Geršon ben Šlomo Katz
| Geršon ben Šlomo Kohen Katz | |
|---|---|
 Sepjaté ruce - tiskařská značka Geršoma Kohena Katze založená na kněžském významu jeho příjmení - je společná pro celý rod Geršonů | |
| Narození | 1475 (29. tišri 5236) Německo |
| Úmrtí | Desetiletí od 1540 (28. tišri 5301) (ve věku 65 let) Praha |
| Povolání | tiskař |
| Dynastie | Geršoni |
| Otec | Šlomo ha-Kohen Katz |
| Děti |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geršon ben Šlomo ha-Kohen Katz (také v mnoha dalších variantách jsko Gerson (Gershom) ben Salomo Kohen Katz, Gershon/Gershom ben Shlomo ha-Kohen, Gershon ben Solomon Ha-Kohen, Gershon Katz, Gershon Kaz, Gerson Kazho, Gershom ben Shlomo Kohen, nebo Geršom Kohen atd.,[1] 1475, německé země - 1541 nebo 1544[2], Praha)[3] byl pražský židovský tiskař, zakladatel první hebrejské knihtiskárny v Praze. Jeho potomci, kteří pokračovali v jeho činnosti se stali známými jako Geršoni.
Koncem roku 1526 vytiskl první pesachovou Hagadu. Kniha byla doplněna dřevotiskovými ilustracemi z velké části od Chajima Šachora ve stylu Holbeina a Dürera. Kniha je považována za mistrovské dílo, které výrazně ovlivnilo styl pozdějších hagad.[2]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Šloma ha-Kohena Katze (psáno také Solomon [Shlomo / Salomo] Cohen).[4] Jeho bratr byl Geronim ben Salomo Katz (též Geronim [Hieronymus] ben Salomo Cohen, 1480–1526). Kolem roku 1509 se usadil v Praze, kde působil jako výběrčí daní. Další příbuzní žili v Českých Budějovicích a Krakově.
Geršon se oženil s Květnou (Cemach), dcerou Evy. Manželé měli několik dětí:
- Šlomo ben Geršon Katz (1498-1540)
- Moses ben Geršon Katz (1500-1556)
- Mordechai Zemach Katz (též Mordechai Rabbi Caz, 1502-1591),
- Judah ben Geršon Katz (1506-1541)
- Benjamin
- jedna dcera neznámého jménem bat Geršon ben Šlomo Katz (* 1504).
„Cazische Buchdruckerei“ a Geršoni
[editovat | editovat zdroj]
Praha byla na počátku 16. století nejvýznamnějším místem hebrejských tiskáren pro střední a východní Evropu. První modlitební kniha v hebrejštině zde byla vytištěna v roce 1512.[2] V témže roce založil Geršon ben Šlomo Kohen Katz s několika společníky svou pražskou oficinu. Jeho rodinné znamení, ruce sepjaté v modlitbě, bylo uvedeno na předsádkách několika tisků. V roce 1517 vlastnili dům a roku 1521 jeho žena zakoupila další dům, aby mohl rozšířit výrobu. V roce 1526/1527 získal privilegium jediného hebrejského knihtiskaře v Praze.[2]
Po vyučení pracovali v pražské tiskárně také jeho čtyři synové. Tiskli modlitební knihy, Pentateuch, exegetické spisy a talmudickou literaturu. O distribuci knih v Krakově se starali bratři Heliczové a významný byl také prodej knih ve Frankfurtu nad Mohanem.[2] Po smrti Geršona Kohena Katze požádal jeho syn Moses císař Ferdinanda I. o privilegium, které měl již jeho otec. To mu bylo uděleno v roce 1545.[2] Za vedení syna Mordechaje Zemacha dílna vzkvétala a později byl značně rozšířena. Podniku se dařilo asi do roku 1594, ale poté byl vytlačen konkurencí a znovu obnoven až v roce 1670. Geršoni drželi tiskárnu až do roku 1728. V té době „Cazische Buchdruckerei“ změnila majitele. Své jméno ale nesl až do roku 1784.
Potomci Geršona Kohena Katze v průběhu 17. století působili ve Fürthu, Wilmersdorfu a Sulzbach jako sazeči. Tiskem kabalistických děl se zabývala také sazečka Reichel bat Jicchak ben Juda (Jüdels) Katz (1655–1701).[5]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Adolf Brüll: Gerschom Cohen b. Salomo. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 9, Duncker & Humblot, Leipzig 1879, S. 47 f.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gerson ben Salomo Kohen Katz na německé Wikipedii a Gershom ben Solomon Kohen na anglické Wikipedii.
- ↑ Sprachendiskurse im frühen Prag um 1900, S. 75, abgerufen am 20. März 2012
- ↑ a b c d e f g h Yivo Encyclopedia
- ↑ unter elf Namensschreibungen bekannt, abgerufen am 22. März 2012
- ↑ Namensliste und biografische Daten, abgerufen am 31. März 2012
- ↑ Die hebräischen Druckereien in Wilhermsdorf 1669–1739, abgerufen am 2. April 2012
- ↑ Bayerische Israelitische Gemeindezeitung, S. 201, abgerufen am 31. März 2012
