Hamr (tvrz)
| Hamr | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 15. století |
| Přestavba | 16. století 18. století |
| Stavebník | Jindřich Valovský z Úsuší |
| Další majitelé | Schwarzenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | Hamr, Val,  Česko |
| Souřadnice | 49°9′26,76″ s. š., 14°45′55,51″ v. d. |
  Hamr | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 27190/3-4788 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hamr je tvrz přestavěná na sýpku ve stejnojmenné vesnici jihovýchodně od Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor. Založena byla na konci patnáctého století a přibližně 250 let sloužila jako panské sídlo a centrum správy hamerského statku. V první polovině osmnáctého století ji koupili Schwarzenbergové a nechali ji upravit na sýpku. Areál tvrze je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Hamru pochází z roku 1395, kdy zde stál železářský hamr v majetku Petra Henzlina. Vesnice u hamru vznikla až koncem patnáctého století, kdy zdejší hamr se dvorem a rybníky zdědil po Jindřichovi ze Sobětic jeho syn Řehoř. Dalším majitelem se stal Jindřich Valovský z Úsuší.[2] Tvrz pravděpodobně založil už Jindřich ze Sobětic,[3] ale podle Karla Třísky byla postavena až za Jindřicha Valovského.[2]
Jindřichovi synové Kunrát, Bohuslav a Jarohněv nejprve vlastnili Val a Hamr společně, ale posléze se rozdělili, a Hamr s polovinou Valu připadl Bohuslavovi. Bohuslav zemřel roku 1572 a majetek po něm zdědily dcery Kateřina, Barbora a Mandaléna, které jej 2. října 1572 prodaly Markétě Valovské z Hodějova na Valu za 7200 kop míšeňských grošů. Jejím manželem byl Albrecht Valovský. Ve vsi roku 1581 založil kostel Nejsvětější Trojice, a když 15. května 1595 zemřel, byl v kostele pohřben. Markéta Valovská poté 24. května 1596 majetek předala dcerám Anně Vrchotické a Kateřině Valovské. Správy statku se ujala Anna, provdaná za Buriana Vrchotického z Loutkova. Už o dva roky později zemřela a jejich děti tvrz s celým statkem prodaly Kryštofu Karlov ze Svárova za 12 500 kop míšeňských grošů. Za svou účast na stavovském povstání a volbě krále Fridricha Falckého byl Kryštof roku 1623 potrestán ztrátou jedné třetiny majetku.[4]
Statek tvořený Hamrem s tvrzí, Valem a Vlkovem dne 9. října 1623 koupil od královské komory Kryštofův syn Václav Albrecht Karel ze Svárova za 21 011 kop míšeňských grošů.[4] Tvrz roku 1627 vyhořela, ale byla obnovena.[2] Václav zemřel roku 1645 a statek poté několik let spravovali jeho synové Kryštof, Hynek a Václav a dcera Kateřina Barbora. Roku 1651 připadly Těnovice, Hamr a Val Kryštofovi, který je 20. června 1652 prodal matce Anně Ekrštorfové ze Svárova za 24 304 kop míšeňských. Anna v Hamru hospodařila do 10. října 1661, kdy Hamr s tvrzí, Valem, Vlkovem a chalupníky v Albrechticích koupila za 28 354 florénů její dcera Kateřina Barbora provdaná za Petra Loubského z Lub.[4]
Od Kateřiny Barbory Loubské dne 16. prosince 1677[4] Hamr s novým dvorem Dehetníkem, jinými dvěma dvory, pivovarem a vesnicemi Val a Vlkov koupil za 31 500 florénů svobodný pán Václav Martin Gerard. Jeho syn Leopold Jakub Gerard nechal starou tvrz přestavět.[2] Leopold byl znám jako násilník a vrah, za což byl roku 1714 odsouzen k trestu smrti stětím mečem, ale na žádost manželky jej císař Karel VI. omilostnil a trest změnil na doživotní vězení. Leopold zemřel roku 1724 ve vězení v Bílé věži nebo v Daliborce[4] na Pražském hradě.[2] Ještě předtím v roce 1714 své statky v Hamru a Valu prodal rytíři Václavu Antonínu Golzovi. Václav Golz se špatným hospodařením zadlužil a ovdovělá Kateřina Golzová statek roku 1729 prodala kněžně Eleanoře Amálii ze Schwarzenberka. Od ní panství koupil její manžel Adam František ze Schwarzenbergu, který Hamr připojil k třeboňskému panství.[4] Samotná tvrz byla v osmnáctém století přestavěna na sýpku.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Tvrz stojí v areálu uzavřeného dvora v blízkosti Nežárky. Dochovaná dvoupatrová budova má obdélný půdorys a dvě souběžné valbové střechy.[3] V přízemí se dochovaly klenby a gotická ostění,[2] ale cenné jsou také trámové stropy.[3] Správcovský dům postavený za Leopolda Jakuba Gerarda[2] byl před rokem 2017 upraven na restauraci.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-08]. Identifikátor záznamu 138418 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hamr – tvrz, s. 66.
- ↑ a b c d Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek III. Budějovsko. Praha: František Šimáček, 1884. 347 s. Dostupné online. Kapitola Hamr Ostrov tvrz, s. 184–185, 187.
- ↑ Tvrz Hamr [online]. Prázdné domy [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tvrz Hamr na Wikimedia Commons
