Citipati
 CitipatiStratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 80 miliony let | |
 Rekonstrukce hlavy druhu C. osmolskae | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
plazi (Sauropsida) |
| Nadřád |
dinosauři (Dinosauria) |
| Řád |
plazopánví (Saurischia) |
| Podřád |
Theropoda |
| Infrařád |
Oviraptorosauria |
| Čeleď |
Oviraptoridae |
| Podčeleď |
Oviraptorinae |
| Rod |
Citipati |
| Binomické jméno | |
|
Citipati osmolskae Clark, Norell & Barsbold, 2001 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Citipati (Mytologický „Pán pohřebního ohně“) byl rod menšího teropodního dinosaura, zástupce čeledi Oviraptoridae. Žil v období svrchní křídy na území dnešního Mongolska (poušť Gobi). Zkameněliny tohoto zřejmě všežravého teropoda byly objeveny v sedimentech souvrství Džadochta, starých asi 84 až 75 milionů let. V roce 2001 byl týmem paleontologů popsán jediný dosud známý druh, C. osmolskae (na počest polské paleontoložky Halszky Osmólske (1930 – 2008), která se proslavila výzkumem mongolských druhohorních obratlovců). Citipati dosahoval délky kolem 2,5 až 2,7[1] metru a hmotnosti asi 75 kilogramů.[2]
Zařazení a paleobiologie[editovat | editovat zdroj]
Tento vývojově pokročilý oviraptorid byl blízce příbuzný známějšímu a mírně menšímu rodu Oviraptor, dále pak dalším asijským rodům Ganzhousaurus a Rinchenia. Zajímavé je, že tito dinosauři byli nejspíš na většině povrchu svého těla opeření a prokazatelně hnízdili, přičemž přímo seděli na snůškách svých vajec, zahřívali je a chránili. Snůšky dosahují počtu až 22 vajec, jejichž délka se blíží 18 centimetrům. Jde tak o největší vejce, prokazatelně přisouditelná oviraptorosaurům. V roce 2018 byl ve sbírkách Amerického přírodovědeckého muzea identifikován další jedinec sedící na hnízdě, o 11 % větší než původní exemplář.[3]
Zachování keratinu[editovat | editovat zdroj]
V roce 2016 byla publikována studie, která popisuje zachování keratinu v původní rohovině drápu exempláře Citipati, sedícího na hnízdě. Jde o další důkaz možnosti dochování organických molekul z fosilií starých desítky milionů let.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 153 (anglicky)
- ↑ Mark A. Norell, Amy M. Balanoff, Daniel E. Barta and Gregory M. Erickson (2018). A Second Specimen of Citipati osmolskae Associated With a Nest of Eggs from Ukhaa Tolgod, Omnogov Aimag, Mongolia. American Museum Novitates Number 3899: 1-44. https://doi.org/10.1206/3899.1
- ↑ https://news.ncsu.edu/2016/11/moyer-claw/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Norell, M. A., Clark, J. M., Chiappe, L. M., and Dashzeveg, D. (1995). "A nesting dinosaur." Nature 378:774-776.
- Clark, J. M., Norell, M. A., & Chiappe, L. M. (1999). "An oviraptorid skeleton from the Late Cretaceous of Ukhaa Tolgod, Mongolia, preserved in an avianlike brooding position over an oviraptorid nest." American Museum Novitates, 3265: 36 str., 15 obr. (5. dubna 1999).
- Clark, J.M., Norell, M.A., & Barsbold, R. (2001). "Two new oviraptorids (Theropoda:Oviraptorosauria), upper Cretaceous Djadokhta Formation, Ukhaa Tolgod, Mongolia." Journal of Vertebrate Paleontology 21(2): 209-213. (červen 2001)
