Hora svaté Kateřiny
| Hora svaté Kateřiny جبل كاثرين | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 2653 m n. m. |
| Prominence | 2423 m |
| Izolace | 572 km → Hermon[1] |
| Seznamy | Ultraprominentní hory Nejvyšší hory afrických zemí |
| Poznámka | nejvyšší hora Sinaje a Egypta |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Egypt |
| Pohoří | Sinajské hory |
| Souřadnice | 28°30′39″ s. š., 33°57′19″ v. d. |
  hora sv. Kateřiny | |
| Hornina | žula |
| Povodí | Wâdi Feirân |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hora svaté Kateřiny (arabsky جبل كاثرين, Džabal Káthrín či جبل كاترين, Džabal Kátrín; řecky Όρος της Αγίας Αικατερίνης) je nejvyšší hora Egypta. Leží na Sinajském poloostrově, který je geologicky i geograficky součástí Asie, i když většina území Egypta leží v Africe. Hora se nachází v guvernorátu Jižní Sinaj poblíž města Svatá Kateřina.[1]
Název hory vychází z křesťanské tradice spojené se svatou Kateřinou Alexandrijskou, které je zasvěcen také nedaleký pravoslavný klášter svaté Kateřiny.[2] Na vrcholu hory stojí malá kaple z roku 1905[3] a také meteorologická stanice.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologie
[editovat | editovat zdroj]Na severním úbočí hory byla v lednu 2020 náhodně objevena jeskyně s malbami lidí a zvířat provedenými červeným pigmentem. Část těchto maleb je na základě stylu a kontextu datována do chalkolitu (cca 5.–4. tisíciletí př. n. l.). Podle archeologa Johna Darnella nejsou červeně malované motivy v oblasti Sinaje tak časté jako ryté obrazy a nápisy. Jedna z maleb připomínající velblouda naznačuje, že některá graffiti nejsou starší než 1. tisíciletí př. n. l. a mohou být ještě mladší. Jeskyně obsahuje nápisy a kresby z více období.[4]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Hora svaté Kateřiny je vyzdvižený blok zemské kůry (tzv. horst), který vznikl vertikálním pohybem podél zlomu Wádí Sabíja v rámci tzv. „Catherine Plateau“. K vyzdvižení došlo během neogénu. Podloží tvoří komplex vyvřelých a vulkanických hornin různého stáří z prekambru, včetně tufů, aglomerátů, vulkanických bomb a lávových proudů.[5] Tyto horniny jsou silně rozpukány a zvětralé, což vedlo ke vzniku rozsáhlých suťových polí. Ta umožňují zvýšený vsakovací režim vody a ovlivňují tak místní vodní bilanci.[5]
Klima
[editovat | editovat zdroj]Srážky jsou velmi řídké a nepravidelné, na vrcholu se občas vyskytuje sníh. V zimě se v nejvyšších partiích hory průměrné denní maximum pohybuje kolem 5 °C a průměrná minimální teplota kolem −3 °C.
V létě dosahuje průměrné denní maximum přibližně 23 °C a minimum kolem 12 °C. Průměrná denní amplituda teplot se pohybuje okolo 10 °C.[5]
Vegetace
[editovat | editovat zdroj]Sněhové srážky na vrcholových partiích většinou rychle taje a voda se z velké části vsakuje do suťových polí, takže jen malý podíl přispívá k povrchovému odtoku. Vegetaci proto dominují druhy dobře přizpůsobené aridním podmínkám. V horské oblasti se vyskytuje řada stepních a polopouštních druhů, například Artemisia herba-alba (zejména v vádí), Zilla spinosa a zástupci rodu Atraphaxis. Na exponovaných, větrných svazích roste Agathophora a v blízkosti skalních výchozů je hojný druh Tanacetum santolinoides.[6] Ve Wádí Šak Músá (Wadi Shaq Musa), které z hory odtéká, se soustřeďuje výskyt rodu Primula.[5]
Přístup a výhledy
[editovat | editovat zdroj]Na horu vede pěší stezka ze severu od opuštěného kláštera Deir al-Arba'ín (obklopeného velkým sadem) přes vádí Wádí al-Arba'ín, které je dnes pro průchod zčásti uzavřené, nebo alternativně údolím Wádí Džardžaníja. Existuje také cesta pro terénní vozy, kterou vybudovala izraelská armáda a která přichází od jihu z údolí Wádí Rutig.[5] Silnice prochází přes vrchol Džabal Zubajr (Jabal Zubayr), druhou nejvyšší horu na Sinaji, ležící několik stovek metrů severně od vrcholu hory svaté Kateřiny a obvykle považovanou za součást stejného dvojvrcholového masivu.[7] Z vrcholu je daleký kruhový výhled na velkou část Jižního Sinaje. Na severu je vidět až na okrajovou stěnu plošiny A-tíja, na západě až k Suezskému zálivu a na horu Džabal Gharíb na jeho západním břehu. Na jihu dominují masivy Džabal Umm Šómar a dalších vrcholů jižního Sinaje. Na východě jsou vidět Akabský záliv (záliv Akaba), ostrov Tírán a vrcholy hor na pobřeží Saúdské Arábie.[5]
Křesťanská tradice
[editovat | editovat zdroj]Podle křesťanské legendy byla svatá Kateřina Alexandrijská na počátku 4. století v Alexandrii mučena a popravena na rozkaz římského císaře Maxentia, protože odmítla zříci se své víry.[8] Podle pozdějšího podání andělé přenesli její tělo na vrchol hory v oblasti Sinaje, kde mělo být o několik století později zázračně objeveno mnichem.[9] Tato legenda stojí za zasvěcením nedalekého kláštera svaté Kateřiny i za samotným názvem hory.
Název
[editovat | editovat zdroj]Hora je pojmenovaná podle svaté Kateřiny Alexandrijské, tradičně kladené do doby kolem roku 300, které je zasvěcen i nedaleký pravoslavný klášter svaté Kateřiny.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hora svaté Kateřiny na Wikimedia Commons - Gebel Katherîna na Peakbagger.com
- Jabal Katherina na Snow-forecast.com
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Gebel Katherîna, Egypt [online]. Peakbagger.com [cit. 2025-11-17]. Dostupné online.
- 1 2 Mount Kātrīnā | mountain, Egypt [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Saint Catherine Area (Egypt) No 954 [online]. 30 July 2000 [cit. 2025-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCCALL, Rosie. Cave Covered in Ancient Egyptian Paintings of Donkeys and People Discovered by Accident. Newsweek. 2020-01-23. Dostupné online [cit. 2025-11-17]. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 מדריך ישראל סיני וחבל עזה. [s.l.]: הוצאת כתר, 1979. S. 251–254. (hebrejsky)
- ↑ MOUSTAFA, Abdel Raouf A.; KLOPATEK†, Jeffrey M. Vegetation and landforms of the Saint Catherine area, southern Sinai, Egypt. Journal of Arid Environments. 1995-08-01, s. 385–395. Dostupné online. ISSN 0140-1963. doi:10.1006/jare.1995.0033.
- ↑ Highest Mountains In Egypt. www.worldatlas.com [online]. WorldAtlas [cit. 2025-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GONZÁLEZ HERNANDO, Irene. Abrir para comprender: disecciones anatómicas en libros medievales. Titivillus. 2016, s. 27–55. ISSN 2603-9966. doi:10.26754/ojs_titivillus/titivillus.201603127. (španělsky)
- ↑ St. Catherine of Alexandria [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
