Henovník bílý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHenovník bílý
alternativní popis obrázku chybí
Henovník bílý (Lawsonia inermis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďkyprejovité (Lythraceae)
Rodhenovník[2] (Lawsonia)
Binomické jméno
Lawsonia inermis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henovník bílý (Lawsonia inermis), česky též henna bílá, je 2 až 6 metrů vysoká kvetoucí rostlina z čeledi kyprejovité (Lythraceae), pocházející z tropických a subtropických oblastí Afriky, jižní Asie a severní Oceánie. Je to jediný druh rodu henovník.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Roste v tropických savanách, nejčastěji v zeměpisné šířce mezi 15° a 25° severní šířky od Afriky k západnímu Tichomoří, kde produkuje také nejvyšší obsah barviva při teplotách mezi 35 °C a 45 °C. Kritická teplota pro tuto rostlinu je 5 °C, ve které nevydrží delší období a tedy hyne. Barvivo je soustředěno především v listech nejvíce pak v řapících.

Henna je komerčně pěstována v západní Indii, Pákistánu, Maroku, Jemenu, Íránu, Afghánistánu, Somálsku, Súdánu a Libyi.

Použití a pěstování[editovat | editovat zdroj]

Již po tisíciletí se pěstuje pro své hladké podlouhlé listy, z nichž se po usušení a nadrcení získává prášek zelené či hnědočervené barvy. V něm je obsaženo velké množství zejména červených pigmentů, které se dobře vážou s proteiny. Proto se henna používá zejména na barvení vlasů, nehtů, kůže, hedvábí a vlny. Šťáva z květů se používá jako přísada do kosmetických přípravků.

Henna se také využívá pro své léčebné vlastnosti. Regeneruje a zpevňuje vlasy, pomáhá při problémech s lupy a je velice vhodná i při alergiích kůže, mykózách či ekzémech. Je přirozeně antibakteriální a antiseptická. Již ve starověkém Egyptě sloužila k barvení paruk a k mumifikačním účelům, používala se též jako afrodiziakum či protijed.

Druhy henny[editovat | editovat zdroj]

  • Červený henna pudr – zabarvuje kůži do červena. Je vhodný zejména jako svatební tetování, nebo pro tanečnice kathaku. Vhodný je spíše pro světlou pleť.
  • Hnědý henna pudr – užívá se k aplikaci henny na ruce, nohy, tělo i moderní tetování.
  • Černý henna pudr – směs prášku z henny a chemikálií. Je v něm mnoho syntetických přísad proto, aby barvil černě. U některých lidí vyvolává silné alergické reakce[3].
  • Rostlinný henna pudr – nejčastěji se používá k barvení vlasů. Je to směs prášku z henny a bylinek. Je ideální pro regeneraci vlasů.
  • Neutrální henna pudr – vyrábí se z různých druhů lístečků henny. Používá se jako symbol na náhrobní kameny jako požehnání.
  • Henna pasta – prodává se v hliníkových tubách s plastikovým hrotem přímo k aplikaci. Je nutné dbát na datum spotřeby.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
  2. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  3. Malování hennou [online], Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Datum poslední revize 2009?, [citováno 09.07.2015] <http://www.khsstc.cz/dokumenty/malovani-hennou_1492_160_1.html Archivováno 11. 7. 2015 na Wayback Machine.>

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]