Kyjov (hrad)
| Kyjov | |
|---|---|
_-_celkov%C3%BD_pohled.jpg) Hradní jádro | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1313 |
| Zánik | 15. století |
| Stavebník | Děpolt z Malesic |
| Další majitelé | Sezema z Vrtby, Kladrubský klášter |
| Poloha | |
| Adresa | Ostroh nad Malesickým potokem, Malesice,  Česko |
| Souřadnice | 49°46′44″ s. š., 13°18′38,85″ v. d. |
  Kyjov | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyjov je zaniklý hrad v okrese Plzeň-město. Stál na skalnatém výběžku v nadmořské výšce asi 370 metrů nad Chotíkovským potokem jeden a čtvrt kilometru severovýchodně od obce Malesice. Dochovaly se z něj drobné terénní relikty.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za zakladatele hradu je považován Děpolt z Malesic, který je v Malesicích poprvé zmiňován v roce 1313. Po něm na hradě sídlil pravděpodobně jeho syn Břetislav uvedený v jediné zmínce z roku 1339. Až do začátku 15. století známe řadu lidí, kteří se psali s přídomkem „z Malesic“, ale jejich vztah ke zdejším panství je nejasný. Soudí se, že po Břetislavovi se majitelem stal Sezema z Vrtby,[1] jehož syn Petr přenechal hrad Kyjov s Malesicemi a dalším majetkem opatovi kladrubského kláštera Rackovi. Potvrzení výměny císařem Karlem IV. z roku 1365 je jediným písemným pramenem z doby existence hradu, ve kterém je hrad výslovně zmíněn.[1]
Kyjovské panství potom bylo, stejně jako sousední hrad Komberk, připojeno k touškovskému proboštství. Ještě před husitskými válkami však hrad pravděpodobně přešel do držení některého z plzeňských měšťanů, ale písemný záznam o tom je až z roku 1462. Když roku 1503 odkazovala měšťanka Anna Šafránková z Poutnova svůj majetek v okolí Plzně, byl hrad Kyjov označen jako pustý,[1] a vrchnost v té době již sídlila na malesické tvrzi.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv se dnes na místě hradu nenachází žádné zbytky zdiva, starší popisy zmiňují nálezy kamenů s maltou. Vzhledem k charakteru zdejšího pískovce je možné, že se nadzemní zbytky zdiva působením povětrnostních jevů rozpadly.[1] Přístupová cesta stoupala od Chotíkovského potoka z jižní strany. Čelo hradu chránil široký příkop a mohutný val. V místě, kde je na jižním konci val o něco nižší, stávala brána do hradního jádra. Část jeho plochy tvoří rozměrná prohlubeň, která by mohla být zbytkem stavby, ale také malým nádvořím.[3] Dvě okrouhlé prohlubně vznikly při novodobých výkopech.
Při stavbě cesty do Chotíkova ve třicátých letech dvacátého století dělníci údajně objevili část podzemní chodby. Nákres jejího průřezu byl uložen v plzeňském Západočeském muzeu, ale ztratil se.[1]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Zbytky hradu jsou dobře přístupné krátkou odbočkou ze žlutě značené turistické trasy z Malesic do Chotíkova. Asi 300 metrů severně od hradu se u stejné trasy nachází přírodní památka Malesická skála.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Kyjov a Malesice. Hláska. 1995, roč. VI, čís. příloha 1, s. 1–5. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Malesice – zámek, s. 203–204.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Kyjov, s. 313–314.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Kyjov, Malesice, s. 248–249.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyjov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kyjov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kyjov na Hrady.cz
