Interpunkční znaménko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Interpunkční znaménka (též členicí znaménka) jsou grafické znaky, které v písemném projevu vyjadřují strukturu a organizaci textu; při čtení a v mluvě se projevují intonací a přestávkami v řeči. Jejich používání se nazývá interpunkce.

Interpunkce v češtině

Znaménko Název Funkce
. tečka Ukončuje větu, označuje zkratky, označuje řadové číslovky.
, čárka Odděluje věty v souvětí, složky několikanásobných větných členů, volně vložené či připojené výrazy.
; středník Znaménko, jehož funkce je mezi tečkou a čárkou – odděluje části jedné věty, ale výrazněji než čárka.
: dvojtečka Uvozuje větu či její část, která nějak rozvíjí či doplňuje předchozí text; často např. uvozuje přímou řeč.
! vykřičník Ukončuje větu rozkazovací či zvolací.
? otazník Ukončuje větu tázací.
pomlčka Odděluje části projevu, naznačuje pomlku v řeči, vyznačuje rozsah (od–do).
spojovník, rozdělovník Spojuje těsně vázaná slova, na konci řádku se používá při dělení slov; píše se zásadně bez mezer. V praxi se občas nesprávně používá i pro zdůraznění koncovky číslovky (například od 18-ti let).
výpustka (tři tečky, trojtečka) Nahrazuje vypuštěnou část textu, uvnitř textu naznačuje přerušovanou řeč.
„“ ‚‘ »« uvozovky Uvozují přímou řeč (citáty apod.).
apostrof (odsuvník) Nahrazuje vynechané písmeno, používá se pro zkracování letopočtů.
() [] {} 〈〉 závorky Označují volně vložené části textu, méně důležité či jen okrajově související pasáže.
/ lomítko

Paragraf

paragraf (§) způsobem svého užití do značné míry naplňuje výše uvedenou charakteristiku interpunkčního znaménka, není za něj podle běžného úzu považován. Paragraf dělí text na smysluplné celky a tím mimo jiné usnadňuje odkazování na části písemnosti. Dominantní využití paragrafu představuje členění normativních aktů nebo jiných právních listin. Marginálně se paragraf užívá i v odborných textech (například některých matematických článcích).

Souběh interpunkčních znamének

V případě, že nastanou současně dva různé důvody pro užití tečky, je užita jen jedna tečka (například tečka za zkratkou (atd.) a konec věty: Prvočísla jsou čísla dva, tři, pět atd.). Obdobně v případě tečky a výpustky je uvedena jen výpustka.

V ostatních případech se píší všechna interpunkční znaménka (například vykřičník a otazník za větou, zdůraznění významu interpunkčního znaménka jeho vícenásobným uvedením).

Ostatní interpunkce a interpunkce v cizích jazycích

Znaménko Název Funkce
“ ” ‘ ’ Uvozovky Uvozovky používané v angličtině.
[ ] Hranaté uvozovky Do hranatých závorek se uvozuje výslovnost - např. hello [helou].
" " Rovné uvozovky Rovné uvozovky používané např. na psacím stroji či v kódu ASCII

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl - lingvistika