Helena Angelina Dukaina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Helena Angelina Doukaina)
Skočit na: Navigace, Hledání
Helena Angelina Dukaina
sicilská královna
Hrad Nocera Inferiore
Hrad Nocera Inferiore
Manžel Manfréd Sicilský
Narození 1242
Úmrtí 14. března 1271
Nocera Inferiore
Potomci Beatrix
Jindřich
Fridrich
Anselmo
Flordelis
Beatrix Sicilská
Otec Michael II. Komnenos Dukas
Matka Theodora Petraliphaina

Helena Angelina Dukaina (1242 - 14. března 1271 Nocera Inferiore) byla sicilská královna. Konec svého života strávila ve vězení Karla z Anjou a její tři synové byli vězněni po celý svůj život, aby neohrozili nárok Anjouovců na sicilský trůn.

Život[editovat | editovat zdroj]

Helena byla jedním z potomků epirského despoty Michaela Komnena Dukase a jeho manželky Theodory. Sňatkem se sicilským králem Manfrédem, který se konal roku 1259 po Helenině příjezdu do Trani, mělo být zpečetěno příměří mezi Michaelem II. a Heleniným nastávajícím. Věnem dostala Manfrédem již dobyté území Korfu, Durazzo, Valona a Berat[1] a manželství bylo údajně šťastné.[2]

Král Manfréd padl při pokusu o obranu svého štaufského dědictví 22. února 1266 u Beneventa. Několik dní po boji se v táboře vítěze Karla z Anjou objevil muž s oslem vezoucím mrtvolu a nabízel ji k prodeji jako tělo krále Manfréda. Sicilští zajatci svého panovníka v mrtvém těle skutečně poznali.[3] Karel nechal exkomunikovaného Manfréda pohřbít na úpatí mostu u Beneventa pod vojáky navršenou hromadou kamení.[4] Po zprávě o manželově smrti na bitevním poli se Helena pokusila i s dětmi utéct k otci do Epiru. Odjela z muslimské Lucery a vydala se do Trani, kde chtěla najít loď. Po nátlaku papežských agentů ji zradila posádka místního hradu a počátkem března 1266 byla vydána do rukou Karla z Anjou.[5]

Byla separována od svých dětí[pozn. 1] a uvězněna v Noceře, kde po pěti letech věznění zemřela. Děti krále Manfréda byly s papežským požehnáním odsouzeny k tomu, aby sice žily, ale tak, jako by se nikdy nenarodily.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Všichni tři Manfrédovi synové se stali nedobrovolnými obyvateli dědova hradu Castel del Monte a byli zde drženi několik desítek let v okovech. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo,[6] jeden z nich byl naživu ještě roku 1309. Dcera Beatrix byla propuštěna na svobodu roku 1284.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.fmg.ac
  2. RUNCIMAN, Steven. The Sicilian vespers. Cambridge : Cambridge University press, 1958. 356 s. ISBN 0521286522. S. 43. (anglicky)  
  3. KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha : Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN 978-80-904298-2-6. S. 222. Dále jen Úsvit renesance. 
  4. www.classicitaliani.it
  5. a b The Sicilian vespers, str. 96
  6. Úsvit renesance, str. 222-223
  7. www.manfred-hiebl.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜHLBERGER, Josef. Lebensweg und Schicksale der staufischen Frauen. Esslingen : Bechtle, 1977. 210 s. ISBN 3762803730. (německy)  
  • RUNCIMAN, Steven. The Sicilian vespers. Cambridge : Cambridge University press, 1958. 356 s. ISBN 0521286522. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sicilská královna
Předchůdce:
Alžběta Bavorská
12581266
Helena Angelina Dukaina
Nástupce:
Beatrix Provensálská