Fritz Litten
| Fritz Litten | |
|---|---|
| Narození | 22. ledna 1873 Elbląg |
| Úmrtí | únor 1940 (ve věku 67 let) Belfast |
| Alma mater | Freiburská univerzita |
| Povolání | historik práva, vysokoškolský učitel a právník |
| Zaměstnavatel | Královecká univerzita |
| Choť | Irmgard Litten |
| Děti | Hans, Heinz a Rainer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Friedrich (Fritz) Julius Litten (22. února 1873 Elbing – únor 1940 Belfast, Severní Irsko) byl německý právník a univerzitní pedagog v Königsbergu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Josepha Littena (1841–1914), předsedy židovské obce v Königsbergu (1899–1906), a jeho manželky Marie (* 1854), sestry Ludwiga Lichtheima. Fritz Litten se stal protestantem. Navštěvoval gymnázia v Elbingu, Königsbergu a Hohensteinu. Po maturitě v roce 1891 studoval práva na univerzitách v Lipsku, Freiburgu a Königsbergu. V roce 1894 přijal zákon o referendu. V roce 1895 získal doktorát práv na Friedrichsově univerzitě v Halle.[1]
Poté sloužil jako jednoroční dobrovolník v pruské armádě. První část své advokátní praxe absolvoval v Halle. Současně se specializoval na filozofii práva a soukromé právo. Na druhou část své právní praxe se přesunul k Vyššímu zemskému soudu v Königsbergu, kde v roce 1900 složil hlavní státní zkoušku.
V roce 1903 se v Halle habilitoval z římského práva a německého soukromého práva.[2] V roce 1906 se Litten stal mimořádným a v roce 1908 řádným profesorem římského a majetkového práva na Albertově univerzitě. Jako záložní důstojník se zúčastnil první světové války. Byl zraněn u Ypres a vyznamenán Železným křížem 1. třídy. Propuštěn do civilu byl jako kapitán.
Přednášky národně-konzervativního univerzitního profesora byly velmi populární. V letech 1925/26 byl rektorem Albertovy univerzity.[3]
Po roce 1933 byl Litten národními socialisty odvolán z úřadu a přestěhoval se do Berlína. Komunita exulantů ISK pomohla Littenovým utéct do Londýna. S podporou Comitee for non-aryan Christians (Komise pro ne-árijské křesťany), se jim podařilo umístit ho jako hosta v Thompson Memorial Home nedaleko Belfastu v Severním Irsku. Tam zemřel na druhý záchvat chřipky.
Z manželství s Irmgard Littenovou, rozenou Wüstovou, vzešli tři synové, včetně Hanse Littena, který zemřel v koncentračním táboře Dachau v roce 1938.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fritz Litten na německé Wikipedii.
- ↑ Disertace: (německy) Der Dissens über die Person des Empfängers beim Traditionserwerb durch Stellvertreter (Nesouhlas s osobou příjemce při pořízení odkazu na základě plné moci)
- ↑ Inaugurační přednáška: Die Haftung des Tierhalters in bürgerlichen Recht (Odpovědnost vlastníka zvířete v soukromém právu)
- ↑ ALBINUS, Robert. Königsberg Lexikon. Stadt und Umgebung. Würzburg: [s.n.], 2002. ISBN 3-88189-441-1. (němčina)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BERGBAUER, Knut; FRÖHLICH, Sabine; SCHÜLER-SPRINGORUM, Stefanie. Denkmalsfigur. Biographische Annäherung an Hans Litten 1903-1938. Göttingen: [s.n.], 2008. 314 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8353-0268-6. (němčina)
- WALK, Joseph. Kurzbiographien zur Geschichte der Juden 1918-1945. Mnichov: Leo Baeck Institute, Jeruzalém. Saur, 1988. 240 s. ISBN 3-598-10477-4. (němčina)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Literatura Fritze Littena a o něm v katalogu Německé národní knihovny (německy)
- Fritz Litten na webu Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg (německy)
