Henrietta Anna Stuartovna
Šablona:Infobox - panovnice Henrietta Anna Stuartovna, francouzsky Henriette d'Angleterre, zvaná rovněž Minette (16. června 1644, Exeter – 30. června 1670, Saint-Cloud) byla nejmladší dítě anglického krále – Karla I. Stuarta a jeho manželky Henrietty Marie.
Biografie
Henrietta Anna se narodila v Bedford House v Exeteru, když v Anglii zuřila občanská válka. Jejími staršími bratry byli pozdější angličtí králové Karel II. Stuart a Jakub II. Stuart. Dva týdny po jejím narození její matka prchla ze země a nechala Henriettu Annu v péči lady Villiersové. Děvčátko uvidělo matku poprvé až po dvou letech a v roce 1649, když byl její otec popraven, našla útočiště spolu s matkou a staršími sourozenci na francouzském dvoře, kde králem byl matčin synovec Ludvík XIV.
Manželství
31. března roku 1661, ve věku 17 let, se Henrietta Anna provdala za svého bratrance Filipa I. Orleánského, bratra krále Ludvíka XIV. Svatba se uskutečnila v kapli Palais-Royal v Paříži. Manželství nepatřilo ke šťastným. Filip byl chorobně žárlivý, na druhé straně ji zanedbával a dával přednost společnosti mužů; jeho favorité ji otevřeně ponižovali. Henrietta Anna se kvůli tomu obrátila na krále Ludvíka XIV., z čehož povstaly pomluvy, že snad by oni dva měli mít spolu poměr; jejich vztah byl v každém případě velmi blízký. Henrietta Anna využila svého vlivu na krále k tomu, že jeden z oblíbenců jejího muže byl poslán do vyhnanství. Když však se jednou z jejích dvorních dam stala Louise de La Vallière, dostala se Henrietta Anna na královském dvoře do pozadí: Ludvík XIV. poznal Louisu u své švagrové, zamiloval se do ní a měl s ní i nemanželské děti. Henrietta Anna se poté úzce spřátelila s Olympií Mancini, neteří kardinála Mazarina. Když však Henrietta Anna jako velmi mladá zemřela, vzpomínal na ni Ludvík XIV. a tesknil více, než její manžel.
Henrietta Anna je známa svou korespondencí, kterou vedla se svým bratrem, králem Karlem II., k němuž ji poutal velmi těsný vzájemný vztah. Aby ho podpořila, přijela v roce 1670 do Anglie vyjednat uzavření tajné Doverské smlouvy, aliance mezi Anglií a Francií.
Potomci
Z manželství Henrietty Anny a Filipa Orleánského vzešli čtyři potomci:
- Marie Louisa Orleánská (1662–1689), nazývaná Mademoiselle d'Orléans; v roce 1679 se provdala za Karla II. Španělského, španělského krále,
- Filip Karel, vévoda z Valois (1664–1666),
- mrtvě narozená dcera (1665)
- Marie Anna Orleánská (1669–1728) nazývaná Mademoiselle de Valois; v roce 1684 se provdala za savojského knížete Viktora Amadea II., krále Sardinie
Smrt
Kromě porodů těchto donošených dětí Henrietta Anna čtyřikrát potratila: v roce 1663, 1666, 1667 a 1668. Vyčerpaná opakovanými porody a potraty zemřela v Saint-Cloud jako šestadvacetiletá krátce po návratu z vytoužené návštěvy Anglie. Po její smrti (zemřela poté, co vypila sklenici vody) se vynořily zvěsti o tom, že ji otrávil žárlivý milenec jejího manžela, Filip, rytíř de Lorraine-Armagnac. Proto byla provedena pitva, která ukázala, že příčinou smrti byl zánět pobřišnice způsobený spontánní perforací žaludku.
Po její smrti se Filip, který potřeboval mužského potomka, oženil podruhé, a to s Alžbětou Šarlotou Falckou.
Po smrti posledního potomka z přímé mužské linie Stuartovců kardinála Jindřicha Benedikta Bourbonského (druhý syn krále Karla I. Stuarta, mladší bratr krále Karla II. Stuarta a Henriettin starší bratr), se jakobité snažili prosadit na anglický trůn Henriettiny potomky, což se však nepodařilo.
Vývod z předků
Literatura
Vystupuje v románu Tři mušketýři ještě po deseti letech, kde jsou jejími dvorními dámami Louise de La Vallière, pozdější milenka Ludvíka XIV., a Nicole-Anne Constance de Montalais.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henrietta Anna Stuartovna na Wikimedia Commons
Orleánská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Markéta Lotrinská |
1661–1670 Henrietta Anna Stuartovna |
Nástupce: Alžběta Šarlota Falcká |