Grabštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox - hrad


Tento článek je o hradu. O vesnici pojednává článek Grabštejn (Chotyně).

Grabštejn, dříve také Olsytz, Wlsitz nebo Grafenstein, je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na výstavný renesanční zámek. Grabštejn leží v Čechách, při údolí Lužické Nisy, nad vesnicí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou. Zámek je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem.

Historie

O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2.polovině 13.století, v době vlády Přemysla Otakara II., objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. Donínové hrad drželi po tři století. V 15. století, za husitských válek, byl hrad několikrát dobýván, odolal však i útoku vojsk Šestiměstí. Ve druhé polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy prodali zemskému radovi a místokancléři dr. Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten jej během dvaceti let (15661586) nechal přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní dvůr. Během těchto mohutných úprav, dotýkajících se horního i dolního hradu, byla původní kaple sv. Barbory opatřena vynikající malířskou výzdobou. Díky této výzdobě a také náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. Kvůli zhoršenému postavení u dvora po nástupu Rudolfa II. a následným finančním těžkostem však byl roku 1586 Mehl nucen zámek opustit.

Zámek od něj získal nejprve Ferdinand Hoffmann z Grünebühlu, po něm rod Černousů, pak Nosticové a Trauttmannsdorfové. Během té doby uplynula třicetiletá válka – na jejím začátku roku 1622 vyhořela velká hradní věž, v jejím průběhu hrad několikrát obsadila švédská posádka, a po jejím skončení bylo na příkaz císaře roku 1655 strženo původně mohutné hradební opevnění. Roku 1704 prodal Jan Josef z Trauttmannsdorfu zámek hraběti Janu Václavu Gallasovi. Gallasové a po nich Clam-Gallasové provedli na zámku několik přestaveb. Například po požáru roku 1843 vyprojektoval švagr hraběte Eduarda Clam-Gallase baron Karel František Bartos-Sturz Sattelberg nové zakončení věže v pseudogotickém slohu, (které však bylo později požárem zničeno) ještě předtím roku 1818 dostal dolní zámek zásluhou Kristiána Kryštofa Clam-Gallase dnešní klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami. Komplex byl majiteli využíván až do jeho konfiskace roku 1945, kdy byli Clam-Gallasové nuceni kraj (v dobytčím vagónu) opustit. Následně byl ještě v nejnutnější míře udržován.

Roku 1953 se však na zámku usídlila Československá lidová armáda. Ta hrad neudržovala a zámek významnou měrou chátral, devastace hradu však vyvrcholila až po odchodu armády z Horního zámku. Záchranné práce začaly roku 1988 a trvají dosud, během nich jsou původně značné škody postupně zahlazovány. Dnes zámek patří k příkladně restaurovaným památkovým objektům mimořádného významu, postupně jsou veřejnosti zpřístupňovány další části areálu. O obnovu zámku se významnou měrou zasloužil Jan Sedlák, který zastával funkci kastelána v letech 1991-2013 (Z ruiny vybudoval zase hrad. Po dvaceti letech kastelán Grabštejna končí; idnes.cz, 15.12.2013).

Ke dni 1.1.2014 se funkce kastelánky ujala Iva Bártová (Státní hrad Grabštejn má od 1.1.2014 novou kastelánku; npu.cz, 5.1.2014).

Dolní zámek a přilehlý park dnes využívá Armáda České republiky k výcviku služebních psů a jako základnu armádních psovodů.

Fotogalerie

Odkazy

Literatura

  • R.Anděl: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a Slezsku. Severní Čechy, o.O, 1977.
  • B. Balbín: Miscellanea historica regni Bohemiae, III, 1681.
  • J. Becovský: Poselkyně starých příběhů českých, II, 1879, ed. A.Rezek, s. 378 (678?),

rkp. č. 70.

  • Fr.Bernau: Album der Burgen und Schlösser des Königreichs Böhmen, I, Saaz 1881.
  • Die Burgenstraßen Böhmens. Eine Reise durch die Vergangenheit, ergänzt mit Gegenwartsinformationen. Wien 1995.
  • Carpzov, Johann Benedict: Analecta fastorum Zittaviensium, Zittau 1716, I.
  • Carpzov, Johann Benedict: Ehrentempel merkwürdiger Antiquitäten, Bautzen 1719.
  • Graf Siegmar Dohna, Die Donins (2 díly), Berlin 1876.
  • Durdík, Tomáš: České hrady, Praha 1984.
  • Durdík, Tomáš: Hrady severních Čech, Praha 1992.
  • Durdík, Tomáš: Encyklopedie českých hradů, Praha 1995.
  • Gierach, Erich/ Schwarz, Ernst: Sudetendeutsches Ortsnamenbuch, Reichenberg 1932.

erster Abdruck in: Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Iser-Gaues, Jahrgang XXV, 1931, S. 1-43.

  • H. Helbig: Der wettinische Ständestaat, 19802 .
  • Knothe, Hermann: Die Burggrafen von Dohna auf Grafenstein, in: Archiv für Sächsische Landesgeschichte, Neue Folge, Bd.I, Leipzig 1875. S. 201-259.
  • Knothe, Hermann: Geschichte des Oberlausitzer Adels und seine Güter vom 13. bis gegen Ende des 16. Jahrhunderts, Leipzig 1879, S. 152 ff.
  • Knothe, Hermann: Die Stellung der Gutsuntertanen in der Oberlausitz in ihren Gutsherrschaften von den ältesten Zeiten bis zur Ablösung der Zinsen und Dienste. in: Neues lausitzisches Magazin, 61/1885.
  • kolektiv, Státní hrad Grabštejn. 1. vyd. Ústí nad Labem: Státní památkový ústav, 2001. ISBN 80-85036-21-5.
  • Kühn, Karl F.: Topographie der historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg, Brünn - Prag - Leipzig - Wien 1934.
  • Líbal, Dobroslav: Stavebně historický průzkum, (dějiny, architektonický rozbor, návrhy pro asanace a rekonstrukci), Praha 1979.
  • D. Menclová: České hrady, I, 1972.
  • D. Menclová: Grabštejn, stavební rozbor,namnožený strojopis stav. rozboru, dějin, zaměření a pohledů, 1973.
  • Morawek, Karl Gotth: Das Schloss Grafenstein in Böhmen, Postillion und Paketboot, Zittau 1845.
  • Morawek, Karl Gotth: Die Schlösser Grafenstein, Lämberg und die Ruinen Karlsfriede und Hammerstein sowie Bemerkungen in der Niederleschen Geschichte des Städtchens Grottau usw. Zittau, Stadtarchiv.
  • R. Müller: Die Schloss-Capelle zu Grafenstein,in: Mitteilungen der Zentral Commission für Erforschung und Erhaltung der historischen und Kunstdenkmale, 1887, Neue Folge, XIV.
  • Palacký, František: Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě, Praha 1921 (ND).
  • A. Profous: Místní jména v Čechách, I, 1947.
  • Ressel, Anton: Geschichte des Friedländer Bezirkes, Friedland 1900.
  • Ressel, Anton:Heimatkunde des Reichenberger Bezirkes. Stadt und Land,(2 Bdd.), Reichenberg 1903-05.
  • Schaller, Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, IV, 1795.
  • Schwertner, Rudolf: Kratzau, Schicksal einer sudetendeutschen Stadt. Ein Heimatbuch …(mit Zeichnungen von Otto Thiel, Mannheim 1966.
  • A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X, 1895.
  • Seeliger, E.A.: Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Reichenberg 1935?.
  • Sindely, Anton: Geschichte der Böhmischen Länder, (2 Bd.) Neudruck der 2. Auflage 1861, Osnabrück 1968.
  • J. G. Sommer: Das Königreich Böhmen, II, 1834.
  • J. V. Šimák: České dějiny , I-V.
  • Jan Šťovíček: Jiří Mehl ze Střelic. Příspěvek k dějinám vratislavského patriciátu v 16. století, (diss.) 1968 .
  • Vondráčková, Jitka, Donínové na Grabštejně, diplomová práce FF UK Praha

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Grabštejn ve Wikimedia Commons