Futa Džalon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Futa Džalon

Vyhlídka ze Supí skály (Petteh Djiga)

Nejvyšší bod Fello Loura (1515 m n. m.)
Rozloha 80 000 km²

Světadíl Afrika
Stát Guinea Guinea
Horniny pískovec
Povodí Senegal, Niger
Souřadnice 12°7′12″ s. š., 12°19′12″ z. d.

Futa Džalon (francouzská transkripce Fouta-Djalon, anglická transkripce Fouta Djallon) je pohoří v centrální části Guiney, jehož okrajové části zasahují i na území Senegalu a Sierry Leone. Jeho celková rozloha činí okolo 80 000 km².

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Futa Džalon má charakter tabulové vysočiny, tvořené převážně pískovcem na žulové platformě. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 900 m, nejvyšším vrcholem je Fello Loura (známá také jako Mont Loura) v masivu Tamgué, jejíž výška se v různých zdrojích uvádí od 1515 po 1573 metrů nad mořem. Panuje zde tropické podnebí s pravidelným střídáním suchých a vlhkých období, v důsledku eroze se vytvořily četné kaňony. V oblasti pramení významné řeky Gambie, Bafing (zdrojnice Senegalu) a Tinkisso (přítok Nigeru). Vegetaci tvoří savana a galeriový les. Pěstuje se tropické ovoce (banány, mango, kvajáva), rosička a brambory odrůdy Belle de Guinée. Domorodci chovají dobytek plemene ndama, který je odolný vůči spavé nemoci. Hospodářským centrem oblasti je město Labé.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název pohoří je odvozen od původních obyvatel z kmene Dialonké. Od počátku 18. století do oblasti pronikali kočovní Fulbové, kteří zde založili teokratický stát Futadžalonský imamát s hlavním městem Timbo, centrem islámské vzdělanosti byla Fugumba. Bojovný stát žijící převážně z obchodu s otroky odolával evropským kolonizátorům do roku 1896, kdy Futa Džalon ovládli Francouzi, v roce 1958 se oblast stala součástí nezávislé Guiney. Represe prezidenta Ahmeda Sékou Tourého proti fulbskému etniku i nedostatek pracovních příležitostí vedly k odchodu velké části obyvatelstva do Senegalu i dalších zemí.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]