Gigantoraptor

Gigantoraptor; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 (nebo 85) miliony let
	Rekonstruovaná kostra druhu Gigantoraptor erlianensis
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Theropoda;
Infrařád	Oviraptorosauria;
Čeleď	Oviraptoridae;
Rod	Gigantoraptor;
Binomické jméno
	Gigantoraptor erlianensis; Xu et al., 2007
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gigantoraptor byl rod velkého teropodního dinosaura ze skupiny obvykle spíše menších oviraptorosauridních dinosaurů, vymykal se však mnohem většími rozměry, než měli jeho příbuzní (jako byl Oviraptor).^[1] Tento pravděpodobně všežravý dinosaurus žil v období pozdní křídy (asi před 70 nebo 85 miliony let) na území dnešní Číny (souvrství Iren Dabasu v oblasti geologické pánve Erlian).^[2]

Velikost

Dospělý gigantoraptor měřil kolem 8,6 metru na délku^[3], až 3,5 metru na výšku a vážil kolem 1,5 – 2 tun^[4]^[5] (v případě jediné známé kostry navíc nejde o plně dospělý exemplář, materiál označovaný LH V0011 patřil asi 11letému jedinci). Jiný odhad udává hmotnost kolem 2340 kg.^[6] Je tak zdaleka největším příslušníkem svého kladu, zhruba třikrát delším a mnohokrát těžším, než do té doby největší známý oviraptorosaur rodu Citipati. Jediný oviraptorosaur srovnatelných rozměrů byl další čínský druh Beibeilong sinensis, vědecky popsaný roku 2017.^[7]^[8] K jeho rozměrům zřejmě pomohl rapidní růst, který probíhal rychleji než u většiny ostatních forem teropodů. Je pravděpodobné, že zaživa byl tento bizarní teropod opeřený. Gigantoraptor byl objeven v dubnu roku 2005, popsán byl pak v červnu roku 2007.^[9]

Velmi mohutný byl také zobák a čelistní aparát tohoto dinosaura.^[10]

Rekordní vejce

V Mongolsku a Číně jsou občas objevována vejce jakéhosi neznámého oviraptorosaura, která měřila na délku asi 45 až 61 centimetrů (poddruh Macroelongatoolithus xixianensis).^[11] Byla nalezena v podobném rozestavení, jako v hnízdech u některých dnešních ptáků. Hnízda těchto teropodních dinosaurů měla průměr až kolem tří metrů. Je možné, že tato vejce patřila právě gigantoraptorovi (resp. rodu Beibeilong nebo některému z příbuzných rodů).^[12]

V populární kultuře

Gigantoraptor se objevuje například v dokumentárním trikovém seriálu Dinosaur Revolution z dílny (Discovery Channel, 2011). Rovněž se objevil v dokumentu Planet Dinosaur (BBC, 2011) a to v druhém (Gigantoraptor zabíjející dinosaura rodu Saurornithoides) a v šestém díle (Gigantoraptor sedící na vejcích a chránící je). Tento dinosaurus se krátce objevuje také v knize Poslední dny dinosaurů.

Odkazy

Reference

↑ Hao, M.; et al. (2026). Postcranial osteology of the giant oviraptorosaur Gigantoraptor erlianensis. Journal of Vertebrate Paleontology. e2716748. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2026.2716748
↑ SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 144-145)
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
↑ Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329
↑ Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.
↑ SOCHA, Vladimír. Identifikován další opeřený gigant. OSEL.cz [online]. 26. květen 2017. Dostupné online. (česky)
↑ Hanyong Pu et al. (2017). Perinate and eggs of a giant caenagnathid dinosaur from the Late Cretaceous of central China. Nature Communications 8, č. 14952; doi: 10.1038/ncomms14952
↑ Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 44-45)
↑ Waisum Ma, Junyou Wang, Michael Pittman, Qingwei Tan, Lin Tan, Bin Guo & Xing Xu (2017). Functional anatomy of a giant toothless mandible from a bird-like dinosaur: Gigantoraptor and the evolution of the oviraptorosaurian jaw. Scientific Reports 7, Article number: 16247 (2017). doi: 10.1038/s41598-017-15709-7
↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/co-jste-si-nemohli-vykoledovat-ktere-dinosauri-vejce-bylo-nejvetsi.A190426_113104_veda_mla
↑ Socha V.: Dinosauří rekordmani. Triton, Praha 2016.

Literatura

SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 66.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gigantoraptor na Wikimedia Commons

Česky

Článek na webu DinosaurusBlog (česky)

Anglicky

Článek o objevu (anglicky)
Informace o objevu dinosaura (anglicky)
Článek o objevu a popisu gigantoraptora Archivováno 28. 10. 2008 na Wayback Machine. (anglicky)
Článek na blogu Wired (anglicky)

[1] Hao, M.; et al. (2026). Postcranial osteology of the giant oviraptorosaur Gigantoraptor erlianensis. Journal of Vertebrate Paleontology. e2716748. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2026.2716748

[2] SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 144-145)

[3] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[4] Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853

[5] Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329

[6] Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.

[7] SOCHA, Vladimír. Identifikován další opeřený gigant. OSEL.cz [online]. 26. květen 2017. Dostupné online. (česky)

[8] Hanyong Pu et al. (2017). Perinate and eggs of a giant caenagnathid dinosaur from the Late Cretaceous of central China. Nature Communications 8, č. 14952; doi: 10.1038/ncomms14952

[9] Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 44-45)

[10] Waisum Ma, Junyou Wang, Michael Pittman, Qingwei Tan, Lin Tan, Bin Guo & Xing Xu (2017). Functional anatomy of a giant toothless mandible from a bird-like dinosaur: Gigantoraptor and the evolution of the oviraptorosaurian jaw. Scientific Reports 7, Article number: 16247 (2017). doi: 10.1038/s41598-017-15709-7

[11] ttps://www.idnes.cz/technet/veda/co-jste-si-nemohli-vykoledovat-ktere-dinosauri-vejce-bylo-nejvetsi.A190426_113104_veda_mla

[12] Socha V.: Dinosauří rekordmani. Triton, Praha 2016.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]