Friedrich Hund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Friedrich Hund
Hund, Friedrich 1920er Göttingen.jpg
Narození 4. února 1896
Karlsruhe
Úmrtí 31. března 1997 (ve věku 101 let)
Göttingen
Alma mater Lipská univerzita
Zaměstnavatelé Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Univerzita v Göttingenu
Lipská univerzita
Universita Jena
Ocenění medaile Maxe Plancka (1943)
Cotheniova medaile (1971)
Cena Otto Hahna za chemii a fyziku (1974)
Národní cena Německé demokratické republiky
Velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
Děti Gerhard Hund
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Hermann Hund (4. února 189631. března 1997) byl německý fyzik, známý pro svou práci v oblasti atomů a molekul. [1]

Působil na Lipské univerzitě, Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nebo na Göttingenské univerzitě a spolupracoval s fyziky jako Erwin Schrödinger, Paul Dirac, Werner Heisenberg, Walther Bothe nebo Max Born, u nějž působil jako asistent pracující na kvantové interpretaci pásma spektra dvouatomových molekul.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiu matematiky, fyziky a geografie v Marburgu a v Göttingenu, působil jako soukromý lektor fyziky v Göttingenu, od roku 1927 byl profesorem v Rostocku, od roku 1929 v Lipsku, v roce 1946 přešel do Jeny, v roce 1951 do Frankfurtu nad Mohanem a od roku 1957 pracoval opět v Göttingenu. V roce 1926 působil v Kodani u Nielse Bohra a v roce 1928 přednášel na Harvardově univerzitě. Publikoval přes 250 vědeckých prací, mezi nimiž byly také zásadní příspěvky do kvantové teorie, zejména o struktuře atomů a molekulárních spektrech.

Robert Sanderson Mulliken, který získal v roce 1966 Nobelovu cenu za chemii prohlašoval, že Hundova práce na něj měla velký vliv a rád by se podělil o Nobelovu cenu právě s Hundem. Jako uznání je Mullikenova práce za niž získal Nobelovu cenu, týkající se molekul, často označována jako Hundova-Mullikenova. V roce 1926 objevil tunelový jev neboli kvantové tunelování.

Hundovy případy jsou zvláštní případy ve spojování momentů hybnosti a Hundových pravidel, které řídí elektronové konfigurace, Jsou důležité pro spektroskopii a kvantovou chemii. V chemii je první Hundovo pravidlo maximální multiplicity velmi důležité a často se označuje jen jako Hundovo pravidlo.

U příležitosti jeho stých narozenin o něm vyšla kniha napsaná Wernerem Kutzeniggem. [2] Z dalších ocenění jmenujme čestné občanství Jeny, kde je po něm pojmenována i ulice. V Göttingenu se po něm jmenuje náměstí.

Jeho syn Gerhard je šachista a matematik.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Hund na anglické Wikipedii.

  1. Rechenberg, Helmut (October 1997).  "Obituary: Friedrich Hund". Physics Today 50 (10): 126–127. doi:10.1063/1.881943. Bibcode1997PhT....50j.126R. 
  2. Kutzelnigg, Werner (1996).  "Friedrich Hund and Chemistry". Angewandte Chemie 35: 573–586. doi:10.1002/anie.199605721. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]