Beatrix Sicilská (1307)
| Beatrix Sicilská | |
|---|---|
| markraběnka ze Saluzza | |
 | |
| Narození | 1260? Palermo |
| Úmrtí | 1307? |
| Pohřbena | katedrála v Palermu |
| Manžel | Manfréd IV. ze Saluzza |
| Potomci | Kateřina Fridrich I. ze Saluzza |
| Dynastie | Štaufové |
| Otec | Manfréd Sicilský |
| Matka | Helena Angelina Dukaina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beatrix Sicilská (italsky Beatrice di Sicilia, 1260? - 1307?) byla markraběnka ze Saluzza z dynastie Štaufů.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byla dcerou sicilského krále Manfréda a jeho druhé manželky Heleny, dcery epirského despoty Michaela Komnena Dukase. Manfréd padl při pokusu o obranu svého štaufského dědictví v bitvě u Beneventa roku 1266. Po zprávě o manželově smrti se Helena pokusila i s dětmi utéct k otci do Epiru. Po nátlaku papežských agentů ji zradila posádka hradu v Trani a počátkem března 1266 byla vydána do rukou vítězného Karla z Anjou.[1] Byla separována od svých dětí[pozn. 1] a uvězněna v Noceře, kde po pěti letech věznění zemřela.
Beatrix byla po matčině smrti držena ve vězení na Castel dell'Ovo. Propuštěna byla na svobodu roku 1284,[3] po vítězství Rogera z Laurie v námořní bitvě u Neapole, kde padl do zajetí syn Karla z Anjou. Roku 1287 se provdala za Manfréda ze Saluzza a jejich jediný syn dostal štaufské jméno Fridrich po svém pradědečkovi. Zemřela okolo roku 1307 a zdá se, že je pohřbena v katedrále v Palermu,[3] po boku svých štaufských předků.
Děti[editovat | editovat zdroj]
- Kateřina, provdala se za Williama Ensigna, lorda z Barge
- Fridrich I. ze Saluzza (1287 - 29. září 1336)
Původ[editovat | editovat zdroj]
Prosím, kdo umí tabulku ať ji udělá. Nejde mi udělat. Děkuji[editovat | editovat zdroj]
| Rodiče | Prarodiče | Praprarodiče | Praprarodiče | ||||||
| Beatrix Sicilská | Manfred Sicilský | Fridrich II. Švábský | Jindřich VI. Švábský | Frederick Barbarossa | |||||
| Beatrix Burgundská | |||||||||
| Konstancie z Hauteville | Roger II. Sicilský | ||||||||
| Beatrix z Rethelu | |||||||||
| Bonifác I. z Agliana | ... | ||||||||
| Bianca Lancia | |||||||||
| ... | |||||||||
| Bianca Lancia | Manfred I. Lancia | ||||||||
| ... | |||||||||
| Elena Ducasová | |||||||||
| ... | ... | ||||||||
| Michael II. z Epiru | |||||||||
| ... | |||||||||
| ... | ... | ||||||||
| ... | |||||||||
| Giovanni Petralife | ... | ||||||||
| Theodora z Arty | |||||||||
| ... | |||||||||
| Elena | ... | ||||||||
| ... | |||||||||
| Beatrix Sicilská | |
|---|---|
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beatrix Sicilská na Wikimedia Commons
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Všichni tři Manfrédovi synové se stali nedobrovolnými obyvateli dědova hradu Castel del Monte a byli zde drženi několik desítek let v okovech. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo,[2] jeden z nich byl naživu ještě roku 1309.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RUNCIMAN, Steven. The Sicilian vespers. Cambridge: Cambridge University press, 1958. 356 s. Dostupné online. ISBN 0521286522. S. 96. (anglicky)
- ↑ KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN 978-80-904298-2-6. S. 222–223.
- ↑ a b www.manfred-hiebl.de
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MÜHLBERGER, Josef. Lebensweg und Schicksale der staufischen Frauen. Esslingen: Bechtle, 1977. 210 s. ISBN 3762803730. (německy)
- RUNCIMAN, Steven. The Sicilian vespers. Cambridge: Cambridge University press, 1958. 356 s. Dostupné online. ISBN 0521286522. (anglicky)