Přeskočit na obsah

Husa krátkozobá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHusa krátkozobá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodhusa (Anser)
Binomické jméno
Anser brachyrhynchus
Baillon, 1834
Rozšíření husy krátkozobé
Rozšíření husy krátkozobé
Rozšíření husy krátkozobé
      hnízdiště
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husa krátkozobá (Anser brachyrhynchus) je menším druhem husy z řádu vrubozobých, blízce příbuzným huse polní.

Dříve byla husa krátkozobá považována za poddruh husy polní, později byla prohlášena za samostatný, monotypický druh.[2]

Růžové nohy jsou výrazným určovacím znakem
  • Délka těla: 64–76 cm
  • Rozpětí křídel: 137–614 cm
  • Hmotnost: 1,8–3,35 kg[2]

Velikostí se blíží huse polní, zpravidla ale bývá menší. Má kompaktní tělo s krátkým krkem, kulatou hlavou a krátkým, trojúhelníkovitým zobákem, který je černý s výjimkou růžového pásku v přední části. Vzácně se může vyskytnout i tenký bílý lem u kořene zobáku. Nohy jsou růžové, čímž se liší od příbuzných druhů (husa polní, husa velká). Tmavě hnědošedá hlava přechází zhruba v polovině krku ve světle hnědošedou hruď. Boky jsou tmavší než hřbet, křídla jsou svrchu světlá – světlejší než u husy polní a běločelé, čehož lze využít při určování v letu. (Světlá křídla má v letu také husa velká, ale ta má naopak tmavý hřbet.)
Zbarvení mladých jedinců se příliš neliší od dospělých, znaky jsou ale méně výrazné.[3]

Volání je tónově položeno zhruba mezi husu polní a husu běločelou. Spíše se podobá huse polní.[3]

Zvukový záznam hejna hus krátkozobých
Sběr potravy v zimě

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v arktické tundře a v horských oblastech Grónska, Islandu a Špicberků, zimuje v severozápadní Evropě.[3]

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Do Česka zaletuje jen vzácně během zimování (září až leden).[2][3] Faunistická komise České společnosti ornitologické eviduje pouze jediné prokázané pozorování husy krátkozobé na území ČR, a to v březnu 2019.[4]

Vejce husy krátkozobé

Živí se rostlinnou potravou (na zimovištích to mohou být kulturní plodiny). Hnízdí v květnu a červnu, hnízdo staví na suché zemi, někdy i na skalách.[3] Snůšku (zpravidla 4–5 vajec) inkubuje samotná samice 26–27 dní. Vylíhnutá mláďata pak už doprovázejí oba rodiče. Vzletnosti dosahují v 56 dnech věku, pohlavně dospívají ve druhém až třetím roce života. Nejvyšší zaznamenaný věk husy krátkozobé je 21 let a 5 měsíců.[2]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d Anser brachyrhynchus (husa krátkozobá) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  3. a b c d e SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 18–19. 
  4. VAVŘÍK, Martin; ŠÍREK, Jiří. Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2019. Sylvia. 2020, roč. 56, s. 93–114. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]