Guido Reni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Guido Reni
Autoportrét, okolo roku 1635, Galleria degli Uffizi
Narození 4. listopadu 1575
Bologna
Úmrtí 18. srpna 1642 (ve věku 66 let)
Bologna
Místo pohřbení Certosa di Bologna
Povolání malíř
Významná díla Judith
Massacre of the Innocents
Ovlivněný Caravaggio
Rafael Santi
Michelangelo Buonarroti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guido Reni (4. listopadu 1575, Calvenzano18. srpna 1642, Bologna) byl italský barokní malíř. Studoval u Denise Calvaerta, Lodovica a Annibala Carracciů, později odjel do Říma, kde se seznámil s dílem Caravaggiovým. Činný byl zejména v Bologni. Tvořil náboženské, mytologické obrazy a portréty. Jeho styl, ve kterém je již patrné plně vyvinuté baroko, se vyznačuje zprvu barevnou citovostí, později se obrazy stávají chladnými. Získal si řadu významných mecenášů včetně papeže Pavla V.

Život[editovat | editovat zdroj]

Do Calvaertovy dílny vstoupil již v devíti letech a u Carracciů se začal učit ve třinácti. V roce 1598 se podílel na výzdobě fasády Palazzo Pubblico v Bologni. Po čtyřech letech strávených v Bologni se roku 1602 vydal s Albanim do Říma. Po té se navrátil zpět do Bologně a od roku 1605 žil opět v Římě. Jeho velkým podporovatelem se mu stal kardinál Caffarelli - Borghese. Poskytoval mu takové množství zakázek, že Reni byl nucen zaměstnávat pomocníky, což ovšem znamenalo snížení kvality. K přijímání dalších a dalších zakázek byl Reni nucen také svou hráčskou závislostí. V roce 1622 odcestoval Reni opět do Bologně, kde se po smrti Lodovica Carracciho ujímá vedení bolognské školy. [1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Korunovace Panny Marie svatými (1595, Bologna, Pinacoteca Nazionale), Reni zde spojuje manýrismus s rysy vrcholné římské renesance.
  • Ukřižování sv. Petra (1603, Řím, Pinacoteca Vaticana), příklad caravaggiovského období.
  • Aurora (1612 až 1614, nástropní freska, palác Palazzo Rospigliosi), výrazné barevné plochy, vyvážená kompozice postav ve slavnostním průvodu.
  • Vraždění neviňátek (1611–1612, olej na plátně, Pinacoteca Nazionale, Bologna). Obraz Vraždění betlémských neviňátek / Mláďátka o rozměrech 268 cm x 170 cm už svými rozměry, tedy volbou výškového formátu, který je pro toto téma neobvyklý, upoutá pozornost. V horní části obrazu zobrazil Reni světlem zalitou krajinu, do které umístil chmurné architektonické prvky. Struktura díla je tvořena skupinou osmi žen, osmi mužů a osmi dětí, nad nimiž se vznáší osm andělíčků s ratolestmi vítězství. Reni zde řeší zejména problém rovnováhy kompozice a včlenění pohybu do statické struktury obrazu, vyjádření afektu a rozvržení barevných ploch.

[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BAUER, Hermann; PRATER, Andreas. Baroko. Příprava vydání Daniela Kumorová; redakce Jan Heller; překlad Michaela Váňová. Praha: Taschen/Slovart s.r.o. ISBN 978-3-8228-5283-5, ISBN 978-80-7209-907-8. Kapitola Vraždění neviňátek. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]