je slovenský historik a vysokoškolský pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V současné době pracuje jako historik na Historickém ústavu Slovenské akademie věd v oddělení novodobých dějin, které se zaměřuje na základní výzkum slovenských a částečně všeobecných dějin v letech 19181945. Ivan Kamenec je autorem šesti knih z období druhé světové války a z období mezi dvěma světovými válkami ve střední Evropě. Spolupracoval rovněž při vytváření školních učebnic. Navíc publikoval více jak stovku historických studií. V době komunistického režimu psal z marxistických pozic.[1][2]

Jeho dílo i postoje považují někteří jeho oponenti na Slovensku za kontroverzní, např. pro jeho někdejší ideovou kolaboraci s komunistickým režimem, současné ideové postoje či nekvalitu díla jej ostře kritizoval na stránkách historického časopisu Matice slovenské historik Ján Bobák,[3] který je považován za zástupce slovenské "ľuďácké historiografie".[4]

Jako odborný poradce spolupracoval v roce 2004 na televizním dokumentárním filmu Miluj bližního svého režiséra Dušana Hudce. Film vypráví o pogromu na židy, jenž se odehrál 24. září 1945 v Topoľčanech.

V roce 1999 mu byla udělena mezinárodní literární Cena Egona Erwina Kische. Je rovněž nositelem Ceny Slovenského literárního fondu a Českého fondu literatury faktu.

Je předsedou slovenské Nadácie charty 77 a místopředsedou Komise odborné a vědecké tvorby Programu Pro Slovakia.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 byl oceněn prezidentem Slovenské republiky Andrejem Kiskou Řádem Ľudovíta Štúra I. třídy.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Po stopách tragédie (Archa Brati. 1991)
  • Malé dejiny česko-slovenských vzťahov. Spoluautor: Z. Fialová (Brat. 1996)
  • Tragédia politika, kňaza a človeka: (Dr.Jozef Tiso 1887–1947). (Archa, Bratislava 1998)
  • Hľadanie a blúdenie v dejinách (Kalligram Brat. 2000)
  • Slováci na slovanských zjazdoch in: ed. Švorc, Harbuľová, Stredoslovenské národy na križovatke novodobých dejín 1848–1918 (Bratislava-Wien 1999)
  • Politický testament Ľudovíta Štúra? in: Mýty naše slovenské, Ed. Eduard Krekovič, Elena Mannová (Academic Electronic Press SAV Brat. 2005)
  • R. W. Seton-Watson´s Views of the Habsburg Monarchy, Ottoman Empire and Russia in: Great Britain and Central Europe 1867–1914 ed. Ewans – Kováč – Ivaničková (Veda Vydavateľstvo SAV Brat. 2002)
  • Slovenský stát (1939–1945), ze slovenštiny přeložila Eva Vondrášková, (nakladatelství Anomal, Praha, 1992)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Kamenec na slovenské Wikipedii.

  1. Jozef Tiso rozdeľuje aj historikov
  2. Kamenec: Tiso nebol hlupák
  3. BOBÁK, Ján: O morálke takzvaného profesionálneho historika : poznámka na okraj diskusie s Ivanom Kamencom. Historický zborník 17, 2, (2007), s. 149-154 17:2
  4. HLAVIČKOVÁ, Zora. Wedged Between National and Trans-National History: Slovak Historiography in the 1990s. In: SORIN, Antohi et.al. Narratives Unbound Historical Studies in Post-Communist Eastern Europe. Budapest: CEU Press, 2007. ISBN ISBN 978-963-7326-85-1. S. 260. (anglicky)
  5. Prezident Slovenskej republiky | Vyznamenania. Prezident Slovenskej republiky [online]. [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]