Gordon Tullock

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gordon Tullock
Teorie veřejné volby
Gordon tullock.jpg
Datum narození 16. února 1922
Místo narození USA
Datum úmrtí 3. listopadu 2014
Místo úmrtí USA
Národnost Spojené státy americké
Pole oblasti Ekonomie
Právo
Politologie
Vzdělání University of Chicago
Příspěvky Teorie veřejné volby
Dobývání renty
Logrolling
Volební systémy

Gordon Tullock (16. února 1922 - 3. listopadu 2014) byl známý jako americký ekonom a jeden z předních představitelů teorie veřejné volby. Zabýval se např. analýzou dobývání renty, logrollingu nebo hlasovacích pravidel.

Gordon Tullock se narodil ve městě Rockford ve státě Illinois v roce 1922, kde se mu též dostalo základních forem vzdělání.[1] Právnické vysokoškolské studium absolvoval, po přerušení způsobené vojenskou služnou, na University of Chicago v roce 1947 a téhož roku začal pracovat v advokátní kanceláři a posléze v United States Foreign Service. V rámci diplomatických aktivit působil též dva roky v Číně.[1]

Příspěvek k teorii veřejné volby[editovat | editovat zdroj]

Gordon Tullock se podílel na samotném formování teorie veřejné volby. Spolu s James M. Buchananem publikuje v roce 1962 dílo The Calculus of Consent: Logical Foundations of Constitutional Democracy,[P 1] jenž se věnuje volebním systémům a obecně motivaci politiků v kontextu využívání omezených zdrojů. Toto dílo bývá v rámci teorie veřejné volby považováno za klasické, tzv. výrazně ovlivnilo přístup ekonomů k analýze ekonomického a politického rozhodování.[2]

V rámci díla The Calculus of Consent: Logical Foundations of Constitutional Democracy se spolu s Buchananem věnují obecným otázkám hlasování a rozhodování s důrazem na motivy a racionalitu jednotlivých aktérů (zejm. politiků), otázkám volby optimálního hlasovacího pravidla (diskutují zde např. problematiku nákladů hlasování, tzv. nákladů, jež plynou např. z nutnosti nalezení konsensu) a otázkám logrollingu (tzv. principu uzavírání dohod mezi politiky o vzájemném hlasování pro jejich návrhy[3]).[4]

V rámci teorie veřejné volby je Tullock znám též pro analýzu problematiky dobývání renty. Celá řada odborných článků, např. v rámci experimentální ekonomie,[5] odkazuje na jeho model dobývání renty (viz následující kapitola).

V neposlední řadě lze Tullockův přínos spatřovat také na poli matematizace politiky. Tato skutečnost je dávána do souvislosti zejm. s dílem Toward a Mathematics of Politics, jenž Tullock publikuje v roce 1967. Kniha se dotýká např. různých hlasovacích paradoxů nebo analýzy voličských preferencí. Kniha obsahuje např. diskuzi problematiky Arrowova teorému nemožnosti, jenž se dotýká agregace voličských preferencí.[4]

Jeho záběr v rámci teorie veřejné volby je velmi široký. Vedle zmíněných oblastí se jeho příspěvky dále dotýkají např. problematiky poptávky po veřejných statcích či teorie byrokracie. Tullock působil též jako šéfredaktor časopisu Public Choice,[P 2] jenž vychází od roku 1966 a jehož je Tullock též zakladatelem. V rámci své akademické dráhy publikoval přes 20 knih a několik stovek vědeckých článků.[4]

Tullockův model dobývání renty[editovat | editovat zdroj]

V roce 1980 Tullock formuluje zjednodušený model dobývání renty.[5] Model v základním tvaru znázorňuje dva agenty, kteří vynakládají určité prostředky za účelem zisku renty. Zjednodušené řečeno platí, že čím vyšší prostředky daný agent vynaloží, tím vyšší je jeho ceteris paribus šance zisku renty. Daný vztah pro dva agenty je možno formulovat jako:

Kde a značí jednotlivé agenty, resp. výdaje jednotlivých agentů na zisk renty, znamená pravděpodobnost zisku renty pro agenta a exponent znázorňuje dopad rozdílu ve výdajích jednotlivých agentů na pravděpodobnost zisku renty. Tzv. jestliže by se např. , šance agenta na zisk renty bude záviset pouze na velikosti podílu jeho výdajů vzhledem k celkovým výdajům obou agentů. Za podmínky by poté platil logický závěr, že jestliže agent na zisk renty vynaloží vyšší prostředky než agent , pravděpodobnost zisku renty u něj bude vyšší než u agenta . Parametr lze v podstatě chápat jako návratnost investovaných prostředků na dobývání renty. Jestliže se , návratnost investovaných prostředků na dobývání renty je konstantní. Jestliže by se hypoteticky , návratnost investovaných prostředků na dobývání renty je nekonečná a daná soutěž mezi agenty je tedy diskriminační, jelikož agent, který vynaložil v rámci modelu vyšší prostředky na zisk renty, vždy vyhraje. Obecně lze daný model dobývání renty přepsat i pro agentů do tvaru:[4]

Kde značí pravděpodobnost -tého agenta na zisk renty, značí výši investovaných prostředků -tého agenta za účelem zisku renty a je suma všech investovaných prostředků všech agentů za účelem zisku renty.

Vybraná akademická a profesní působnost[editovat | editovat zdroj]

  • 1947-1956 Různé pracovní pozice na Dálném východě
  • 1956-1958 Výzkum a publikování na různých místech a pozicích
  • 1958-1959 University of Virginia
  • 1959-1962 Asistent a docent na University of South Carolina
  • 1962-1967 Docent na University of Virginia
  • 1967-1968 Profesor ekonomie a politické vědy na Rice University
  • 1968-1972 Profesor ekonomie a teorie veřejné volby & State University
  • 1972-1983 Profesor & State University
  • 1983-1987 George Mason University
  • Jaro 1987 Baruch University
  • 1987-1999 Profesor ekonomie a politické vědy, University of Arizona
  • Leden 1998 American Economics Association - Chicago meeting
  • Podzim 1999 - Profesor práva a ekonomie, George Mason University[1]

Vybrané publikace (autor či spoluautor)[editovat | editovat zdroj]

  • The Calculus of Consent: Logical Foundations of Constitutional Democracy (1962)
  • The Irrationality of Intransitivity (1964)
  • Toward a Mathematics of Politics (1967)
  • Pareto Optimality with Risk Aversion (1968)
  • A Simple Algebraic Logrolling Model (1970)
  • The Vote Motive (1976)
  • Efficient Rent-Seeking (1980)
  • Toward a theory of the rent-seeking society (1981)
  • The Political Economy of Rent Seeking (1988)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Do češtiny bývá překládáno jako Kalkulace souhlasu.
  2. Informace o časopisu na stránkách Springer: http://www.springer.com/economics/public+finance/journal/11127

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TULLOCK, Gordon. CURRICULUM VITAE [online]. October, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-06-2010. 
  2. HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-717-9380-9. 
  3. WALTER, Ondřej. Logrolling - teorie a praxe v ČR. , 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Špalek. Dostupné online.
  4. a b c d MUELLER, Dennis C. Gordon Tullock and Public Choice. Public Choice [online]. 2012. Roč. 152, čís. 1-2, s. 47-60. 
  5. a b HOUSER, Daniel a Thomas STRATMANN. Gordon Tullock and experimental economics. Public Choice [online]. 2012. Roč. 152, čís. 1-2, s. 211-222. Dostupné online.