Isabelle Eberhardtová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Isabelle Eberhardtová
Isabelle Eberhardt.jpg
Narození 17. února 1877
Ženeva
Úmrtí 21. října 1904 (ve věku 27 let)
Aïn Séfra
Příčina úmrtí tonutí
Místo pohřbení Alžírsko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isabelle Wilhelmine Marie Eberhardtová (17. února 1877 Ženeva21. října 1904 Ain Sefra) byla švýcarská dobrodružka a spisovatelka, která v mužském přestrojení procestovala severní Afriku.

Byla nemanželského původu. Její matka Nathalie Eberhardtová pocházel z baltskoněmecké šlechtické rodiny a provdala se za generála carské armády Pavla Moerdera, který byl o čtyřicet let starší. Během pobytu v Ženevě najala Nathalie jako učitele pro své děti Alexandra Trofimovského, zběhlého kněze a anarchistu arménského původu. Brzy s ním navázala milostný poměr a měli dvě děti, staršího Augustina a mladší Isabelle.

Isabelle byla svým otcem vychovávaná v nonkonformním duchu. Již v dětství se naučila číst Korán v originále, roku 1895 vydala pod pseudonymem Nicolas Podolinsky svoji první povídku, jejímž námětem byla nekrofilie. Pohybovala se v bohémských kruzích, střídala milence, užívala alkohol a drogy, šokovala množstvím vymyšlených historek ze svého života. Často se oblékala do mužských šatů: důvodem mohla být jak její transsexualita, tak i tehdejší morálka, která poskytovala mužům daleko větší volnost.[1]

Roku 1897 odcestovala se svojí matkou do Alžírska. Usadily se v Annabě, Isabelle konvertovala k islámu, vydávala se za muže a přijala arabské jméno Sí Mahmúd Saádí, žila mezi beduíny jejich způsobem života. Na Sahaře našla svobodu, kterou jí civilizovaná Evropa nemohla poskytnout, a po smrti rodičů se zde rozhodla zůstat natrvalo. Psala pro evropské časopisy reportáže a romantické povídky z exotického prostředí, její názory ovlivnilo setkání se súfistickou myslitelkou Lallou Zajnabovou. Vstoupila do tajného mystického společenství kádiríja a podporovala odboj domorodců proti francouzské koloniální nadvládě, zároveň se však přátelila s generálem Cizinecké legie Hubertem Lyauteyem. Úřady ji vykázaly zpět do Francie; aby dostala povolení k návratu, provdala se roku 1901 za Slimana Ehního, příslušníka jednotek sipáhíů. Téhož roku přežila vražedný útok šavlí, zřejmě související s jejími politickými aktivitami, ale zahynula ve 27 letech při bouřce, když náhlá povodeň zničila její dům ve městě Ain Sefra.[2]

V roce 1991 o jejím životě natočil režisér Ian Pringle film Isabelle Eberhardtová, v němž hrála hlavní roli Mathilda May. Je po ní také pojmenována ulice v Ženevě.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FS Work in Progress
  2. Atlas Obscura
  3. Nom géographiques du canton de Genève. www.geneve.ch [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]