Řehoř z Nyssy
| Svatý Řehoř z Nyssy | |
|---|---|
 Sv. Řehoř z Nyssy, mozaika z 11. stol. | |
| biskup | |
| Narození | asi 335 Kayseri v dnešním Turecku Kayseri |
| Úmrtí | po 394 v dnešním Turecku Nevşehir |
| Svátek | 10. leden – římskokatolická církev, východní křesťanství a luteráni; 9. březen, 14. červen a 19. červenec – někteří anglikáni |
| Období | pozdní Římská říše |
| Rodiče | Basil the Elder a Emmelia |
| Vyznání | katolická církev a Pravoslavná církev |
| Úřady | biskup |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslaví, východní pravoslavné společenství, anglikáni, luteráni |
| Atributy | jako biskup |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Řehoř z Nyssy, řecky Grégorios (asi 335 Kaisareia, dnešní turecké Kayseri – po 394) byl řecký teolog a učenec, jeden ze tří „kappadockých Otců“, biskup v dnes zaniklém městě Nyssa blízko Kaisareie v Kappadokii.
Život
[editovat | editovat zdroj]Řehoř pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny rétora a žil ve stínu svého nejstaršího bratra Basileia, zakladatele basiliánského mnišství, významného teologa a církevního reformátora. Společně snad studovali na athénské Akademii, kde se seznámili s Řehořem z Nazianzu, po návratu žili jako mniši a kolem roku 362 vstoupili na vyzvání tehdejšího biskupa Eusebia z Kaisareje do velkého teologického sporu s ariánstvím, jež zastával také císař Valens. Když se Basilios po smrti Eusebiově stal biskupem v Caesareji, dostali se všichni tři do sporů s císařem, byli pronásledováni a také Řehoř se musel nějakou dobu skrývat. Po smrti Valensově se stal biskupem v Sebaste, byl vlivným kazatelem a na Prvním konstantinopolském koncilu (Konstantinopol 381) jedním z vedoucích teologů a účastnil se ještě synody roku 394. Brzy potom patrně zemřel.[1]
Myšlení a dílo
[editovat | editovat zdroj]
Mezi třemi kappadockými Otci, kteří prosadili definitivní podobu křesťanského dogmatu o Boží Trojici, je Řehoř patrně filosoficky nejhlubší.[2] Někdy bývá také označován za prvního křesťanského filosofa.[3] Jeho první spisy se týkají mnišského života, askeze a poutnictví či alegorického výkladu Mojžíšova života, brzy ale začíná psát o Trojici. Proti zjednodušujícímu učení Ariovu, který Ježíše Krista pokládal za stvořeného – a tedy zřetelně nižšího – poloboha, Řehoř pomohl formulovat paradoxní učení o „dvojí podstatě“ Krista, zároveň Boha i člověka. Rozlišil na jedné straně společnou podstatu (řecky úsia) a na druhé straně tři osoby (řecky hypostasis), podobně jako později na západě Augustin.[1]
Řehořovo myšlení je silně ovlivněno Platónem, ovšem v podobě, kterou mu dal Plótínos a Filón Alexandrijský. Ideje nejsou samostatné, nýbrž jsou to Boží myšlenky, záměry a cíle, k nimž se má Stvoření vypracovat. Člověk je tedy především nehotový a jeho úkolem je stávat se tím, čím jej Bůh chce mít, totiž „obrazem Božím“. Tyto myšlenky Řehoř zpracoval velmi podrobně, zejména ve spise O stvoření člověka (De hominis opificio), kde rozvíjí i srovnání lidského těla s jinými živočichy z tohoto hlediska.[2]
Jednotlivá lidská duše na rozdíl od pohanského platonismu není božská. Dle J. Daniélou můžeme u duše rozlišit aspekt stability, v níž je obrazem božského, a aspekt pohybu, tj. propasti mezi tím, co má duše z transcendentního Boha, a mezi tím, čím ve své individuaci skutečně jest.[4] Důrazem na změnu a cestu oproti nehybnosti podnikl Řehoř další krok od tradičního platonismu: můžeme se neustále přibližovat Bohu a Dobru a zároveň vědět, že jej nikdy plně nedosáhneme (tuto „nekonečnou cestu“ vystihuje pojem epektasis). Bůh není pochopitelný a popsatelný racionálně, nýbrž pouze mysticky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor von Nyssa na německé Wikipedii.
- ↑ a b H. Kraft, Kirchenväterlexikon. München 1966.
- ↑ a b L. D. Ross, http://www.iep.utm.edu/g/gregoryn.htm
- ↑ A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, str. 511.
- ↑ http://members.shaw.ca/jgfriesen/Definitions/Epektasis.html
Literatura
[editovat | editovat zdroj]České překlady
[editovat | editovat zdroj]- Řehoř z Nyssy, Katechetická řeč, Praha: OIKOYMENH, 2015. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. ISBN 978-80-7298-513-5
- Řehoř z Nyssy, Proč neříkáme, že jsou tři bohové (Pro Ablabia), přel. L. Karfíková, Praha: OIKOYMENH, 2009. Archivováno 29. 10. 2021 na Wayback Machine. ISBN 978-80-7298-400-8
- Řehoř z Nyssy, Lidská řeč a pojmenování Boha (výňatky ze spisu Contra Eunomium II), in: L. Karfíková, Čas a řeč. Praha: OIKOYMENH, 2007, s. 119-146. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- Řehoř z Nyssy, O stvoření člověka, přel. M. Bláhová, Praha: OIKOYMENH, 2013. Archivováno 29. 10. 2021 na Wayback Machine. ISBN 978-80-7298-484-8
- Řehoř z Nyssy, Mojžíšův život, přel. M. Marunová, Praha: OIKOYMENH, 2019. Archivováno 16. 1. 2020 na Wayback Machine. ISBN 978-80-7298-349-0
- Řehoř z Nyssy, Otče náš, přel. M. Bendová, Praha: OIKOYMENH, 2019. ISBN 978-80-7298-355-1. Archivováno 16. 1. 2020 na Wayback Machine.
Sekundární literatura v češtině
[editovat | editovat zdroj]- L. Karfíková, Řehoř z Nyssy: Boží a lidská nekonečnost Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.. OIKOYMENH, Praha 1999. (ISBN 80-86005-95-X. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, kap. VI. OIKOYMENH, Praha, 2002. Archivováno 29. 10. 2021 na Wayback Machine.
- E. von Ivánka, Plato christianus. OIKOYMENH, Praha, 2003.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehoř z Nyssy na Wikimedia Commons 
Osoba Řehoř z Nyssy ve Wikicitátech- (anglicky) Donald L. Ross: Gregory of Nyssa na Internet Encyclopedia of Philosophy
- (anglicky) Životopis a bibliografie
- (německy) Heslo Gregor von Nyssa v BBKL
- (francouzsky) Portál s texty a studiemi ve francouzštině
Texty
[editovat | editovat zdroj]- Opera Omnia z Migne, Patrologia Graeca, řecky a latinsky s překlady do dalších jazyků (en, de, it aj.)
- Bilingua: O stvoření člověka anglicky a řecky
- (anglicky) Portál Gregory of Nyssa, anglické texty s úvody
- (anglicky) O poutnictví (379) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
- (anglicky) O duši a o vzkříšení (380) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
- (anglicky) O stvoření člověka (380) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
- (anglicky) O svaté Trojici (380) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
- (anglicky) Velký katechismus (385) NPNF2-05. Gregory of Nyssa: Dogmatic Treatises, Etc. - Christian Classics Ethereal Library
- (německy) Díla v Bibliothek der Kirchenväter
- (francouzsky) Patristique.org Texty Řehoře z Nyssy s francouzským překladem
- (česky) sv. Řehoř z Nyssy - Proti Eunomiovi (Contra Eunomium) (J. Novák, převzato z Patristické čítanky, Praha 1988).
