Heretie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa Heretie kolem roku 950
Dějiny Gruzie

Znak Gruzie
  • PRAVĚK
  • DOBA BRONZOVÁ
  • STAROVĚK A ANTIKA
  • RANÝ STŘEDOVĚK
  • VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
  • NOVOVĚK
  • RUSKÁ NADVLÁDA
  • MODERNÍ DĚJINY

Heretie (Gruzínsky: ჰერეთი, Hereti) byla historická provincie Kavkazské Albánie a později Gruzie. V letech 787959 byla Heretie samostatným královstvím.

Heretie se rozkládala na hranicích dnešní Gruzie a Ázerbájdžánu. Zasahovala do jihovýchodní části dnešního regionu Kachetie a do části ázerbájdžánského regionu Saingilo.

Dějiny Heretie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla od starověku osídlena čtyřmi kavkazskými kmeny (Hersové, Sudžsové, Čilbsové a Lbinsové). Všem dohromady se říkalo Hers. Ve 3. století př. n. l. si je podmanila Kavkazská Albánie a během jejího úpadku v 5. století si území podrobila Kavkazská Iberie, která z Heretie udělala své další saeristavo. Všechny zdejší kmeny pak byly postupně asimilovány Gruzínci. Ti dali území název Hereti.

V letech 740-750 ovládl Heretii mocný rod Bagrationi, který ji získal jako odměnu za účast ve válce s Araby od kartlijského krále (erismtavari) Arčila. O 40 let později však kartlijský vládnoucí rod vymřel a Heretie se díky tomu značně rozšířila, až v roce 787 vyhlásila nezávislost (vzniklo heretské knížectví - samtavro) a hlavním městem se stalo Šeki. Knížectví sílilo a postupem času se mu dostávalo čím dál tím větší prestiže, což vyvrcholilo v roce 893 korunovací knížete Hamama na heretského krále. Vznik tohoto nového království ale probudilo jeho mocné sousedy. Vládce Kachetie Kvirike I se spojil s abcházským králem Konstantinem III a oba roku 915 vyhlásili heretskému králi Adarnasi II Patrikiovi válku. Sice se jim Heretii povedlo rozbít, ale zanedlouho se Ardanasi II Patrikiovi povedlo království znovu obsadit a obnovit. Během vlády Adarnasova syna Išchanika byla Heretie nucena uznat svrchovanost nového mocného souseda knížectví Deilam nad svým územím, ale v roce 950, když mezi vládci Deilamu Salaridové vypukly boje o moc, získal Išchanik nezávislost pro Heretii zpět. Za vlády Išchanika také Hereti opustili tzv. „monofyzitismus“ a nechali se pokřtít od Gruzínské ortodoxní a apoštolské církve.

Během vlády následujícího panovníka Jana Senekerima získala Heretie část území bývalé Kavkazské Albánie a gruzínský region Canarie. Po jeho smrti v roce 959 dynastie vymřela a království Heretie se dostala opět pod cizí nadvládu; území ovládl kachetský kníže Kvirike II. Ten v roce 976 rozdělil území mezi své dva syny Davida a Bagrata III. Jejich nástupcem se stal Kvirike III, který kolem roku 1020 dokončil spojení obou zemí (Heretie a Kachetie) do jednoho tzv. „Království Kachů a Ranů“. Během vlády krále sjednoceného Gruzínského království Davida IV Budovatele na počátku 12. století se Heretie stala vévodstvím (saeristavo) a po rozpadu Gruzie v roce 1466 se stala Heretie opět součástí Kachetie. Od té doby se začal název Heretie pomalu vytrácet jak z oficiálních historických dokumentů, tak z běžného užívání.

Panovníci[editovat | editovat zdroj]

  • Sahil Ibn Sumbat (815840) – první doložený vládce
  • Adarnase I (840865)
  • Hamam (865893)
  • Adarnase II Patrikios (897943)
  • Išchanik (943951)
  • Jan Senekerim (951959)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • T. Papuašvili - Problems of Heretian history; Tbilisi, 1970
  • T. Papuašvili - Kingdom of the Rans and Kakhs; Tbilisi, 1982

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hereti na anglické Wikipedii.