Friedrich Hund

Friedrich Hund
Narození	4. února 1896 Karlsruhe
Úmrtí	31. března 1997 (ve věku 101 let) Göttingen
Alma mater	Lipská univerzita Rostocká univerzita Univerzita Jena Univerzita v Göttingenu
Povolání	fyzik, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu, jaderný fyzik a chemik
Zaměstnavatelé	Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt Univerzita Jena Univerzita v Göttingenu Lipská univerzita Rostocká univerzita
Ocenění	medaile Maxe Plancka (1943) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1965) Cotheniova medaile (1971) Otto Hahn Prize for Chemistry and Physics (1974) Národní cena Německé demokratické republiky
Děti	Gerhard Hund
Příbuzní	Barbara Hund a Isabel Hund (vnoučata)
Funkce	rector of the University of Jena (1948) profesor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Hermann Hund (4. února 1896 Karlsruhe – 31. března 1997 Göttingen) byl německý fyzik, známý pro svou práci v oblasti atomů a molekul.

Působil na Lipské univerzitě, Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nebo na univerzitě v Göttingenu a spolupracoval s fyziky jako Erwin Schrödinger, Paul Dirac, Werner Heisenberg, Walther Bothe nebo Max Born, u nějž působil jako asistent pracující na kvantové interpretaci pásma spektra dvouatomových molekul.

Život

Po studiu matematiky, fyziky a geografie v Marburgu a v Göttingenu, působil jako soukromý lektor fyziky v Göttingenu, od roku 1927 byl profesorem v Rostocku, od roku 1929 v Lipsku, v roce 1946 přešel do Jeny, v roce 1951 do Frankfurtu nad Mohanem a od roku 1957 pracoval opět v Göttingenu. V roce 1926 působil v Kodani u Nielse Bohra a v roce 1928 přednášel na Harvardově univerzitě. Publikoval přes 250 vědeckých prací, mezi nimiž byly také zásadní příspěvky do kvantové teorie, zejména o struktuře atomů a molekulárních spektrech.

Robert Sanderson Mulliken, který získal v roce 1966 Nobelovu cenu za chemii prohlašoval, že Hundova práce na něj měla velký vliv a rád by se podělil o Nobelovu cenu právě s Hundem. Jako uznání je Mullikenova práce za niž získal Nobelovu cenu, týkající se molekul, často označována jako Hundova-Mullikenova. V roce 1926 objevil tunelový jev neboli kvantové tunelování.

Hundovy případy jsou zvláštní případy ve spojování momentů hybnosti a Hundových pravidel, které řídí elektronové konfigurace, Jsou důležité pro spektroskopii a kvantovou chemii. V chemii je první Hundovo pravidlo maximální multiplicity velmi důležité a často se označuje jen jako Hundovo pravidlo.

U příležitosti jeho stých narozenin o něm vyšla kniha napsaná Wernerem Kutzeniggem. Z dalších ocenění jmenujme čestné občanství Jeny, kde je po něm pojmenována i ulice. V Göttingenu se po něm jmenuje náměstí.

Jeho syn Gerhard je šachista a matematik.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Hund na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Hund na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: mzk2014843370 BIBSYS: 90192953 BNF: cb120536198 (data) CANTIC: 981058523555506706 CiNii: DA00785388 GND: 118775324 ISNI: 0000 0001 1032 2095 LCCN: n83826468 MGP: 63570 NDL: 00444030 NLI: 987007262939805171 NLP: a0000002446789 NSK: 000333804 NTA: 069602115 PLWABN: 9810624825805606 SNAC: w6wd421t SUDOC: 028768191 VcBA: 495/348477, 495/176733 VIAF: 108540231 WorldCat Identities: lccn-n83826468

Portály: Fyzika | Chemie | Lidé | Německo