Přeskočit na obsah

Hana Seifertová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hana Seifertová
Hana Seifertová (2018)
Hana Seifertová (2018)
Narození12. května 1934 (90 let)
Tábor
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorička umění
ChoťJiří Seifert
Funkceředitel muzea
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Seifertová, rozená Korecká (* 12. května 1934, Tábor), je historička umění, kurátorka a galerijní pracovnice. V letech 1958–1970 byla ředitelkou Oblastní galerie Liberec. Jejím manželem byl sochař Jiří Seifert.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Hana Seifertová pochází z rodiny houslisty a hudebního pedagoga Karla Koreckého (1893–1973).[1] Po maturitě na reálném gymnáziu v Táboře (1953) studovala v letech 1953–1958 dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (prof. Jan Květ, Jaroslav Pešina, Jaromír Neumann) a obhájila zde diplomovou práci Kašpar Jan Hirschely a barokní zátiší v Čechách. Roku 1967 obhájila doktorskou dizertaci. Roku 1962 se zúčastnila letního kursu nizozemské malby v Haagu.

Roku 1959 se provdala za sochaře Jiřího Seiferta a v roce 1962 se manželům narodila dcera Barbora.

V letech 1958–1970 byla ředitelkou Oblastní galerie v Liberci. Její zásluhou se v Liberci již v první polovině 60. let konaly výstavy mladých výtvarníků, kteří byli z politických důvodů v pražských výstavních síních odmítáni (Blok Skupin, 1962). Z oblastní galerie se stalo živé centrum moderního umění, kam se na výstavy jezdilo i z Prahy.[2] Liberec byl za okupace sovětskými vojsky v srpnu 1968 těžce postižen[3] a byl i místem silného občanského odporu[4], do kterého se zapojili i manželé Seifertovi. Připojili se k výzvám, které formuloval ve vysílání libereckého studia Českého rozhlasu Václav Havel. Hana Seifertová roku 1969 ještě uskutečnila výstavu Socha a město a Jiří Seifert v témže roce na sochařském sympoziu v St. Margarethen vytvořil sochu Zvonice pro Jana Palacha. Hana Seifertová přišla o místo ředitelky galerie hned na počátku normalizace a rodina se přestěhovala do domu Seifertových prarodičů v Řevnicích.

Po odchodu z Liberce byla krátce odbornou pracovnicí ÚTDU ČSAV v Praze a od roku 1971 byla vědeckou pracovnicí a kurátorkou Sbírky starého evropského umění Národní galerie v Praze. Roku 1986 získala stipendium nizozemského ministerstva kultury v Haagu. Je členkou mezinárodního sdružení kurátorů holandského a vlámského umění CODART v Amsterodamu.[5]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1963 Vyznamenání v oblasti kultury KNV
  • 1966 Státní vyznamenání za vynikající práci
  • 1977 Čestné uznání Českého literárního fondu
  • 2013 Cena Uměleckohistorické společnosti

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Hana Seifertová se zasloužila o rozsáhlé stavební úpravy budovy liberecké galerie i o vybudování cenné sbírky nizozemského malířství 16.–18. Ve spolupráci s Ludmilou Vachtovou připravila v Liberci řadu ojedinělých výstav moderního sochařství (Socha 1964, Rakouští sochaři, 1965, Současné slovenské sochařství, 1966, Věra Janoušková, Vladimír Janoušek: Sochy, 1967, Socha a město, 1969). Za jejího vedení se v Oblastní galerii v Liberci uskutečnily výstavy Karla Černého, Emily Medkové, Jiřího Koláře, Vladimíra Boudníka, Jaroslava Vožniaka, Jana Koblasy, Aleše Veselého, Zbyška Siona, Jiřího Balcara, Mikuláše Medka, Jiřího Johna, Adrieny Šimotové nebo Františka Kupky.[6]

V liberecké galerii se Hana Seifertová věnovala sbírce starých mistrů (Staří mistři. Obrazy evropských malířů 16. – 18. století, 1961, Malíři libereckého biedermeieru, 1966, Barokní zátiší v Čechách, 1967). Od roku 1971 pracovala ve Sbírce starého evropského umění Národní galerie v Praze. Specializovala se na barokní zátiší a pro odbornou i laickou veřejnost objevila např. frankfurtského malíře zátiší Georga Flegela, narozeného v Olomouci. Výstavou S ozvěnou starých mistrů Hana Seifertová prokázala, že malíři činní v 18. století převážně v Praze (Johann Adalbert Angermeyer, Kašpar Jan Hirschely, Hartmannové) dokonale znali malby starých nizozemských mistrů (zejména práce Jana I. Brueghela či Roelandta Saveryho) a často z nich přímo vycházeli, anebo k jejich malbám, jež se v té době nacházely v českých aristokratických kolekcích, domalovávali pro objednavatele protějšky, pandány.[2]

Zabývala se malbami 17. a 18. století na netradičních materiálech – mědi a kameni.[7][8]

Přispěla články do Encyklopedie českého výtvarného umění a Nové encyklopedie českého výtvarného umění a do souborných publikací a sborníků: Barokní umění (1991), Rudolf II, Prague and the World (1998), Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. a 18. století (2001), Ars longa (2003), Barokní Praha – Barokní Čechie (2004), Tance a slavnosti 16.–18. století (2008).

Publikovala v odborných časopisech Umění, Výtvarné umění, Oud Holland, Mitteilungen der Österreichischen Gallerie in Wien, Dresdener Kunstblätter, Revue de l´art, Tableau, Wallraf-Richartz-Jahrbuch, Dějiny a současnost, Bulletin Národní galerie v Praze, Sborník severočeského muzea, ad.

Kurátorka výstav (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1964 Socha 1964, Liberec
  • 1965 Rakouští sochaři, Oblastní galerie Liberec
  • 1966 Současné slovenské sochařství, Oblastní galerie Liberec
  • 1967 Věra Janoušková, Vladimír Janoušek: Sochy, Oblastní galerie Liberec
  • 1969 Socha a město, Liberec[9]
  • 1979 Georg Flegel a kabinetní zátiší v Čechách v 17. a 18. století, Klášter sv. Jiří, Praha
  • 1991 Rod Manderscheidů–Štenberků, Zámek Troja, Praha
  • 1994 Georg Flegel (1566–1638): Zátiší, Pražský hrad, Císařská konírna, Praha
  • 2003 Mezi zátišími – flámské a holandské obrazy 17. století a jejich ohlas v kabinetní malbě střední Evropy, GVU Cheb
  • 2013/2014 Klidožití: Zátiší ze Strahovské obrazárny / Still Life: Paintings from the Collection of the Strahov Picture Gallery, GATE – Galerie a informační centrum, Praha 1

Bibliografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Hana Seifertová, Malíři libereckého biedermeieru, Oblastní galerie Liberec 1966
  • Hana Seifertová, Barokní zátiší v Čechách, Oblastní galerie Liberec 1967
  • Hana Seifertová, Anatolij Lvovič Kaplan: Litografie, Oblastní galerie Liberec, SČVU Praha 1967
  • Hana Seifertová, Ludmila Vachtová, Socha a město, Oblastní galerie Liberec 1969
  • Hana Seifertová, Barokní zátiší v Čechách a na Moravě, Umění XVIII, 1970, s. 1–30.
  • Hana Seifertová, Georg Flegel a kabinetní zátiší v Čechách v 17. a 18. století, Národní galerie v Praze 1979
  • Hana Seifertová, Augenbetrüger und Ihre Motivation im 17. Jahrhunderts. Zur Ausstellung Das Stilleben und sein gegenstand, Dresdner Kunstblätter 27, 1984, s. 49–56.
  • Hana Seifertová, Německé malířství 17. století z československých sbírek, in: J. Kotalík (ed.), Staré evropské umění, Národní galerie v Praze 1989
  • Lubomír Slavíček, Hana Seifertová, Jaromír Šíp, Bruegel and Netherlandish landscape painting: from the National Gallery Prague, 193 s., Tokyo, The National Museum of Western Art; Kyoto 1990
  • Hana Seifertová, Georg Flegel, 109 s., Odeon, Praha 1991
  • Hana Seifertová, Thea Vignau Wilberg, Kurt Wettengl, Georg Flegel (1566–1638): Zátiší, 187 s., Národní galerie v Praze 1994
  • Hana Seifertová, Lubomír Slavíček, Nizozemské malířství 16.–18. století ze sbírek Oblastní galerie v Liberci, katalog stálé výstavy, 112 s., Oblastní galerie Liberec 1995
  • Hana Seifertová, Anja K. Ševčík, Jiří Třeštík, S ozvěnou starých mistrů: pražská kabinetní malba 1690–1750, Národní galerie v Praze 1997
  • Hana Seifertová, Anja K. Ševčík, –et in Hollandia ego–: holländische Malerei des 17. und frühen 18. Jahrhunderts aus den Sammlungen der Nationalgalerie Prag, 129 s., Prag : Nationalgalerie, 1998, ISBN 80-7035-168-3
  • Hana Seifertová, Věčná malba? Obrazy na kameni a mědi v evropském malířství 17. a 18. století, kat. 80 s., Oblastní galerie Liberec, SGVU Litoměřice 2002
  • Hana Seifertová, Mezi zátišími: flámské a holandské obrazy 17. století a jejich ohlas v kabinetní malbě střední Evropy = Among still lifes : 17th century Flemish and Dutch paintings and their echoes in the cabinet painting of Central Europe, 80 s., Oblastní galerie v Liberci; Galerie výtvarného umění v Chebu, 2003
  • Hana Seifertová, Jiří Třeštík, Rachel Ruysch: Lesní zákoutí s květinami / Forest Recess with Flowers, Národní galerie v Praze 2004
  • Hana Seifertová, Živé baroko, živá obrazárna: Georg Hinz (1630/31 – 1688), (Andrea a Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský, eds.), s. p., Rychnov nad Kněžnou 2006
  • Hana Seifertová, Malby na kameni / Painting on Stone, 182 s., Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-364-6[10]
  • Hana Seifertová, Čtyřicet let od liberecké výstavy Socha a město, in: I. Raimanová (ed.), Socha a město Liberec 1969, Liberec 2008, s. 12–20
  • Lenka Helfertová, Hana Seifertová, Jan van der Vucht: Pohled do chrámové architektury / A View of a Church Interior, Národní galerie v Praze 2009
  • Anja K. Ševčík, Stefan Bartilla, Hana Seifertová, Dutch Paintings of the 17th and 18th Centuries, 639 s., The National Gallery in Prague 2012, ISBN 9788070354933
  • Hana Seifertová (ed.), Johann Adalbert Angermeyer (1674–1742): Pražský malíř kabinetních obrazů, 256 s., Národní galerie v Praze 2015, ISBN 978-80-7035-596-1

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Hudební veličina Karel Korecký učil na housle i synka ze šlechtického rodu Paarů, Táborský deník, 29.1.2016
  2. ↑ a b Olga Kotková, 2013, s. 31
  3. ↑ Jak vypadal 21. srpen 1968 na Liberecku, 19.8.2008
  4. ↑ Tomáš Hasil, Markéta Lhotová, Jindřich Marek, Martina Michalová, Jan Šolc, Srpen 1968 v Liberci, Spacium o.p.c. 2008, ISBN 978-80-87213-01-8
  5. ↑ About CODART
  6. ↑ Hana Seifertová, Šedesátá léta viděná z tehdejší Oblastní galerie, Liberec : ročenka liberecké architektury, roč. 4, 2008, s. 40-43
  7. ↑ Hana Seifertová: Věčná malba? Obrazy na kameni a mědi v evropském malířství 17. a 18. století, 2002
  8. ↑ Hana Seifertová: Obrazy Hanse von Aachen na kameni. Výjevy z Genese a zatmění, in: Pictura verba cupit, 2006, s. 181-188
  9. ↑ Hana Seifertová, 35 let od liberecké výstavy Socha a město, V, Roč. 3, č. 2 (2004), s. 62-67
  10. ↑ Olga Kotková: Hana Seifertová, Malba na kameni. Umělecký experiment v 16. a na začátku 17. století, Dějiny a současnost č. 1, 2009

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1275–1276, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Olga Kotková, Laudatio k udělení ceny UHS Haně Seifertové, Bulletin uměleckohistorické společnosti 2, 2013, s. 31
  • Ševčík, Anja K. (ed.), Haně Seifertové k 75. narozeninám, Národní galerie v Praze 2009, ISBN 978-80-7035-416-2
  • A Birthday Greeting to Hana Seifertová, CODART Courant 8, 2004, s. 3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hana_Seifertová&oldid=23602549“