Honoré d’Urfé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Honoré d’Urfé
Honoré d'Urfé 01.jpg
Rodné jménoAnne Claude Jacques Christophe Honoré d'Urfé
Narození11. února 1568
Marseille
Úmrtí1. června 1625 (ve věku 57 let)
Villefranche-sur-Mer
Příčina úmrtízabitý v boji
Povoláníbásník, romanopisec, dramatik a spisovatel
Významná dílaL'Astrée
Manžel(ka)Diane de Châteaumorand
RodičeJacques Ier d'Urfé a Renée of Savoy-Tende[1]
PříbuzníAnne d'Urfé[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Honoré d'Urfé, hrabě de Châteauneuf, markýz du Valromey, pan de Virieu-le-Grand (11. února 1567, Marseille - 1. června 1625, Villefranche-sur-Mer, Francie) byl francouzský barokní romanopisec, který napsal první tzv. román-řeku nazvaný L’Astrée.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Marseille, centru Provence v šlechtické rodině spojené s domem savojských po své matce rozené de Savoie-Tende. Honoré studoval u jezuitů. Jelikož byl aktivní typ, zapojil se do spolku Katolická liga a zůstal navždy věrný vévodovi de Nemours. Rozvedl se s Anne d'Urfé a oženil se svou sestřenicí Dianou de Chậteaumorand, dobyl Forez a dal se jmenovat od vévody de Nemours generálporučíkem vlády ve Forez.

V roce 1607 založil se svými přáteli Akademii Florimontan (l'Académie Florimontanes), první vědeckou společnost v Savojsku.

Autor padl během válečného tažení proti Španělsku bojuje na straně savojského vévody.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Honoré d'Urfé je známý hlavně díky svému románu L’Astrée, prvnímu románu-řeka, pastoračnímu dobrodružnému románu inspirovanému částečně jeho vlastním životem. Román L’Astrée je prozaický útvar doplňováný poezií. D'Urfého poezie se skládala z několika žánrů: Stanca, sonet a poéma.

Honoré d'Urfé, rytina od Pietera Bailly z roku 1590 podle Van Dycka

Román vycházel na pokračování od roku 1607 do 1627. Má čtyři díly a je inspirován helénismem, Vergiliem a kurtoázními básníky. Román má přes 5000 stran, je rozdělen na pět částí, přičemž každá má 12 knih. Protože d'Urfé skonal v roce 1625, jeho tajemník Balthazar Baro dokončil vydání čtvrté části v letech 1632-1633. Pierre Boitel de Goubertin později editoval pátou a šestou část.

Román se stal jedním z největších literárních úspěchů 17. století. Stal se populárním čtením na všech dvorech Evropy, a samozřejmě na francouzském královském dvoře. Vliv románu je výrazný, například na hry Molièra a operní díla. Pastevecký styl zasáhl i do výroby značkového porcelánu s názvem Céladon podle jména mužské hlavní postavy románu. Pastýřská idylika jako styl vytrvala až do rokoka, do období Marie-Antoinetty.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Stances d'Hylas
  • Elle Feint de m'aimer
  • Comparaison d'une fontaine à son déplaisir
  • Je voudrais bien être vent quelquefois

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • La Triomphante Entrée de Magdeleine de La Rochefoucaud à Tournon (1583)
  • Épîtres morales (1603)
  • La Sireine (1604)
  • L’Astrée (1607)
  • La Savoysiade (1609)
  • Paraphrases sur les cantiques de Salomon (1618)
  • La Sylvanire ou la Morte vive (1625)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Honoré d’Urfé na slovenské Wikipedii.

  1. a b Dostupné online. [cit. 2016-01-19]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]