Přeskočit na obsah

Irene Stefani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavená
Irene Stefani
I.S.M.C.
řeholnice
Fotografie
Fotografie
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
InstitutSestry misionářky od Utěšitelky
Sliby 
            doživotní29. ledna 1914
Osobní údaje
Rodné jménoAurelia Mercede Stefani
Datum narození22. srpna 1891
Místo narozeníAnfo
Italské královstvíItalské království Italské království
Křest23. srpna 1891
Biřmování6. listopadu 1898
Datum úmrtí31. října 1930 (ve věku 39 let)
Místo úmrtíGikondi
Kolonie Keňa
Příčina úmrtímor
Národnostitalská
Svatořečení
Začátek procesu22. července 1985
Beatifikace23. května 2015
Nyeri, Keňa
beatifikoval papež František
Svátek31. října
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatépanna
Atributyřeholní oděv
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irene Stefani, I.S.M.C., rodným jménem Aurelia Mercede Stefani (22. srpna 1891, Anfo31. října 1930, Gikondi) byla italská římskokatolická řeholnice, členka kongregace Sester misionářek od Utěšitelky, působící jako misionářka v Keni. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.

Fotografie

Narodila se dne 22. srpna 1891 v italské obci Anfo jako první z dvanácti dětí. Pokřtěna byla 23. srpna téhož roku. Dne 12. května 1907 jí zemřela matka a poté, co se její otec znovu oženil se musela starat o své mladší sourozence. Krátce na to zemřel i jeden z jejích mladších bratrů. Svátost biřmování přijala dne 6. listopadu 1898 a několik let poté přijala i první svaté přijímání.

Roku 1911 se připojila k řeholní kongregaci Sester misionářek od Utěšitelky a dne 29. ledna 1914 do ní složením slavných řeholních slibů vstoupila. Zvolila si řeholní jméno Irene. Ještě téhož roku byla zakladatelem kongregace bl. Giuseppem Allamanem vyslána jako misionářka do Keni a dne 28. prosince téhož roku začala její cesta. V lednu roku 1915 pak dorazila do svého cíle.

V Keni sloužila jako zdravotní sestra a místní si ji velmi vážili. Přezdívali ji „Nyaatha“, což v překladu znamená „matka milosrdenství“. Během první světové války pomáhala v nemocnicích. Dne 20. srpna 1916 se stala členkou hnutí Červeného kříže. V organizaci pomáhala uprchlíkům, kteří museli překonat dlouhé cesty těžkým terénem. Sloužila také ve vojenských nemocnicích v Tanzanii (např. ve městě Lindi). Na konci války roku 1918 odcestovala zpět do keňského města Nyeri, kde pomáhala místní nově založené kongregaci s její formací.

O dva roky později se stala členkou misijní skupiny ve vesnici Gikondi, kde zůstala až do své smrti. Vyučovala zde děti ve škole a místní farníky v okolních osadách učila katechismus.

Roku 1930 se od jednoho z nemocných, které ošetřovala nakazila morem a dne 31. října téhož roku nemoci v Gikondi podlehla. Pohřbena byla na místním hřbitově a roku 1995 byly její ostatky exhumovány.

Její beatifikační proces byl zahájen dne 22. července 1985, čímž obdržela titul služebnice Boží. Dne 2. dubna 2011 ji papež Benedikt XVI. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou.

Dne 12. června 2014 byl uznán zázrak na její přímluvu, potřebný pro její blahořečení. Šlo o událost, kdy se v mosambické obci Nipepe ve dnech 10.13. ledna 1989 místní obyvatelé (asi 230 lidí) ukrývali v kostele před milicionáři hnutí FRELIMO. Záhy jim však došlo jídlo a zvláště pak voda. Modlili se k ní o přímluvu, načež se se všichni napojili z křtitelnice, ve které zbyla jen trocha vody ze křtu. Nakonec všichni vyvázli v pořádku.

Blahořečena pak byla dne 23. května 2015 v Nyeri. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Polycarp Pengo.

Její památka je připomínána 31. října. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]