Irvin Yalom
| Irvin Yalom | |
 Irvin Yalom v Moskvě, 2014 | |
| Rodné jméno | Irvin David Yalom |
|---|---|
| Narození |
13. června 1931 (89 let) Washington, D.C. |
| Alma mater |
Univerzita George Washingtona Boston University School of Medicine |
| Povolání | spisovatel, psycholog, vysokoškolský učitel, psychiatr, autor, existential therapist a psychoterapeut |
| Zaměstnavatel | Stanfordova univerzita |
| Ocenění |
Strecker Award (1974) The Oskar Pfister Award (2001) Mezinárodní cena Sigmunda Freuda za psychoterapii (2009) |
| Manžel(ka) | Marilyn Yalom |
| Web |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irvin David Yalom (* 13. června 1931, Washington) je americký psycholog a spisovatel. Profesor psychiatrie na Stanfordově univerzitě. Je představitelem tzv. existenciální psychoterapie. Krom knih o ní napsal i řadu beletristických bestsellerů.
Podle Yaloma je lidský život vymezen čtyřmi skutečnostmi, na něž člověk musí nevyhnutelně reagovat: izolací od druhých lidí, nesmyslností, smrtelností a svobodou. Způsoby reakce jsou buď funkční, tehdy je člověk psychicky zdravý, nebo dysfunkční, tehdy je tzv. psychicky nemocný.
V psychoterapeutické praxi proslul zcela originálním vztahem s pacienty. Tento vztah je také jeho základním inspiračním zdrojem v beletrii, ba je často i součástí jeho literárních experimentů - jeho prozaická prvotina Everyday Gets a Little Closer (Každý den o trochu blíž) vznikla tak, že vyzval svou pacientku, aby o terapii psala knihu, sám psal souběžně vlastní pohled na průběh léčení, a pak texty spojil a vydal jako jednu knihu.
Jeho nejslavnějším románem je zřejmě When Nietzsche Wept (Když Nietzsche plakal), který pojednává o vztahu Friedricha Nietzscheho k psychoanalytičce Lou Andreas-Salomé a atmosféře Vídně přelomu století, v níž vznikla psychoanalýza, tedy první moderní psychoterapeutická škola vůbec. Román, jehož hrdiny jsou i jiné známé osobnosti (Freud, Breuer, Bertha Pappenheimová), byl i zfilmován.[1] Po celém světě se ho prodaly 2 miliony výtisků.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Próza[editovat | editovat zdroj]
- Every Day Gets a Little Closer (1974)
- Love's Executioner and Other Tales of Psychotherapy (1989)
- Momma and the Meaning of Life (1999)
- When Nietzsche Wept (1992)
- Lying on the Couch (1996)
- Yalom Reader (1996)
- The Schopenhauer Cure (2005)
- I'm calling the police! A Tale of Regression and Recovery (2005)
- The Spinoza Problem (2012)
Psychologické práce[editovat | editovat zdroj]
- The Theory and Practice of Group Psychotherapy (1970)
- Existential Psychotherapy (1980)
- Inpatient Group Psychotherapy (1983)
- The Gift of Therapy: An Open Letter to a New Generation of Therapists and Their Patients (2001)
- Staring at the Sun: Overcoming the Terror of Death (2008)
České překlady[editovat | editovat zdroj]
- Teorie a praxe skupinové psychoterapie, Praha, Konfrontace 2001.
- Máma a smysl života, Praha, Portál 2002.
- Když Nietzsche plakal, Praha, Portál 2003.
- Láska a její kat, Praha, Portál 2004.
- Každý den o trochu blíž, Praha, Portál 2005.
- Lži na pohovce, Praha, Portál 2006.
- Existenciální psychoterapie, Praha, Portál 2006 a 2020.
- Léčba Schopenhauerem, Praha, Portál 2010.
- Problém Spinoza, Praha, Portál 2012.
- Pohled do slunce. O překonávání strachu ze smrti, Praha, Portál 2012.
- Chvála psychoterapie, Praha, Portál 2012.
- Máma a smysl života, Praha, Portál 2014
- Hovory k sobě, Praha, Portál 2015
- Stávám se sám sebou, Praha, Portál 2018
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Oficiální stránky
- Portrét na stránkách nakladatelství Harper Collins
- Článek Hanse Steinera v časopise Zeitschrift für Individualpsychologie
- Od nešťastného šprta k úspěšnému terapeutovi a spisovateli