Přeskočit na obsah

František Vetešník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Veledůstojný pán
František Matějovič Vetešník
František Matějovič Vetešník
František Matějovič Vetešník
Církevřímskokatolická
Diecézelitoměřická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1808
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození1. listopadu 1784
Místo narozeníJizerní Vtelno
České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí19. ledna 1850 (ve věku 65 let)
Místo úmrtíSobotka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Vyznánířímskokatolické
PovoláníŘímskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Matějovič Vetešník (1. listopadu 1784, Jizerní Vtelno[1]19. ledna 1850 Sobotka) byl český římskokatolický kněz litoměřické diecéze, děkan v Sobotce, národní buditel a obrozenec, autor básní a povídek, překladatel, člen Matice české a Muzea království Českého.

Životopisné údaje

[editovat | editovat zdroj]

Rodák z Jizerního Vtelna byl na kněze vysvěcen v roce 1808. Jako kaplan působil od roku 1808 v Mcelích. Jako farář po odchodu z Mcel až do roku 1819 působil v Dolním Bousově. Od roku 1819 byl farářem v Markvarticích. V roce 1838 byl ustanoven děkanem v Sobotce.

Buditelská činnost

[editovat | editovat zdroj]

V mládí přilnul s láskou k mateřskému jazyku a pracoval všemožně pro vzkříšení a zvelebení českého jazyka a literatury. Překládal z ruštiny, polštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny. Psal básně a články do časopisů pro katolické duchovenstvo. Byl rusofilem s marnou důvěrou a nadějí na pomoc z východu. Kromě jazykovědy (jazykozpytu), zabýval se historií, rodopisem a místopisem. Pilně a nezištně spolupracoval s Josefem Jungmannem na Českoněmeckém slovníku. Setkával se kromě Jungmanna i s dalšími buditeli – Antonínem Markem farářem v Libuni a jičínským profesorem Františkem Šírem. Setkání se odehrávala nejčastěji na faře v Libuni, kam časem přicházelo mnoho významných obrozeneckých osobností z širokého okolí. Patřil mezi zakladatele Matice české a Dědictví sv. Jana Nepomuckého.

Donátor sobotecké knihovny

[editovat | editovat zdroj]

Jako milovník knih založil již v Markvarticích ve škole pozoruhodnou knihovnu. V době svého působení v Sobotce umístil svou rozsáhlou knihovnu v kostelní věži, kde pak trávil celé dny. Po jeho smrti byla tato knihovna věnována veřejné sobotecké knihovně, která spolu s dalšími knižními dary při sloučení v roce 1897 čítala 1718 svazků.

Půlměsíc místo kříže

[editovat | editovat zdroj]
Humprecht

Na věži zámečku Humprecht u Sobotky je umístěn půlměsíc. S nápadem dát na věž zámečku Humprecht půlměsíc přišel katolický děkan František Matějovič Vetešník. Do té doby byl na špici zámku dvouramenný železný kříž. V roce 1829 během oprav střechy požádal Vetešník tehdejšího majitele panství, aby kříž na paměť diplomatických úspěchů Černínů nad Turky nahradil tureckým půlměsícem. A tento nápad byl realizován.[2]

Psal příležitostné básně, vlasteneckou a reflexní lyriku. Napsal rozvleklou baladu Hněvsa z Stránova o střetu raného křesťanství s pohanstvím.

Přízvučně a rýmovaně přeložil 18. údu II. knihy Horatiovy;[3] dále slova „columnas ultima recisas Africa” v Puchmajerově duchu: „náčin z růženého Fernambuku”.[4]

Jeho rukopisy (poezie, poznámky, výpisky) z let 1811-1848, spolu s korespondencí s Josefem Jungmannem, Antonínem Markem, Františkem Šírem a dalšími jsou deponovány v Památníku národního písemnictví, ve Státním okresním archivu v Jičíně a v Děkanském úřadě v Sobotce.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Krnsko
  2. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Zámeček Humprecht zdobí turecký půlměsíc [online]. Praha: Český rozhlas, 2010-08-27 [cit. 2012-03-26]. Dostupné online. 
  3. http://olympos.cz/Antika/08.pdf
  4. Prvot. 2, 1814, str. 254

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PETERA V.: Géniové církve a vlasti, Praha 1964
  • BÍLEK K.: František Matějovič Vetešník, Praha 1975

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]