Miranka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miranka
Usedlost Miranka a taneční divadlo Ponec
Usedlost Miranka a taneční divadlo Ponec
Základní informace
Sloh klasicismus
Výstavba 16. století
Přestavba 19. století
Další majitelé Václav Mirany, Josef Halla, firma Rudolf Stabenow, kovové zboží
Poloha
Adresa původní č.p. 3, 4, Praha 3 - Žižkov, ČeskoČesko Česko
Ulice Husitská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 101600 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miranka (Bontámka, Miřanka, Halovka) je usedlost v Praze 3-Žižkově v ulici Husitská 70/24.[1][2] Spolu s objektem výrobní haly s loggií kina Ponec a komínem z režného zdiva je od roku 2005 chráněna jako kulturní památka ČR.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vinice je na území mezi Trocnovskou ulicí a Kostnickým náměstím doložena již v 16. století. Roku 1843 zde byl poplužní dvůr s vinicí, který měl více čísel popisných (čp.3, čp.4, čp.40, čp.70). Původně tyto objekty vlastnili různí majitelé, kteří je i různě užívali. Miranka na své zápaní straně sousedila s pozemky Krennovky, na východní hranici vznikly později ulice Jeronýmova a Blahníkova, severní hranicí byla silnice Horská (Husitská), přes kterou ve své východní části sousedila s usedlostí Velká Proutková, a na její jižní straně vznikla později ulice Seifertova.[4]

V 18. století držel usedlost Václav Mirany. Ještě v polovině 19. století zde vinohrad existoval a údajně plodil „dobré sladké hrozny“.

Rozsáhlou usedlost tvořila obytná budova, stáje, kolna pro koláře, kovárna, továrna na řepkový olej a velká zahrada. Patrová obytná budova na obdélném půdorysu měla šindelovou střechu z 18. století. V jejím přízemí byly byty pro koláře, nožíře a pekaře, v prvním patře byty pro letní hosty. Sklep na mléko se nacházel v místech železničního viaduktu. Ve velké zahradě v místech Kostnického náměstí stál gloriet, na vinici pak viniční dům.

Průmyslová historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1832 koupil usedlost Josef Halla a zřídil zde továrnu na výrobu náhražky kávy a řepkového oleje.[4] V 2. polovoně 19. století získala továrnu firma Rudolf Stabenow, kovové zboží, která vyráběla zařízení pro cukrovary a pivovary. Tato firma byla založena v Praze již roku 1860 jako mědikovectví (Metallwaren). Stabenow nechal původní továrnu odstranit a roku 1887 postavil továrnu novou. Miranku tak obklopily budovy projektantů Beneše a Sakaře, samotnou usedlost projektanti upravili pro administrativní potřeby. Výrobna ukončila činnost roku 1905 a následující rok se přestěhovala do Čelákovic. Roku 1909 pozemky s budovami zakoupilo Město Žižkov.[4]

  • Část továrny byla zbourána a uvolněné místo posloužilo jako stavební parcela pro čtyři kubistické domy – čp.753 (původní čp. továrny), čp.1249, čp.1251 a čp.1253.[4]
  • V další části provozoval od roku 1910 František Ponec svůj biograf. Pro tyto účely přestavěl pravděpodobně architekt Karel Mašek tovární halu, před kterou představil trojdílné průčelí. Jednalo se tak o raný příklad přeměny továrny ke kulturním účelům. Kino zrekonstruoval roku 1999 architekt Michael Klang pro taneční divadlo Ponec.[4]

Z původního dvora se dochovala pouze klasicistní obytná budova čp. 70, z továrny kromě přestavěné výrobní haly ještě komín.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3498-1, mapový list č. II. Dostupné z WWW.
  2. Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-28]. Identifikátor záznamu 163361 : venkovská usedlost Miranka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. S. 8, 15. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 5-Karlín, Žižkov, č. 152, s. 120 – 121.
  • Dvořák, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. ISBN 978-80-85394-90-0.
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 192 – 193.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]