Imre Madách
| Imre Madách | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. ledna 1823 Alsósztregova, Rakouské císařství (Uhersko) |
| Úmrtí | 5. října 1864 (ve věku 41 let) Alsósztregova, Rakouské císařství (Uhersko) |
| Místo pohřbení | Dolná Strehová |
| Pseudonym | Timon |
| Povolání | básník, spisovatel, dramatik a politik |
| Národnost | maďarská |
| Alma mater | Královská uherská univerzita |
| Témata | Maďarská literatura |
| Literární hnutí | romantismus |
| Významná díla | Tragédie člověka |
| Politická příslušnost | Rezolučná strana |
| Manžel(ka) | Erzsébet Fráterová (1823 - 1873) |
| Děti | Imrich, Aladár, Jolana, Barbora |
| Rodiče | Anna Majthényi |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Imre Madách (20. ledna 1823, Alsósztregova, dnes Dolná Strehová na Slovensku– 5. října 1864, tamtéž) byl maďarský romantický spisovatel, básník a dramatik, autor jednoho z nejvýznamnějších děl maďarské literatury, divadelní hry ve verších Tragédie člověka.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze staré šlechtické rodiny. Po studiu práv v Pešti, kde rovněž začala jeho literární činnost, se vrátil roku 1840 do rodné župy, věnoval se politice a pod pseudonymem Timon psal satirické články, zaměřené proti župnímu systému do časopisu Pesti Hirlap. Jeho první lyrické básně jsou na úrovni dobové almanachové poesie a jeho první divadelní hry z let 1840–1843 nejsou také umělecky příliš silné, ale jíž se v nich projevují jeho pozdější důležité motivy (láska ke svobodě, problém vztahu muže a ženy a protiklad ideálů a jeho uskutečnění).[1]
Revoluce v letech 1848–1849 se pro nemoc nezúčastnil, ale po jejím pádu ukrýval jednoho z pronásledovaných účastníků, za což byl odsouzen na rok do vězení. Po návratu zjistil, že se jeho manželství s Erzsébet Fráterovou rozpadlo, což jej poznamenalo trpkým zklamáním. Žil pak dlouho pouze se svou matkou a zabýval se studiem filosofických a přírodovědeckých děl. Přitom se v něm zrodila myšlenka zobrazit velké otázky lidstva v dramatickém díle. Tak vzniklo v letech 1859–1860 jedno z nejvýznamnějších děl maďarské literatury, divadelní hra ve verších Tragédie člověka. Posléze se vrátil opět do politického života a roku 1861 se stal poslancem své župy. Roku 1863 se stal členem Maďarské akademie věd.[1][2] Zemřel na následky srdeční choroby.[3]
Byl pochován ve svém rodišti, kde je dnes také jeho museum.[4]
Výběrová bibliografie
[editovat | editovat zdroj]
- Lantvirágok (1840, Květy loutny), sbírka básní.
- Mária királynő (1840, Královna Marie), přepracováno 1855, historická divadelní hra o uherské královně Marii Uherské.
- další divadelní hry z let 1840-1843: Jó név és erény (Dobré srdce a cnost), Commodus o římském císaři Commodovi, Nápolyi Endre o Ondřeji Neapolském a Csak tréfa (Jen žert).
- Csák végnapjai (1843, Csákovy posledmí dny), přepracováno 1861, divadelní hra o Matúšovi Čákovi Trenčanském.
- Férfi és nő (1843, Muž a žena), parafráze Sofoklovy hry Trachiňanky.
- Vadrózsák (1844, Plané růže), cyklus milostných básní.
- A civilizátor (1859, Civilizátor), divadelní hra, satira na Bachův režim.
- Mózes (1860-1861, Mojžiš), divadelní hra, ve které vyvedení židovského národa z Egypta symbolizuje snahu Maďarů o národní svobodu, poprvé uvedeno v Kološváru roku 1888.
- Az ember tragédiája (1862, Tragédie člověka), divadelní hra, ve které autor hledá odpověď na otázku o smyslu lidských dějin. V patnácti obrazech prochází snící Adam, provázen Luciferem a Evou, jednotlivými obdobími dějin a vždy je znovu a znovu zklamán lidskou společností. Nakonec sice přijme tuto skutečnost, ale Hospodinova slova útěchy „Člověče, věř si, bojuj, vytrvej!“, ho utvrdí v myšlence, že po pádu je nutno znovu vsát a dále bojovat. Jde o nejslavnější autorovo dílo, které vzniklo v letech 1859–1860, před vydáním roku 1862 (na titulním listu je uvedeno 1861) jej jazykově upravil János Arany, na divadle bylo poprvé uvedeno roku 1883 v Pešti.
- Tündérálom (1864, Kouzelný sen), fragmenty divadelní hry.[1]
Adaptace
[editovat | editovat zdroj]Film
[editovat | editovat zdroj]- Az ember tragédiája (1969, Tragédie člověka), maďarský film, režie Miklós Szinetár.
- Angyali üdvözlet (1984, Zvěstování), maďarský film podle autorovy hry Tragédie člověka, režie András Jeles.
- Az ember tragédiája (2011, Tragédie člověka), maďarský animovaný film, režie Marcell Jankovics.
Hudba
[editovat | editovat zdroj]- Az ember tragédiája (1970, Tragédie člověka), opera maďarského skladatele Györgyho Ránkiho.[5]
Česká vydání a inscenace
[editovat | editovat zdroj]- Tragédie člověka, divadelní inscenace, Praha: Národní divadlo 1892, překlad František Brábek a Jaroslav Vrchlický, režie František Karel Kolár.[6]
- Tragédie člověka, Praha: Jan Otto 1893, přeložil František Brábek, druhé vydání 1904.
- Tragédie člověka, Praha: SNKLHU 1960, přeložil Kamil Bednář a Ladislav Hradský.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d RÁKOS, Petr, a kol. Slovník spisovatelů - Maďarsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1971. 48 s. cnb000160225. S. 216–218.
- ↑ Ottův slovník naučný. 16. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1999. S. 557.
- ↑ Madách Imre élete és költészete - MEK (Magyar Elektronikus Könyvtár)
- ↑ Kaštieľ Imre Madácha, Dolná Strehová
- ↑ Ránki György - Magyar Színházművészeti Lexikon
- ↑ Archiv Národního divadla. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-13.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Imre Madách na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Imre Madách
Dílo Szerző:Madách Imre ve Wikizdrojích (maďarsky)- (maďarsky) Madách Imre találati lista - MEK (Magyar Elektronikus Könyvtár)
- Imre Madách v Databázi knih
- (slovensky) Tragédie člověka (přeložil Ctibor Štítnický)
- (slovensky) Tragédie člověka (přeložil Pavol Országh Hviezdoslav)
- (anglicky) Imre Madách - Theatre Database
