Isrá a Mi'rádž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Isrá a Mi'rádž (arabsky الإسراء والمعراج‎‎ al-'Isrá' wal-Mi'rádž) jsou dvě části Noční cesty, kterou měl podle muslimské tradice vykonat prorok Mohamed během jediné noci kolem roku 621. Krátký popis cesty se nachází v 17. súře Koránu, nazvané Noční cesta (Al-Isrá´) a další detaily pocházejí z hadíthů.

Příběh v Koránu začíná v noci, kdy proroka Mohameda navštíví dva archandělé. Nejprve ho omyjí a poté ho na světelném hřebci Burákovi dovedou až do mešity v Jeruzalémě. Když vešli do mešity, konala se zde modlitba, které se účastnili všichni předcházející proroci. Ukazuje to, že lidstvo bylo k islámu vedeno už dříve. Poté následoval výstup do nebe (mirádž). Postupně navštívil všech sedm úrovní nebe, v kterých se setkal s různými náboženskými postavami (v první úrovni s Adamem, v sedmém s Abrahámem). V nebi viděl všechny krásy nebe.

Poté se setkal se samotným Bohem, jenž mu oznámil, že když vytvořil nebe a zem, nařídil vykonávat 50 modliteb. Při odchodu potkal Músu (Mojžíše). Ten ho přesvědčil, aby se za Bohem vrátil pro méně modliteb, takže Bůh jich pět odpustil, a když se Mohamed za Bohem vrátil podruhé, zredukoval počet modliteb na pět denně, přičemž každá představuje deset. (Podobný motiv viz Bible, Gn 18, 22–33 (Kral, ČEP)). Cestou zpět viděl karavany a poté se vrátil domů a usnul. Po probuzení mu lidé jeho cestu do Jeruzaléma nevěřili, až karavany, které se vrátily do města, jeho cestu potvrdily.

Mi'rádž je označení pro tu část Noční cesty, kde prorok Mohamed vystoupal do nebe, setkal se s Bohem, bylo mu oznámeno, že ho čeká podobný osud a Bůh mu předal pět modliteb islámu.

Historické problémy související s touto události[editovat | editovat zdroj]

Problém s verši, které popisuji Mohamedovou cestu do mešity v Jeruzalémě je ten, že první chrám byl postaven Izraelským králem Šalamounem a následně byl zničen Nebuchadnezzarem Babyloňskou armádou v roce 586 př.nl. Dále, generál Titus a jeho římští vojáci doslova srovnali Druhý chrám v roce 70, více než pět století, než se konala tato údajná noční cesta do Jeruzaléma.

Navíc, místo, které bylo nakonec nazvané mešita al-Aqsa nebyla postaven až do roku 690-691, kdy ji postavil „Abd al-Malik bin Marwan (nebo, jak někteří věří, rekonstruovali a rozšířili). Jak pozdní muslimský překladatel a komentátor Abdullah Yusuf Ali uvádí ve své poznámce pod čarou 2168:

Nejvzdálenější mešita musí odkazovat na místo chrámu Šalamouna v Jeruzalémě na kopci Moriah, v jehož blízkosti stojí Dome of Rock, nazvaný také Mešita Hadhrat 'Umar. Toto a mešita známá jako nejvzdálenější mešita (Masjid-ul-Aqsa) byla dokončena Amirem Abd-ul-Malik v roce 690'. Nejvzdálenější, protože to bylo místo uctívání nejvzdálenějšího západu, které bylo Arabům známo v době Svatého proroka: bylo to posvátné místo jak pro Židy, tak pro křesťany, ale křesťané pak měli navrch, protože to bylo byzantské. (Římské) impérium, které udržovalo patriarchu v Jeruzalémě. Hlavní data ve spojení s chrámem jsou: chárm postaven Šalamounem v roce 1004 př. nl.; zničen Babyloňany pod vládou Nebuchadnezara asi 586 př.nl. .; přestavěný pod Ezra a Nehemiah asi 515 př.nl.; jeden z Alexandrových nástupců, Antiochus Epiphanes, 167 př.nl .; obnovena Herodem, 17 př.nl. až 29 nl.; 'a kompletně srovnaný k zemi císařem Titusem v roce 70' . Tyto vzestupy a pády jsou mezi většími znameními v náboženské historii. (Ali, The Qur'an: Text, překlady a komentáře (anglické a arabské vydání) [Tahrike Tarsile Qur'an, Elmhurst NY: Hardcover Edition, leden 1987] str. 693;

S vědomím toho, Ali tvrdil, že text ve skutečnosti odkazuje na místo chrámu, na rozdíl od samotné budovy, protože věděl, že žádný takový chrám neexistoval během Mohamedova času. Kruhovitost jeho úvah je zřejmá, protože Ali mylně předpokládal, že Mohamed je pravý prorok, a proto nemohl být tak hloupý, že by si myslel, že v té době existovala skutečná budova!

Ali však potvrzuje, že masjid al-haram odkazuje na skutečnou fyzickou budovu, konkrétně na Kabah, a nikoli pouze na místo:

… Masjid je místem modlitby: 'zde se odkazuje na KAB'AH v Mekce' . To ještě nebylo očištěno od svých idolů a předáno výhradně jedinému Pravému Bohu. Bylo to symbolické pro nové Poselství, které bylo dáno lidstvu. (Ali, str. 693, f. 2167; tučný a hlavní důraz je náš) [1]

Lajlat al-Mi'rádž[editovat | editovat zdroj]

Lajlat al-Mi'rádž je islámský svátek na paměť Mohamedovy Noční cesty. Připomíná se četbou legend o této podivuhodné cestě. Svátek je spojen s bohatou lidovou slovesností, v některých částech islámského světa tyto legendy tvoří podstatnou část literární tvorby.

Data slavení[editovat | editovat zdroj]

  • 20. prosince 1995 (1416)
  • 8. prosince 1996 (1417)
  • 28. listopadu 1997 (1418)
  • 17. listopadu 1998 (1419)
  • 6. listopadu 1999 (1420)
  • 25. října 2000 (1421)
  • 15. října 2001 (1422)
  • 4. října 2002 (1423)
  • 24. září 2003 (1424)
  • 12. září 2004 (1425)
  • 1. září 2005 (1426)
  • 21. srpna 2006 (1427)
  • 11. srpna 2007 (1428)
  • 30. července 2008 (1429)
  • 20. července 2009 (1430)
  • 10. července 2010 (1431)
  • 29. června 2011 (1432)
  • 17. června 2012 (1433)
  • 6. června 2013 (1434)
  • 27. května 2014 (1435)
  • 16. května 2015 (1436)
  • 6. května 2016 (1437)
  • 24. dubna 2017 (1438)
  • 13. dubna 2018 (1439)
  • 3. dubna 2019 (1440)
  • 22. března 2020 (1441)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Islámské svátky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KROPÁČEK, Luboš: Duchovní cesty islámu, vyd. Vyšehrad, Praha 2011, str. 222.
  • https://answeringislamblog.wordpress.com/2019/06/30/another-verse-that-exposed-muhammad-as-a- podvod-neexistující-chrám-pt-1 /