Přeskočit na obsah

Hrobka Dalbergů (Kostelní Vydří)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrobka Dalbergů v Kostelním Vydří
Základní informace
Slohpozdní secese
Výstavba1914 (?)
Poloha
AdresaKostelní Vydří, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°6′12,23″ s. š., 15°24′58,2″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Dalbergů je pohřebiště šlechtického rodu Dalbergů v Kostelním Vydří v okrese Jindřichův Hradec. Dalbergové byli majiteli nedalekého zámku Dačice. Pohřebiště má podobu obezděného lesního hřbitova, který se nachází na návrší západně od karmelitánského kláštera. Vede k němu lipová alej. Pohřbívalo se tam v letech 1914–1940. Hlavní náhrobek Dalbergů s plastikou Krista na západní straně hřbitova byl vytvořen v pozdně secesním stylu. Kolem hřbitova vede křížová cesta s dvanácti zastaveními, které tvoří kameny s dřevěnými kříži. Hřbitov vlastní Českomoravská generální delegatura Řádu karmelitánů. Hrobka není památkově chráněná a je veřejnosti přístupná.

Seznam pohřbených

[editovat | editovat zdroj]
Vstupní brána na lesní hřbitov

Na hřbitově bylo pochováno pět členů šlechtického rodu a čtyři karmelitáni.[pozn. 1] Friedrich Ferdinand z Dalbergu (1822–1908), jeho manželka Kunhuta z Vittinghoff-Schell (1827–1892) a jejich tři neprovdané dcery Helene (1857–1924), Sophie (1861–1937) a Theresia Maria (1866–1893) byli pohřbeni na starém hřbitově v Dačicích.[2]

Chronologicky podle data úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[3] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Dalbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky a další příbuzní. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Dačice. Rod Dalbergů, který pocházel ze středního Porýní, je doložen od 13. století.[4] Zde jsou však generace počítány teprve od Filipa Františka z Dalbergu (11639–1693), jehož synové založili dvě linie rodu.[5] Majitelé Dačic pocházeli ze starší linie (Dalberg zu Wallhausen). Dalbergové byli povýšeni do říšského panského stavu v roce 1653.[4][5] Po vymření rodu Osteinů Johannem Friedrichem Karlem v roce 1809 zdědili Dalbergové statky a panství Malešov, Roztěž u Kutné Hory a Dačice.[5] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 7. Friedrich Egbert (Bedřich Egbert) z Dalbergu[pozn. 2] 29. 1. 1863 Dačice[6] Friedrich Ferdinand z Dalbergu
9. 12. 1822 Vídeň – 19. 9. 1908 Dačice		 26. 4. 1904 Vídeň:
Karoline z Raabu (č. 4)		 Pohřben 13. 3. 1914 na novém hřbitově.[7] Hlava rodu (1908–1914). Komoří z Wormsu, c. k. komoří.[7] Majitel statku Dačice (1908–1914). Zemřel ve věku 51 let na degenerativní změny centrálního a periferního nervového systému a chronickou degeneraci srdečního svalu.[7][8][pozn. 3]
9. 3. 1914 Dačice[7] Kunigunde (Kunhuta) z Vittinghoff-Schell zu Schellenberg
1. 3. 1827 Tišnov – 29. 5. 1892 Vídeň
2. Karolina Ludovika, roz. z Bernhausenu 1845

Josef z Raabu
1832–1882		 Narodila se jí dcera:
  • Karolina (1874–1935; č. 4)
1924
3. 8. Josef Dalberg 29. 4. 1906 Dačice Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1) Tělo bylo vykropeno 20. 10. 1929 v zámecké kapli. Na to byla rakev s ostatky uložena v hrobce v Kostelním Vydří. Slavnostní requiem se sloužilo 21. 10. ráno v patronátním kostele v Dačicích.[9] Hlava rodu (1920–1929). Spolumajitel statku Dačice (1914–1929). V roce 1920 zdědil po smrti svého strýce Karla Heriberta z Dalbergu (1849–1920) všechen fideikomisní majetek, tedy majetek v Bavorsku.[8][10] Zemřel ve věku 23 let.
16. 10. 1929 Vídeň (sanatorium Hera) Karoline z Raabu (č. 4)
4. (7.) Karoline, roz. z Raabu 9. 1. 1874 Brno Josef z Raabu
1832–1882		 26. 4. 1904 Vídeň:
Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1)		 Tělo bylo vykropeno 16. 11. 1935 v kostele sv. Vavřince v Dačicích. Na to byla rakev s ostatky uložena v hrobce v Kostelním Vydří. V den pohřbu se ráno sloužilo slavnostní requiem v patronátních kostelech v Dačicích a v Kostelním Vydří.[11] Držitelka bronzové čestné medaile Červeného kříže (1915).[10] Spolumajitelka statku Dačice (1914–1935).

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Josef (1906–1929; č. 3)
  • 2. Johannes (1909–1940; č. 5)
13. 11. 1935 Dačice Ludovika z Bernhausenu (č. 2)
5. 8. Johannes (Jan) Dalberg 21. 6. 1909 Dačice Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1)
Tělo bylo vykropeno 25. 4. 1940 v zámecké kapli, poté znovu v kostele sv. Vavřince v Dačicích, odkud bylo pohřbeno do rodinné hrobky v Kostelním Vydří. Slavnostní requiem se sloužilo 26. 4. ráno v patronátním kostele v Dačicích.[12] Hlava rodu (1929–1940), ultimus familiae. Majitel statku Dačice (1914–1940, do roku 1935 pouze spolumajitel), Friesenhausen a Erlasse.[pozn. 4] Zemřel v 31 letech na zánět pohrudnice.[13][pozn. 5]
21. 4. 1940 Dačice Karoline Raab (č. 4)

Podle uložení

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní – západní strana
Johannes z Dalbergu (č. 5) Friedrich Egbert z Dalbergu (č. 1)
a Josef z Dalbergu (č. 3)		 Karoline, roz. z Raabu (č. 4) 
HIC DIEM RESURRECTIONIS EXSPECTAT
JOANNES EVANG.
CAMERARIUS A WORMATIA
LIBER BARO DE DALBERG,
NATUS XXI. JUNII MCMIX,
MORTUS XXI. APRILIS MCMXL.
ULTIMUS GENTIS SUAE.
IN IMAGINE PERTRANSIT HOMO. PS. 38. 7.

HIC DIEM MAGNUM DOMINI EXSPECTAT
FRIDERICUS MARIA CAMERARIUS A WORMATIA, LIBER BARO DE DALBERG,
DOMINUS IN DATSCHITZ, KIRCHWIEDERN ETC.
NATUS XXIX. JANUARII MDCCCLXIII, DEFUNCTUS IX. MARTII MCMXIV.
HUNC SERVUM SUSTOLLE MARIA AD REGNI POLORUM
JUXTA TUAS AEDES REQUIESCERE QUI CUPIEBAT:
QUI SCAPULAS VIVENS PROTEXIT SIGNO SALUTIS,
SPLENDENTI IN COELIS SEMPER NUNC VESTE DONETUR.

SECUTUS EST EUM FILIUS SUUS PERDILECTUS
JOSEPHUS CAMERARIUS A WORMATIA, LIBER BARO DE DALBERG,
SUIS PARENTIBUS DATUS DIE 29. APRILIS 1906
AD AETERNITATEM REVOCATUS DIE 16. OCTOBRIS 1929.
„BEATI MISERICORDES, QUONIAM IPSI MISERICORDIAM CONSEQUENTUR“ (MATTH. 5. 7.).

CARITAS NUMQUAM EXCIDIT. I. COR. XIII. 8.
HIC DIEM RESURRECTIONIS EXSPECTAT
CAROLINA CAMERARIA A WORMATIA,
LIBERA DOMINA DE DALBERG, NATA DE RAAB,
POSSESSIONIS IN DAČICE, FRIESENHAUSEN,
ERLASEE SOCIA, NATA BRUNAE, DIE 9. JANUARII 1874
OBIIT DAČICII DIE 13. NOVEMBRIS 1935.
BEATI QUI LUGENT,
QUONIAM IPSI CONSOLABUNTUR. MATTH. V. 5. 
FUIT IN VITA PIA FILIA, SOLLICITA CONIUX,
MATER SUMMAE BENEVOLENTIAE.
Severní strana
Karolina Ludovika, roz. z Bernhausenu (č. 2) 
CAROLINA LUDOVICA 
DE RAAB BERNHAUSEN 
text pokračuje

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Čtyři hroby Dalbergů na západní straně
    Čtyři hroby Dalbergů na západní straně
  • Hrob Karoliny z Raabu, roz. z Bernhausenu
    Hrob Karoliny z Raabu, roz. z Bernhausenu

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Řád karmelitánů začal v Kostelním Vydří působit od roku 1908, kdy přišel z Rakouska na pozvání barona Friedricha Egberta Dalberga.[1]
  2. ↑ Pokřtěn 30. ledna 1863 jako Friedrich August Egbert Karl Ludwig Hubert Georg Franz v. Sal. Gabriel.[6]
  3. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedeno německy Degenerative Veränderungen des centralen und periferen Nervensystems, chronische Herzmuskelentartung.[7][8]
  4. ↑ Velkostatek v Dačicích a statky v Bavorsku zdědil Franz Karl Salm zu Salm (1917–2011), nejstarší syn Johannovy sestřenice Marie Anny, rozené Dalbergové (11. 3. 1891 – 22. 2. 1979).[13]
  5. ↑ Bisová a Mikeš uvádějí, že zemřel podobně jako jeho bratr na degenerativní onemocnění srdce.[14]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BISOVÁ, Jana; MIKEŠ, Jan. Zámek Dačice. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2012. 110 s. ISBN 978-80-85033-39-7. S. 52. Dále jen Zámek Dačice. 
  2. ↑ Zámek Dačice, s. 47
  3. ↑ Státní zámek Dačice: Rodokmeny [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zámek Dačice, s. 29
  5. ↑ a b c MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 56. 
  6. ↑ a b Matrika narozených 1825–1886, rok 1863, Dačice, kniha 6, fol. 131 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1864–1915, rok 1914, Dačice, kniha 17, fol. 435 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c JEŘÁBKOVÁ, Barbora. Předmanželská korespondence Friedricha Ferdinanda Dalberga a Kunigundy Dalbergové roz. Vittinhoff-Schellové. České Budějovice, 2013 [cit. 2024-09-30]. 65 s. Bakalářská. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Miroslav Novotný. s. 25. Dále jen Předmanželská korespondence Friedricha Ferdinanda Dalberga a Kunigundy Dalbergové roz. Vittinhoff-Schellové. Dostupné online.
  9. ↑ Parte – Josef Dalberg [online]. Poštovní historie Dačic, 2019-02-04 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Zámek Dačice, s. 57
  11. ↑ Parte – Karolina Dalbergová [online]. Poštovní historie Dačic, 2019-02-04 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Parte – Johannes Dalberg [online]. Poštovní historie Dačic, 2019-02-04 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Předmanželská korespondence Friedricha Ferdinanda Dalberga a Kunigundy Dalbergové roz. Vittinhoff-Schellové, s. 26
  14. ↑ Zámek Dačice, s. 58

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Dalbergů_(Kostelní_Vydří)&oldid=24297533“