Přeskočit na obsah

István Rácz (překladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
István Rácz
Rodné jménoRácz István
Narození11. července 1908
Tőketerebes, Uhersko (dnes Trebišov, Slovensko)
Úmrtí13. prosince 1998 (ve věku 90 let)
Helsinky
Příčina úmrtíautonehoda
PseudonymIstván Balogh, István Barkóczy
Povolánífotograf, publicista, překladatel
Národnostmaďarská
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko (1908–1933)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (1933–1938)
FinskoFinsko Finsko (1938–1943)
MaďarskoMaďarsko Maďarsko (1943–1956)
FinskoFinsko Finsko (1956–1960)
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko (1960–1965)
FinskoFinsko Finsko (1965–1998)
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse
Období1938 – 1998
Manžel(ka)Annou-Marií (Maijo) Lipsonen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

István Rácz (11. července 1908, Trebišov – 13. prosinec 1998, Helsinky) byl maďarský badatel, fotograf, novinář, polyglot, překladatel a publicista působící většinu života ve Finsku.[1] Publikoval též pod pseudonymy: István Balogh a István Barkóczy (parafa: kócz).[2]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1908 do maďarské rodiny v Trebišově, který byl tehdy součástí Uherska. V roce 1926 odmaturoval v Sárospataku, roku 1931 získal vysokoškolský diplom z učitelství italštiny, latiny a řečtiny na Univerzitě Loránda Eötvöse (ELTE) v Budapešti.[2] V roce 1933 byl odsouzen. Emigroval do Československa, kde pod pseudonymem István Barkóczy[2] působil jako redaktor maďarskojazyčného komunistického tisku Munkás (Dělník), později Magyar Nap (Maďarský den), a také jako korektor a překladatel v nakladatelství Prager.[2] V roce 1938 přesídlil do Finska, kde se živil jako fotograf pro časopisy a noviny. Po vypuknutí finsko–sovětské tzv. zimní války, se přihlásil k finským ozbrojeným silám jako dobrovolník. Do bojových akcí se dostal až v průběhu pokračovací války. V téže době uzavřel sňatek s finskou umělkyní Annou-Marií (Maijo) Lipsonen, se kterou se přestěhoval v roce 1943 do Maďarského království, kde byl Rácz soudně omilostněn. Několik let pracoval jako učitel, mezi lety 1954 a 1956 působil na generálním ředitelství státního nakladatelství.[2] Po krvavém potlačení maďarského protikomunistického povstání na podzim 1956 se manželé vrátili do Finska, ačkoliv v průběhu 60. let 20. století žili několik let i ve Švýcarsku.[1] Ve Finsku Rácz působil jako fotograf, badatel v oblasti kultury ugrofinských národů a překladatel z finštiny do maďarštiny: mimo jiné přeložil národní epos Kalevala (který dokonce ilustroval barevnými obrázky převzatými z archeologických nálezů), sbírku národních písní Kanteletar a i první finský román Sedm bratří.[1]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Ráczova manželka Annou-Marií (Maijo) Lipsonen byla velmi talentovanou umělkyní. V Maďarsku studovala keramiku a sochařství. Těchto oborů se však musela vzdát po dramatickém zhoršení zraku, coby následku nemoci. Z toho důvodu začala při pobytu ve Švýcarsku vyrábět koberce a časem se vypracovala na uznávanou textilní umělkyni.

Manželé Ráczovi ve společné závěti odkázali velkou část svého majetku finskému Národnímu muzeu, maďarskému institutu Helsinské univerzity a Sibeliově akademii.[3]

István Rácz odešel v roce 1974 do penze. Dne 13. prosince 1998 byl účastníkem autonehody v Helsinkách, na jejíž následky zemřel ve věku 90 let.[4]

Cena Istvána Rácze

[editovat | editovat zdroj]

Ve Finsku a v Maďarsku se každoročně uděleluje Cena Istvána Rácze osobám, které významně přispěli k prohloubení kulturních vztahů mezi oběma zmíněnými národy a státy. Ve Finsku cenu uděluje Finsko–maďarská společnost (Suomi–Unkari–seura).

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Olin Suomessa 1940 : unkarilaisen sanomalehtimiehen näkemyksiä; z německého rukopisu do finštiny přeložil Werner Anttila. Karisto, Hämeenlinna, 1941.
  • Karjalában harcoltam; Turul, Budapest, 1944 (Magvető könyvtár).
  • Ilyenek a finnek; Misztótfalusi, Budapest, 1944.
  • Suomen keskiajan taideaarteita; editorka Riitta Pylkkänen. Otava, Helsinki, 1960.
  • Kivikirves ja hopearisti : Suomen esihistorian taideaarteita. Otava, Helsinki, 1961.
  • Värikäs Suomi. Otava, Helsinki, 1961.
  • Suomen kansantaiteen aarteita; editor Niilo Valonen. Otava, Helsinki, 1963.
  • Suomen renessanssin ja barokin taideaarteita; editor Nils Cleve. Otava, Helsinki, 1967.
  • Suomen rokokoon ja uusklassismin taideaarteita; editor Nils Cleve. Otava, Helsinki, 1968.
  • Lohjan kirkko. Otava, Helsinki, 1970.
  • Norjan keskiajan taideaarteita. Otava, Helsinki, 1971.
  • Suomen ortodoksisen kirkon taideaarteita Kuopion ortodoksisessa kirkkomuseossa. Otava, Helsinki, 1971.
  • Suomen taiteen kultakausi 1860-1930; editor Sakari Saarikivi. Otava, Helsinki, 1971.
  • Turun linna / Åbo slott ; editor Carl Jacob Gardberg. Otava, Helsinki, 1971.
  • Saamelaista kansantaidetta. Otava, Helsinki, 1972.
  • Perun taide. Otava, 1975.
  • Karjalan kukkiva puu : Eva Ryynänen ja hänen taiteensa. Kirjapaja, Helsinki, 1977.
  • Suomalais–ugrilaista kansantaidetta. Otava, Helsinki, 1977.
  • Suomen taidetta 1940-1975 ; tekijät István Rácz, Leena Peltola. Otava, Helsinki, 1977.
  • Michelangelo - kuvanveistäjä, maalari, runoilija. Otava, Helsinki, 1980.
  • Renessanssin Englantia Holbein nuoremman piirrosten ja Shakespearen sonettien kuvaamana. Otava, Helsinki, 1982.
  • Viikinkien perintö (A vikingek öröksége). Otava, Helsinki, 1984.
  • Egy fotográfus vallomásai. Önéletrajzi fotóalbum; Békés Megyei Tanács, Békéscsaba, 1988 (Fekete könyvek kultúrtörténeti sorozat).
  • A Semmi partján; Magvető, Budapest, 1991.
  • Csöndes vizeken; Valo-Art, Tahitótfalu, 1998 (Polar könyvek).

Překlady do maďarštiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Aleksis Kivi: A hét testvér; překlad István Rácz, překlad básní Géza Képes; Új Magyar Kiadó, Budapest, 1955.
  • Kanteletár; překlad Rácz István; Magvető, Budapest, 1956.
  • Maiju Lassila: A kölcsönkért gyufa. Kalandos történet az Ezer tó országából; překlad István Rácz; Magvető, Budapest, 1956 (Vidám könyvek).
  • Bolondfalva. Finn népmesék; překlad István Rácz; Ifjúsági, Budapest, 1956 (Kispajtások mesekönyve).
  • Maiju Lassila: Fiúk a tilosban; Móra, Budapest, 1957.
  • Kalevala; překlad István Rácz; Európa, Budapest, 1980.
  • A csodamalom. Mesék a Kalevalából; přepracoval Ákos Koczogh, původní překlad veršů István Rácz; Móra, Budapest, 1985.
  • Fényes telihold. Négy évszak Nipponban. Haikuk és tankák; vál., ford., előszó Rácz István; Kozmosz Könyvek, Budapest, 1988.
  • Kanteletár; překlad István Rácz, editor István Nyirkos: Lönnrot és a Kanteletár; 4. rozšířené vydání; KLTE, Debrecen, 1990. (Folklór és etnográfia)
  • Lassi Nummi: Requiem; překlad István Rácz; Valo-Art Bt., Budapest, 1998
  • Kalevala; az illusztrációkat Rácz István fordítása ihlette, vál. Szabó László, metszetek Ács Mónika et al.; AGK, Budapest, 2000.
  • Matti Vainio: Finnország hajnalán; překlad Kinga Marjatta Pap, Kalevala překlad István Rácz; ELTE – Tillinger Péter, Budapest–Szentendre, 2010.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Za svou práci získal řadu finských a maďarských vyznamenání.[1]

  • MaďarskoMaďarsko Maďarsko: Cena ministerstva školství (1969)
  • FinskoFinsko Finsko: Kulturní cena, Kalevalaseura (1977)
  • MaďarskoMaďarsko Maďarsko: Státní překladatelská cena (1985)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků István Rácz na finské Wikipedii a Rácz István (műfordító) na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d István Rácz ( s. 1908, k. 1998 ) [online]. Helsinki: Suomen valokuvataiteen museo [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. (finsky) 
  2. ↑ a b c d e TURCZEL, Lajos. A (cseh)szlovákiai magyarok lexikona:Rácz István; Barkóczy [online]. Pozsony / Bratislava: Szlovákiai Magyar Adatbank / Databanka Maďarov na Slovensku, rev. 2019-12-09 [cit. 2024-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-09-28. (maďarsky) 
  3. ↑ Anna-Maria ja István Raczin rahasto [online]. Helsinki: Suomen Kulttuurirahasto [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. (finsky) 
  4. ↑ ELHUNYT RÁCZ ISTVÁN. Népszabadság. 1998-12-16, roč. 56, čís. 294. Dostupné online [cit. 2024-02-14]. (maďarsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=István_Rácz_(překladatel)&oldid=24250575“