Husitská (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled Husitskou k bývalému železničnímu mostu Vysoká Hrabovka (nyní lávka pro pěší a cyklisty) | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 3 | ||
| Čtvrť | Žižkov | ||
| Poloha | 50°5′12,31″ s. š., 14°26′49,02″ v. d. | ||
| Začíná na | Seifertova 50°5′11″ s. š., 14°26′16″ v. d. | ||
| Končí na | Tachovské náměstí 50°5′15″ s. š., 14°27′11″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | husitství | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 1,1 km | ||
| Kód ulice | 448605 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Husitská ulice v Praze je jednou z významných ulic Žižkova. Vede od křižovatky U Bulhara přibližně východním směrem a po asi 1,1 km na ni u Tachovského náměstí navazuje Hartigova ulice.
Historie a názvy[editovat | editovat zdroj]
Ulice vznikla ze starobylé silnice mířící z centra Prahy Horskou branou do Kutné Hory a dál do Vídně, proto byla nazývána Horská silnice nebo Vídeňská. Od roku 1872 do roku 1940 se ulice jmenovala Husova.[1] Když 1. ledna 1922 vznikla Velká Praha, jmenovalo se po Janu Husovi v metropoli osm ulic;[2] název žižkovské ulice byl tedy později změněn na Husitská.[3]
V její blízkosti stávala původně řada již zaniklých usedlostí: Krenovka, Miranka, Hrabovka, Velká Proutková.
Na severní straně ulice byla na přelomu 60. a 70. let 19. století i přičiněním pozdějšího žižkovského starosty Karla Hartiga postavena řada domů, s názvy často demonstrujícími obdiv k husitství – U Jana Žižky z Trocnova (čp. 160), U Jana Husi (čp. 191), U Jeronýma Pražského (čp. 192), U Božích bojovníků (čp. 404).
Od roku 1883 tudy jezdila první žižkovská tramvaj – koněspřežný provoz vedoucí přes dnešní křižovatku U Bulhara, Husitskou a Prokopovou ulicí až k již zbořené restauraci Bezovka nedaleko dnešní Olšanské ulice.[1]
Přes ulici vedly původně dva železniční mosty; most Malá Hrabovka byl zbourán v roce 2009, most Vysoká Hrabovka byl upraven na lávku pro pěší a cyklisty.
V roce 2018 byla Husitská ulice v úseku mezi Trocnovskou ulicí a Tachovským náměstím zrekonstruována.[4]
Trasa ulice[editovat | editovat zdroj]
Ulice začíná na rozhraní Nového Města, Vinohrad a Žižkova u křižovatky U Bulhara a míří nejprve zhruba na severovýchod podél tzv. Nového spojení, pod nímž prochází asi po 200 m a stáčí se na východ. Za křižovatkou s ulicí Trocnovskou (ta odbočuje vlevo) začíná mírně stoupat a probíhá pod jižním úbočím Vítkova. Podjíždí bývalý železniční most Vysoká Hrabovka, u křižovatky s Orebitskou (ta odbočuje vpravo) se mírně stáčí doleva, křižuje Jeronýmovu ulici, pak doleva odbočují krátké slepé uličky U Božích bojovníků a Pod Vítovem a doprava do kopce odbočuje Prokopova ulice, směřující k Olšanskému náměstí. Po dalších asi 100 m Husitská ulice končí – na jejím konci je vlevo Tachovské náměstí, napravo odbočuje Chlumova a v přímém směru navazuje Hartigova.
Významné nebo zajímavé budovy a místa:
- bývalá usedlost Krenovka (Husitská 42/22)
- divadlo Ponec (Husitská 899/24a) – původně válcovna a drátovna bývalé Stabenowovy strojírny, kde bylo v roce 1910 otevřeno Františkem Poncem kino nazvané Royal Bioskop
- nárožní činžovní dům Husitská 1249/26, postavený těsně před první světovou válkou a propojující styly secese, moderny a kubismu; je památkově chráněný[5]
- odbočka vlevo: cesta k Armádnímu muzeu a Národnímu památníku na Vítkově
- bývalé Městské lázně (Husitská 1050/7);[6] město Žižkov je nechalo vystavět roku 1903, kdy to byly největší a nejmodernější lázně v Praze a okolí (bazén pro šedesát osob, parní lázeň a masážní místnosti, pro vyšší společenskou třídu dva menší bazény, salonek, parní lázeň a inhalační místnost). Vše osvětleno elektricky, byla tu i ventilace a voda procházela filtrací. V roce 1909 navštívilo lázně na 120 tisíc lidí[1]
- novorenesanční dům Husitská 89/41, postavený roku 1886 a zdobený sgrafity podle návrhu Josefa Fanty[7]
- dvoupatrový dům Husitská 191/47, postavený Karlem Hartigem v roce 1869 ve stylu klasické novorenesance a pojmenovaný U Jana Husi z Husince; je to jeden z prvních činžovních domů vybudovaných na Žižkově a je sice součástí památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice, ale sám není památkově chráněný.[8] Na fasádě je zachována socha Jana Husa od Františka Heidelberga (1844–1919),[9] která je někdy označována za první Husovu sochu v Čechách[10]
- dvoupatrový nárožní dům Husitská 143/51, ve stylu pozdního historismu s fasádou zdobenou štuky; rovněž je součástí památkové zóny[11]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Krenovka -
Divadlo Ponec -
Husitská 26 -
Cesta k Armádnímu muzeu -
Bývalé Městské lázně (Husitská 7) -
Husitská 41 -
Husitská 47 -
Husitská 51
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Husova třída (dnes Husitská). Praha 3 [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Jak se měnily názvy žižkovských ulic - ZizkovskeListy.cz. www.zizkovskelisty.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Lašťovka, Ledvinka (1997), s. 226
- ↑ TSK Praha: Husitská je od neděle opět zcela průjezdná (25.11.2018)
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Vybydlené žižkovské lázně se mají proměnit v Centrum tance s wellness. iDNES.cz [online]. 2022-06-27 [cit. 2023-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Poche (1985), s. 332
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
- ↑ HEIDELBERG František Josef 27.9.1844-24.4.1919 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Karel Hartig - první žižkovský starosta [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
- ↑ činžovní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903. 473 s. Dostupné online. S. 340, 341.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 331, 332.
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A–N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 226.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Husitská na Wikimedia Commons
