Hroznová (České Budějovice)
| Hroznová | |
|---|---|
 | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | České Budějovice |
| Obvod | České Budějovice 1 |
| Poloha | 48°58′33,6″ s. š., 14°28′26,04″ v. d. |
| Další údaje | |
| PSČ | 370 01 |
| Kód ulice | 74225 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hroznová je ulice v městské památkové rezervaci České Budějovice.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Na západním konci ústí do této ulice Mlýnská ulice a Panská ulice.Směrem na východ pak Hroznovou ulici křižují ulice Česká, Krajinská, Plachého, U Černé věže a Kněžská.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historické názvy ulice[editovat | editovat zdroj]
Ulice se před rokem 1875, ve kterém dostala celá ulice jednotný název Hroznová ulice (něm."Traubengasse") – podle toho, že v ulici je dům a býval hostinec s názvem „U hroznu“, dělila na několik různě pojmenovaných úseků, a to:
- Úsek od západního konce ulice po křižovatku s Českou ulicí se nazýval Rybářská nebo také U klášterního hřbitova; na západním konci ulice stávala do roku 1872 Rybářská brána.
- Úsek od křižovatky s Českou ulicí po křižovatku s Krajinskou ulicí se nazýval Masná.
- Střední část ulice se nazývala Mikulášská.
- Další část (ke křižovatce s Kněžskou ulicí) se nazývala Za děkanstvím nebo Děkanská.
V letech 1900 – 1921 se Hroznová ulice jmenovala Kneisselgasse (po Josefu Kneisselovi, který byl v letech 1887 – 1903 čekobudějovickým starostou).[1]
Historické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Na nároží Panské ulice a Hroznové ulice (proti bývalé rychtě) byl dům, resp. dva nestejně velké domy, tzv. Nonenhof či Nun Haus, který patřil až do období josefinismu církvi.[2] V domě (podle ústního podání) bydlely bekyně (členky středověkého polořeholního společenství), které kromě modliteb vykonávaly pomocné práce pro dominikánský kostel.[3]
V místech, kde Hroznovou ulici protíná Plachého ulice, býval v 18. století dobytčí trh.[4]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V ulici se nachází 15 kulturních památek. Dalších několik kulturních památek, např. Masné krámy, Lubasův dům nebo budova Komerční banky, má do této ulice situovány své boční obvodové zdi.
Dům Hroznová 5[editovat | editovat zdroj]
V domě č.63/5 (kulturní památka) býval v 2. polovině 19, století vinárna U Maroldů. V 1. polovině 20. století zde byla vinárna U Nováků.[5]
Dům Hroznová 8 (č. p. 322)[editovat | editovat zdroj]
V měšťanském domě Hroznová č. p. 322/8, který je kulturní památkou, je zachován renesanční trámový strop s prkeným záklopem (z 1. poloviny 16. století) a valené klenby s výsečemi. V prvním patře fungovala Vídeňská kavárna zaniklá během pandemie covidu-19.[6]
Dům Hroznová 18 (č. p. 314)[editovat | editovat zdroj]
V domě č. 314/18 (kulturní památka) bývala hospoda „U hroznu“. někdy také „U zlatého hroznu“.[7] Spisovatelka Zdeňka Bezděková do této hospody situovala děj své historické povídky „Bludný kámen“. Povídka byla napsána na základě českobudějovické pověsti o bludném kameni, který je umístěn na náměstí, údajně na paměť toho, že tam stával popravčí špalek. Pověst vychází z historické skutečnosti, zapsané v záznamech českobudějovických kronikářů, ve kterých je uvedeno, že na náměstí bylo v sedmdesátých letech 15. století najednou popraveno katovým popravčím mečem 10 mladíků, protože jeden z nich při zatýkání zabil městského rychtáře. Žádný z nich nechtěl prozradit viníka, a proto byli popraveni všichni.[8]
Dům Hroznová 20 (č. p. 320)[editovat | editovat zdroj]
V domě č. 320/20 (kulturní památka) bydlel regenschori českobudějovické katedrály svatého Mikuláše, hudební skladatel a varhaník Jáchym Štěpanovský; v roce 1774 jej koupil od své švagrové.[9]
Dům Hroznová 24 (č. p. 311)[editovat | editovat zdroj]
V domě č. 311/24 (kulturní památka, tzv. Neuwerthův dům) bydlel v letech 1814-1815 v podnájmu tehdejší student piaristického gymnázia básník Josef Vlastimil Kamarýt.[10]
Dům Hroznová č. p. 488[editovat | editovat zdroj]
Dům je na nároží České a Hroznové ulice; dříve byl uváděn jako dům Česká č. p. 32 nebo jako dům Česká č. p. 19.[11] V domě byla dříve obecní kuchyní (Garkuch), kde se v roce 1634 za třicetileté války stravovali i věznění důstojníci a generálové císařského vojska (provaldštejnští šlechtici, zatčení po zavraždění Albrechta z Valdštejna)[11] – vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, generál jezdectva Jan Arnošt Scherffenberk, generál jezdectva Jan Oldřich Šafgoč (Schaffgotsch), generál polní zbrojmistr Arnošt Jiří Sparr, plukovník Petr Losy, plukovník František Vilém Mohr a podplukovník Julius Jindřich Hammerle.[12] V roce 1897 zde byla zřízena restaurace U tří sedláků.[13] V letech 1954 až 2002 zde byla kuchyně restaurace Masné krámy; .[14]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Ulice je dlážděná a smí se zde jezdit jen třicetikilometrovou rychlostí – je v zóně 30. Dopravní provoz je rozdělen na tří úseky – každý z nich je jednosměrná pozemní komunikace. Jsou to tyto úseky:
- úsek z křižovatky Česká/Hroznová ke křižovatce Hroznová/Panská,
- úsek z křižovatky Hroznová/U Černé věže ke křižovatce Hroznová/Česká,
- úsek z křižovatky Hroznová/U Černé věže ke křižovatce Hroznová/Kněžská.
Ulice je v zóně centrum, ve které je stání povoleno jen na vyznačených parkovištích. Do ulice je zákaz vjezdu vozidel jejichž okamžitá hmotnost je vyšší než 3,5 tuny.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hroznová ulice -
Západní konec Hroznové ulice -
Hroznová ulice, vlevo budova Komerční banky, vpravo západní průčelí Masných krámů -
Dům Hroznová 18 -
Dům Hroznová 24 -
Vyobrazení Panny Marie Budějovické na fasádě domu Hroznova 14
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Ulicemi města Českých Budějovic : názvy českobudějovických veřejných prostranství v minulosti a dnes. České Budějovice: Veduta ISBN 80-86829-07-3, ISBN 978-80-86829-07-4. OCLC 85158701 S. 122–124.
- ↑ KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic:1540–1800. Jihočeské muzeum České Budějovice, 1973, str. 89.
- ↑ THOMA, Juraj; MILITKÝ, Jiří; PLETZER. Encyklopedie Českých Budějovic: Hroznová ulice [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb, Českými Budějovicemi ze všech stran. Vyd. 1. vyd. Praha: Baset 252 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7340-089-8, ISBN 978-80-7340-089-7. OCLC 83976671
- ↑ BINDER, Milan. Zaniklé hospody Českých Budějovic. České Budějovice: Milan Binder ISBN 978-80-87277-03-4, ISBN 80-87277-03-1. OCLC 869855041 S. 34.
- ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V Hroznové ulici byla stylová Vídeňská kavárna. Drbna.cz [online]. Drbna.cz, 2023-08-03 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
- ↑ BINDER, Milan. Zaniklé hospody Českých Budějovic. [s.l.]: [s.n.] S. 43.
- ↑ PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic: Bludný kámen [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic:1540–1800. Jihočeské muzeum České Budějovice, 1973, str. 227.
- ↑ Měšťanský dům. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ a b KUBÁK, Jaroslav. Topografie města Českých Budějovic:1540–1800, str. 158–160.
- ↑ KVĚTOVÁ, Miroslava. Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656) [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2011 [cit. 2022-07-29]. Bakalářská práce. Dostupné online.
- ↑ O nás. www.utrisedlaku.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Masné krámy. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hroznová na Wikimedia Commons
