Graciela Iturbide

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Graciela Iturbide
Rodné jménoMaría Graciela del Carmen Iturbide Guerra
Narození16. května 1942 (81 let)
Ciudad de México
Alma materEscuela Nacional de Artes Cinematográficas
Povolánífotografka
Manžel(ka)Manuel Rocha Díaz (od 1962)
DětiManuel Rocha Iturbide
Mauricio Rocha
OceněníHasselblad Award (2008)
Premio Nacional de Ciencias y Artes (2008)
Cena Lucie (2010)
Guggenheimovo stipendium
Webová stránkagracielaiturbide.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Graciela Iturbide (* 16. května 1942 Mexico City) je mexická fotografka.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1942 v Mexiku. jako nejstarší z třinácti dětí. S fotografií získala zkušenost ve svém životě velmi brzy. Její otec fotografoval ji a její sourozence a sama dostala svůj první fotoaparát, když jí bylo 11 let. Když byla dítě, její otec dával všechny fotografie do jedné krabice a ona říkala "...mám vždy velkou radost jít do té krabice a dívat se na ty fotografie, na vzpomínky...".[1] V roce 1962 se vdala za architekta Manuela Rocha Díaze a během osmi let s ním měla tři děti. Poté, co její šestiletá dcera Claudia v roce 1970 zemřela, začal se věnovat fotografii. Studovala na Centro Universitario de Estudios Cinematográficos při Universidad Nacional Autónoma de México, kde se potkala se svým mentorem, učitelem, kinematografem a fotografem Manuelem Álvarezem Bravou. Cestovala s ním a naučila se pravidlo: "vždy je čas na fotografie, které chcete."[2]

Iturbide fotografuje každodenní život, téměř výhradně černobíle. Inspirovali ji fotografové jako například Josef Koudelka, Henri Cartier-Bresson, Sebastiao Salgado a samozřejmě Álvarez Bravo. Začala se zajímat o každodenní život původních kultur v Mexiku a fotografovala život v Mexico City, Juchitánu, Oaxace a na mexicko americké hranici (La Frontera).

V roce 1979 byla Iturbide požádána malířem Franciscem Toledou, zda by nefotografovala v jeho vesnici Juchitán de Zaragoza, kde jsou ženy ekonomicky, politicky a sexuálně nezávislé.[3] Iturbide o nabídku projevila zájem a vznikla její první série s názvem Mujer Ángel (Anděl žena), fotografovala v Sonoranské poušti. Tato její první zkušenost ovlivnila její názory na život a stala se z ní silná stoupenkyně feminismu. Obrazy ze série Mujer Ángel použila v roce 1997 politicky zaměřená metalová skupina Rage Against The Machine pro svůj singl Vietnow .

Některé inspirace pro její další práce přišly v důsledku feminismu. Svou velmi známou sérii Señora de Las Iguanas (Paní leguánů) pořídila v Juchitán de Zaragoza. Tento počin podnítili dva filmaři z Los Angeles – Susan Streitfeld a Julie Herbert, kteří v roce 1996 použili tuto fotografii jako ikonu v jejich filmu s názvem Female Preservations.[4]

Iturbide také fotografovala mexické Američany ve čtvrti White Fence barrio ve východním Los Angeles jako součást dokumentární knihy A Day in the Life of America (Den v životě Ameriky, 1987). Působila v Argentině (1996), Indii (kde pořídila další velmi známou fotografii Perros Perdidos – Ztracení psi) a v USA, kde pořídila svou poslední známou práci v Texasu.

Je zakládajícím členem mexické rady fotografie Mexican Council of Photography. Její práce byly vystavovány v mezinárodním měřítku a jsou součástí mnoha významných sbírek, včetně takových jako Metropolitan Museum of Art, Museum of Modern Art, Los Angeles County Museum of Art nebo J. Paul Getty Museum. Největší sbírka originálních tisků v USA je umístěna ve sbírce Wittliff Collections na Texas State University.

Autorka žije a pracuje v mexickém Coyoacánu.

Výstavy a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vyhrála cenu W. Eugena Smithe (1987), první cenu France's Mois de la Photo, a Guggenheim Fellowship v roce 1988. V roce 2008 získala fotografickou cenu Hasselblad Award.[5]

Při přebírání ceny Hasselblad v roce 2008 o ní bylo řečeno:

„ Graciela Iturbide je považována za jednoho z nejdůležitějších a nejvlivnějších latinskoamerických fotografů za poslední čtyři desetiletí. Její fotografie mají nejvyšší vizuální sílu a krásu. Graciela Iturbide vyvinula fotografický styl založený na jejím silném zájmu v oblasti kultury, rituálů a každodenního života v rodném Mexiku a dalších zemích. Iturbide rozšířila pojem dokumentární fotografie, zkoumá vztahy mezi člověkem a přírodou, individualitou a kulturou, skutečným a duševním. Pokračuje v inspiraci mladé generace fotografů v Latinské Americe i mimo ni.[6] “

Její práce prezentuje v USA galerie Rose Gallery v Santa Monica, Mayans Gallery v Santa Fe a Throckmorton Fine Arts v New York City.

Největší sbírka jejích děl v USA je Wittliff collections, Texas State University, San Marcos, TX.[7]

V roce 2013 vystavovala v Bratislavě u příležitosti Měsíce fotografie:

„ K hviezdnym udalostiam bude nepochybne patriť výstava Graciely Iturbide, ktorá patrí k najvýznamnejším osobnostiam svetovej fotografie. Je laureátkou Ceny Hasselblad, svetovej ceny pre fotografov, o ktorej sa hovorí ako o fotografickej „Nobelovej cene“.[8] “
— Tisková zpráva

Graciela Iturbide od 80. let uspořádala mnoho výstav svých děl po celém světě. Toto je seznam jen několika z nich:

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Images of the spirit. (1996) New York, Aperture Foundation. ISBN 0-89381-681-7
  • La Forma y la Memoria (1996) ("Form and Memory")
  • Eyes to fly with: portraits, self-portraits, and other photographs. (2006). Austin, University of Texas Press. ISBN 0-292-71462-9
  • Iturbide. (2003) tf. editores, Madrid. ISBN 84-96209-48-2
  • Torrijos: The Man and the Myth. (2008) Umbrage Editions, Madrid. ISBN 978-1-884167-68-3
  • Graciela Iturbide: Juchitán. (2007) Los Angeles, The J. Paul Getty Museum.
  • Gili, M. (2006). Graciela Iturbide. London, Phaidon. ISBN 0-7148-4570-1
  • Universidad Nacional Autónoma de México (1980). 7 portafolios Mexicanos: exposición por diversos países, Centro Cultural de México, abril-mayo de 1980. UNAM Difusión Cultural – in Spanish

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Iturbide, Graciela, Bradu, Fabienne. Eyes to Fly With: Portraits, Self-Portraits, and Other Photographs. Austin: University of Texas Press, 2006. S. 3. 
  2. ↑ Iturbide, Graciela, Keller, Judith. Graciela Iturbide: Juchitán. Los Angeles: The J. Paul Getty Museum, 2007. S. 1. 
  3. ↑ Iturbide, Graciela, Keller, Judith. Graciela Iturbide: Juchitán. Los Angeles: The J. Paul Getty Museum, 2007. S. 2. 
  4. ↑ Iturbide, Graciela, Keller, Judith. Graciela Iturbide: Juchitán. Los Angeles: The J. Paul Getty Museum, 2007. S. 4. 
  5. ↑ Graciela Iturbide Wins Hasselblad Foundation Photography Award. [s.l.]: ARTINFO, March 20, 2008. Dostupné online. 
  6. ↑ The 2008 Hasselblad Award Winner - Graciela Iturbide. [s.l.]: Hasselblad Foundation, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-03. 
  7. ↑ Graciela Iturbide Photographs at The Wittliff Collections, Texas State University, San Marcos, TX. alkek.library.txstate.edu [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-27. 
  8. ↑ http://mesiacfotografie.sk/ftp/pages/61/MF_TS.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Laureáti ceny Hasselblad Award
1980-1990
1990-2000
2000-2010
2010-2020
2020-2030
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Graciela_Iturbide&oldid=22093083“