Italský katepanát
| Italský katepanát Κατεπανίκιον Ἰταλίας
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
vznik:
|
965 – založeno
| ||||||||
zánik:
|
1071 – dobytí jižní Itálie Normany
| ||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.png){kind=small}
.png){kind=small}
Italský katepanát (řecky Κατεπανίκιον Ἰταλίας. Katepanikion Italias) byla provincie Byzantské říše, která se v letech 965–1071 nalézala v jihovýchodní části Apeninského poloostrova. Vznikla povýšením barijského vojenského velitele (jeho původní hodnost byla strategos) na hlavního velitele (katepanó) italských držav. V jedenáctém století území katepanátu postupně dobývali Normani. Bari padlo v dubnu 1071, čímž byzantská vláda nad částí Itálie skončila.
Region a bývalá správní jednotka zhruba v rozsahu dnešní provincie Foggia se nazývá Capitanata, což vzniklo ze slova katepanát.