Lupy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Lupa.
Lupy

Lupy jsou drobné částečky odumřelé kůže na hlavě, která však neodpadá v mikroskopických velikostech jako ostatní kůže na těle, ale tvoří větší celky a nepříjemně svědí. Lidská pokožka se obnovuje v intervalu zhruba 4 dní. V případě většího výskytu lupů může být tento interval kratší. Také kvalita kožního mazu může ovlivnit viditelnost lupů. Čím tužší maz máme, tím ochotněji se šupinky kůže spojují a tvoří lupy.

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Když italský vědec Sebastiano Rivolta v roce 1873 zkoumal mikroskopem šupinatá ložiska na své tváři, náhodně objevil oválné útvary, které nazval Pityrosporum. O rok později Francouz Louis-Charles Malassez zjistil, že výskyt této kvasinky souvisí s lupovitostí. Rod těchto hub byl podle něj později pojmenován Malassezia. Tyto kvasinky nejsou choroboplodné, patří k běžné kožní flóře člověka. Živí se tuky (lipidy), které jsou hlavní složkou kožního mazu. Vyskytují se i na hlavě člověka bez lupů, ale u lidí trpících lupovitostí jejich množství dosáhu 1,5 až 2násobku normálu. Za spoluviníka lupovosti bývá považován konkrétně druh Malassezia globosa.

U některých lidí je příčinou lupovitosti též geneticky nebo hormonálně zapříčiněná nadprodukce kožního mazu nebo zmnožení mazových žláz. Kvasinky se v takové situaci rychle množí, produkují metabolity a dráždí tak pokožku hlavy.

Dalšími příčinami mohou být stres, nedostatečná hygiena, špatné stravovací návyky nebo nevhodná pokrývka hlavy.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Kromě nepříjemného svědění může lupovitost u lidí vést i k nižšímu sebevědomí. V krajním případě může lupovitost vyvolat plošné ekzémy, seboroickou dermatitidu nebo chronickou lupénku.

Existuje několik organismů, u kterých je tento kožní derivát součástí jejich jídelníčku – například roztoči.