GAZ 67

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
GAZ 67
GAZ 67
Výrobce GAZ
Roky produkce 19431953
Místa výroby Sovětský svaz
Předchůdce GAZ 64
Nástupce GAZ 69
Třída terénní

GAZ 67 byl sovětský terénní užitkový automobil, který byl vyvinut na základě poznatků a zkušeností ze svého předchůdce, vozidla GAZ 64, jenž byl inspirován fotografií a články o vozu Bantam BRC-40 z amerického odborného tisku.[1][2]

Modernizace vozu GAZ 64 byla zahájena koncem léta roku 1942. Zvýšen byl výkon motoru, rozšířen rozchod kol, došlo k zesílení rámu, byly provedeny další dílčí změny. Vůz byl spolehlivější a odolnější než jeho předchůdce. Automobil se začal vyrábět v září roku 1943.[3][4]

Vůz byl stejně jako jeho předchůdce postaven s jednoduchou krátkou karoserií, která byla posazena na zkráceném rámu z GAZu AA, motor zůstal stejný, benzínový čtyřválec o objemu 3,3 litru původně Ford vyráběný v Rusku na základě licence. Byl vybaven čtyřstupňovou převodovkou s krátkou jedničkou do terénu, která pocházela pro změnu z náklaďáku GAZ MM a zadní i přední náprava z GAZu M1, přičemž vpředu byla doplněna o homokinetické klouby.

Konstrukčně byl vůz oproti svému předchůdci vylepšen, ale i tak již těsně po válce byl GAZ 67 zastaralým. Mnoho majitelů ve všech zemích kam se vyvážel například nahrazovalo původní slabé mechanické brzdy hydraulickými a často docházelo i k výměně pohonné jednotky. Starý motor koncepčně ze třicátých let byl slabý a i velmi nespolehlivý v terénu jelikož kvůli své konstrukci při větších náklonech přestával mazat, což vyústilo v zadření a jeho nenávratné zničení. Nízká úroveň zpracování, náchylnost ke korozi a poddimenzovanost některých dílů zapříčinily jeho poměrně rychlé nahrazení mnohem úspěšnějším nástupcem GAZ 69.[5]

Stroj se však zapsal do povědomí i kvůli svým názvům a přezdívkám. Především v Polsku a Česku byl znám jako „Čapajev“. Jeho podobnost s americkými stroji mu vysloužila ve světě lehce posměšná pojmenování jako bylo „Iwan Willys“ nebo ChBW, tedy „Choču byť Willysom“. V Rusku mu většinou říkají jednoduše „gazik“. Vůz byl postupně modernizován, v lednu 1944 vznikla verze GAZ 67B.[6] Po ukončení druhé světové války začaly být „GAZy“ (či „Gazíky“) používány i v civilní sféře, zejména v zemědělství a lesnictví. Vozy se vyvážely s úspěchem do ciziny, a to nejen do tehdejších socialistických států. Vyráběny byly až do roku 1953, celkem bylo za deset let vyrobeno 92 483 kusů automobilů GAZ 67 a GAZ 67 B.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • délka: 3 350 mm
  • šířka: 1 685 mm
  • výška: 1 700 mm
  • hmotnost: 1 320 kg
  • objem motoru: 3 285 cm³
  • výkon motoru: 40 kW při 2 800 ot./min.
  • pohon: 4×2 / 4×4
  • max. rychlost: 92 km/h
  • rychlost s přívěsem nebo kanónem: do 83 km/h
  • stoupání po nezpevněném povrchu: 38 stupňů
  • brodění: do 0,8 m, sníh: 0,4 m
  • spotřeba paliva na silnici: 12,6 l/100 km
  • dojezd: 635 km

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOSSOWSKI, Jerzy. GAZ 67 [online]. Automobilista, 2007-12-01 [cit. 2016-08-03]. Dostupné online. 
  2. Gaz Klub. www.gazklub.cz [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  3. https://books.google.cz/books?id=MuGsf0psjvcC&pg=PA109&lpg=PA109&dq=GAZ+jeep&source=bl&ots=K6XAwgTDeG&sig=uLu90x-_4_F7nPDjF5ymWo87Tuk&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjxu9D1utTKAhXIkywKHavoCEoQ6AEIvAEwGg#v=onepage&q=GAZ%20jeep&f=false
  4. http://www.militaryfactory.com/armor/detail.asp?armor_id=680
  5. I Sověti měli svůj „džíp". Vznikl i díky fotce z amerického časopisu. Automix.cz [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 
  6. VHU PRAHA. www.vhu.cz [online]. [cit. 2016-08-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]