Přeskočit na obsah

GAZ 69

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
GAZ 69
VýrobceGAZ, UAZ
Roky produkce19531972
Místa výrobyGorkij, Uljanovsk
PředchůdceGAZ 67
NástupceUAZ-469
Technické údaje
Délka3,85 m
Šířka1,85 m
Výška2,03 m
Rozvor2,30 m
Pohotovostní hmotnost1525 kg
Motor
Motorvodou chlazený benzinový čtyřválec M-20 s rozvodem SV
Objem2120 cm3
Počet válců4
Výkon55 hp (40,5 kW) při 3600 ot./min.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GAZ 69 byl lehký terénní automobil s náhonem na všechna čtyři kola, vyráběný v letech 19531972 v bývalém Sovětském svazu. Automobil se stal standardním dopravním prostředkem všech armád Varšavské smlouvy. V Československé lidové armádě nahradil vůz Škoda 1101 VO. GAZ 69/69M byl určen pro přepravu osmi osob a štábní verze GAZ 69A pro přepravu pěti osob. Kromě transportního určení sloužilo vozidlo v ČSLA jako radiovůz, vozidlo chemického průzkumu, sanitní vůz, výsadkářská modifikace a též jako tahač 82mm bezzákluzového kanónu vz. 59.

Prototyp vozu GAZ 69, který konstrukčně vycházel z modelu GAZ 67, byl dokončen koncem roku 1948 skupinou techniků pod vedením Grigorije Mojsejeviče Vassermana. Sériová výroba byla zahájena 1. září 1953 v Gorkovském avtomobilnem zavodě (ГАЗ - Горьковский автомобильный завод), kde vydržela až do konce roku 1954, kdy byla přesunuta do Uljanovského UAZ. V Uljanovsku výroba pokračovala od roku 1956 až do prosince 1972, kdy byla nahrazena produkcí vozu UAZ-469. Zde byla také zavedena výroba pětimístného štábního modelu A, který sloužil k přepravě důstojníků. Brány obou továren opustilo celkem 634 285 vozidel typu 69 (UAZ-GAZ-69 - 356 624 ks, UAZ-GAZ-69А - 230 185 ks, UAZ-GAZ-69AM a UAZ-69M - 10 551 ks. Rozdíl v počtu náleží dalším modifikacím).

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

GAZ 69 využíval osvědčeného svařovaného žebřinového rámu, který nesl kovovou karoserii krytou plachtou. Základní transportní model 69 měl pár dveří a zadní sklopnou stěnu. Uvezl buď 8 mužů, nebo 2 muže a 500 kg nákladu. Štábní model 69A disponoval čtvero dveřmi (pár na jedné straně byl zaměnitelný), pěti místy a možností přidat 50 kg nákladu. Drtivá většina dílů byla pro oba typy společná. Čtyřválcový motor GAZ s rozvodem SV a zdvihovým objemem 2120 cm³ poháněl přes třístupňovou převodovku a dvoustupňovou přídavnou redukční převodovku zadní, nebo všechna kola. Spotřeba benzínu uváděná výrobcem byla 14 l/100 km při náhonu 4×2.

Zvláštní konstrukci, která vycházela z obojživelného válečného Ford GPA, měl model GAZ 69 MAV. Oproti terénní verzi měl navíc rozvodovku pohánějící třílistou vrtuli pro pohon ve vodě a čerpadlo vody vnikající do vany karosérie. Auto bylo ve vodě řízeno kormidlem spřaženým s volantem.

Technické parametry

[editovat | editovat zdroj]
Délka 3850 mm
Šířka bez náhradního kola 1750 mm
Výška 2030 mm
Rozvor 2300 mm
Přední úhel náběhu 45
Zadní úhel náběhu 35
Celková hmotnost 1525 kg
Nejvyšší rychlost 90 km/h
Max. výkon při 3600 ot./min 55 HP
Max. kroutící moment 12,7 kgm
Počet válců 4
Zdvihový objem motoru 2,12 l
Převodovka tři stupně vpřed, jeden vzad
Převody 1 - 3,115
2 - 1,772
3 - 1,00
zpětný chod - 3,738
Benzínová palivová nádrž 48l hlavní
27l přídavná

Související články

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ГАЗ-69 na ruské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Tanková a automobilová technika v české a slovenské armádě. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2003. 331 s. ISBN 80-206-0684-X. Kapitola Osobní terénní automobil GAZ-69, s. 155–158. 
  • TUČEK, Jan. Auta východního bloku. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 292 s. ISBN 978-80-247-2585-7. Kapitola Gazíky a M 72, s. 57–58. 
  • VANDERVEEN, Bart. Historická vojenská vozidla. 1. vyd. Olomouc: Poznání, 2012. 400 s. ISBN 978-80-87419-17-5. Kapitola Sovětský svaz, s. 217. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]