Beatrix Sicilská (1307)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Beatrix Sicilská
markraběnka ze Saluzza
Beatrice of Sicily as Antiope.jpg
Manžel Manfréd IV. ze Saluzza
Narození 1260?
Úmrtí 1307?
Pohřbena katedrála v Palermu
Potomci Kateřina
Fridrich I. ze Saluzza
Dynastie Štaufové
Otec Manfréd Sicilský
Matka Helena Angelina Dukaina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beatrix Sicilská (italsky Beatrice di Sicilia, 1260? - 1307?) byla markraběnka ze Saluzza z dynastie Štaufů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou sicilského krále Manfréda a jeho druhé manželky Heleny, dcery epirského despoty Michaela Komnena Dukase. Manfréd padl při pokusu o obranu svého štaufského dědictví v bitvě u Beneventa roku 1266. Po zprávě o manželově smrti se Helena pokusila i s dětmi utéct k otci do Epiru. Po nátlaku papežských agentů ji zradila posádka hradu v Trani a počátkem března 1266 byla vydána do rukou vítězného Karla z Anjou.[1] Byla separována od svých dětí[pozn. 1] a uvězněna v Noceře, kde po pěti letech věznění zemřela.

Beatrix byla po matčině smrti držena ve vězení na Castel dell'Ovo. Propuštěna byla na svobodu roku 1284,[3] po vítězství Rogera z Laurie v námořní bitvě u Neapole, kde padl do zajetí syn Karla z Anjou. Roku 1287 se provdala za Manfréda ze Saluzza a jejich jediný syn dostal štaufské jméno Fridrich po svém pradědečkovi. Zemřela okolo roku 1307 a zdá se, že je pohřbena v katedrále v Palermu,[3] po boku svých štaufských předků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Všichni tři Manfrédovi synové se stali nedobrovolnými obyvateli dědova hradu Castel del Monte a byli zde drženi několik desítek let v okovech. Roku 1299 byli přesunuti na hrad Castel dell'Ovo,[2] jeden z nich byl naživu ještě roku 1309.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RUNCIMAN, Steven. The Sicilian vespers. Cambridge: Cambridge University press, 1958. 356 s. ISBN 0521286522. S. 96. (anglicky) 
  2. KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN 978-80-904298-2-6. S. 222-223. 
  3. a b www.manfred-hiebl.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜHLBERGER, Josef. Lebensweg und Schicksale der staufischen Frauen. Esslingen: Bechtle, 1977. 210 s. ISBN 3762803730. (německy) 
  • RUNCIMAN, Steven. The Sicilian vespers. Cambridge: Cambridge University press, 1958. 356 s. ISBN 0521286522. (anglicky)